Evropská centrální představila v týdnu plán, na základě kterého dojde k postupnému ukončení programu kvantitativního uvolňování. Do září má nákup evropských, národních i soukromých dluhopisů pokračovat ve stejné výši jako dosud, poté se má snížit na polovinu a skončit má na konci roku. To vše v případě, že se ekonomické ukazatele a především inflace budou pohybovat tak, jak ECB předpokládá.
Centrální banka eurozóny ale zároveň zůstává opatrná, nový plán naznačuje, že k růstu úrokových sazeb by mohlo dojít nejdříve v polovině roku 2019.
„Čtvrteční krok Evropské centrální banky trhy vnímají jako spíše holubičí. To znamená, že i když ECB signalizuje zpřísnění své měnové politiky, dokázala to svoji doprovodnou rétorikou zaobalit natolik, že trhům dolila další doušku optimismu. Zejména slibem, že do konce léta 2019 nemá v plánu vůbec základní sazby nezvyšovat,“ okomentoval kroky ECB hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
To je dobrá zpráva především pro státy s vyšší mírou zadlužení, jako je Itálie nebo Řecko. Rychlejší zvyšování sazeb by pro tyto státy znamenalo i vyšší náklady spojené s dluhem. „Až dojde ke zvyšování úrokové sazby, nastanou pro Itálii, Řecko, ale možná i pro další země jižního a západního křídla eurozóny, perné časy,“ doplnil Kovanda s tím, že kvantitativní uvolňování funguje jako berlička pro méně zdravé ekonomiky.
Rozhodnutí ECB už ovlivnilo výnosy italských dluhopisů. Podle agentury Bloomberg po nečekaném posunutí prvního zvýšení sazeb v rámci eurozóny klesly výnosy tamních desetiletých vládních bondů o 1,4 procentního bodu na 2,6 procenta. „Současná politika ECB Itálii umožňuje si levněji půjčovat peníze, což udržuje tamní hospodářství v relativní stabilitě,“ okomentoval hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček.
Politika ECB dopadá také na českou ekonomiku. „Případný konec kvantitativního uvolňování by byl krokem k tvrdšímu režimu měnové politiky. V takovém případě by Česká národní banka měla větší prostor pro zvyšování úrokových sazeb. V letošním roce tak lze očekávat, že ČNB přistoupí ještě k jednomu až dvěma zvýšením úrokových sazeb, i podle toho, zda ke zvýšení sazeb ČNB přistoupí již v červnu,“ uvedl Křeček. Podle něj by se tak úroková sazba na konci příštího roku mohla pohybovat kolem úrovně 1,75 procenta.
Kvantitativní uvolňování patří mezi nestandardní měnové politiky centrálních bank, které se tímto krokem snaží zlevnit dluhopisy a podpořit tak ekonomiku. Už dříve kvantitativní uvolňování použila americká centrální banka, která ho ukončila v říjnu loňského roku. Dlouhodobě ho provádí také japonská centrální banka.
