Jihoafrickou republiku stíhá dědictví apartheidu. Zemi hrozí ekonomický kolaps

V Jihoafrické republice dlouhodobě panuje vysoká nezaměstnanost a sociální nerovnost. Míra nezaměstnanosti přesahovala ještě před vypuknutím pandemie 30 procent. Vše nyní zhoršil koronavirus.

V Jihoafrické republice dlouhodobě panuje vysoká nezaměstnanost a sociální nerovnost. Míra nezaměstnanosti přesahovala ještě před vypuknutím pandemie 30 procent. Vše nyní zhoršil koronavirus. Zdroj: Reuters

Jihoafrickou republiku prý čeká temná budoucnost, pokud nepodnikne výrazné změny ve své hospodářské politice. Na snímku je současný jihoafrický prezident a šéf vládního kabinetu Cyril Ramaphosa.
Jihoafrickou republiku prý čeká temná budoucnost, pokud nepodnikne výrazné změny ve své hospodářské politice. Na snímku je současný jihoafrický prezident a šéf vládního kabinetu Cyril Ramaphosa.
Některé ekonomické a sociální problémy prý nebyly odstraněny ani za vlády oblíbeného prezidenta z let 1994 až 1999 a nositele Nobelovy ceny míru Nelsona Mandely.
V Jihoafrické republice protestovali zaměstnanci restauračních zařízení proti opatřením spojeným s pandemií koronaviru (14.8.2020)
Koronavirus v Jihoafrické republice: Lidé stáli frontu na nákup alkohol poté, co vláda zrušila zákaz jeho prodeje.
10
Fotogalerie

Jihoafrické republice, která v současné době představuje po Nigérii druhou největší ekonomiku na černém kontinentu, hrozí do deseti let strmé hospodářské a politické zhroucení. Stát se dokonce může kolem roku 2030 zařadit k nejchudším a nejméně bezpečným zemím planety. Tvrdí to obsáhlá analýza, kterou vypracovali odborníci z poradenské společnosti Eunomix a na níž upozornila agentura Bloomberg.

Jihoafrická republika je dlouhodobě řazena k nejvyspělejším státům Afriky. Je členem G20 neboli dvaceti největších ekonomik světa. Už brzy tomu však může být docela jinak.

„Pokud nedojde k významné změně trajektorie, Jižní Afrika se v roce 2030 stane zkrachovalým státem,“ uvádí studie firmy Eunomix, která sídlí v jihoafrickém Johannesburgu.

Experti se domnívají, že za to může někdejší režim apartheidu, který v zemi existoval do roku 1994 a znevýhodňoval černošskou většinu obyvatel na úkor bělošské menšiny.

V Jižní Africe tím vznikla jedna z nejvíce nerovnoprávných společností na světě. Sociální nerovnost se pak nezlepšila ani za vlády sociálně-demokratického Afrického národního kongresu, politické strany, která řídí zemi od svržení apartheidu dodnes.

Kabinet bývalého prezidenta Jacoba Zumy prý ustrnul v desetiletí pomalého růstu, neboť se až příliš soustředil na posilování úlohy státu a vůbec nepodporoval soukromý sektor. 

Situaci teď navíc ještě výrazně umocnila koronavirová pandemie. Republika je nejhůře zasaženou zemí COVID-19 v Africe. Více než polovina infikovaných jedinců na kontinentu připadá právě na Jižní Afriku. Koronavirem se zde nakazilo již 656 tisíc lidí a téměř 16 tisíc nemoci podlehlo.

Tamní hospodářství je osmdesát po sobě jdoucích měsíců v poklesu, což je nejdelší ekonomická krize od konce druhé světové války. Míra nezaměstnanosti přesahovala ještě před vypuknutím pandemie 30 procent. „Pandemie je posledním hřebíčkem do rakve strategického fiaska,“ kritizuje studie. 

Eunomix doporučil jihoafrické vládě, aby přijala agresivní politiku, která posílí ekonomický rozvoj a zaměstnanost, ačkoli zpočátku se obyvatelé budou muset spokojit s nízkými mzdami. Zároveň by měl stát co nejvíce finančně podporovat sociálně slabé. „Země by si neměla vybírat mezi vymyšlenými protiklady. Měla by přijmout duální přístup, který je uvede do souladu,“ domnívají se odborníci Eunomixu.

Mluvčí současného jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosy Tyrone Seale se k alarmujícím závěrům studie vyjádřil jen velmi stroze. „Vláda, podniky, zaměstnanci a komunity momentálně pracují na plánu ekonomického zotavení,“ řekl.

Prezident si je podle Seala vědom, že je potřeba bojovat s chudobou, nezaměstnaností a sociální nerovností a plánu k nakopnutí ekonomiky se musí účastnit všichni Jihoafričané.

Podle agentury Bloomberg nicméně Ramaphosova politická pozice v poslední době slábne. Řada členů jeho vlastní strany by jej ráda sesadila z pozice lídra Afrického národního kongresu. První příležitost k tomu bude mít ve stranických volbách v roce 2022.