V Maďarsku se rok a půl před volbami rozpoutal boj o národně smýšlející voliče. Extremistická strana Jobbik tento měsíc nepodpořila vládní návrh ústavní změny namířený proti uprchlickým kvótám a prosazuje její tvrdší verzi.
Radikální nacionalisté zároveň dávají najevo, že budou až do hlasování pro premiéra Viktora Orbána nepříjemnou opozicí. „Jobbik zůstal jedinou nadějí. Buď bude vláda nahrazena námi, nebo vůbec,“ prohlašuje jejich lídr Gábor Vona.
Jobbik patrně těžce nese, že se Orbánova strana Fidesz dokázala v souvislosti s uprchlickou krizí vrátit na výsluní popularity a tam se drží, zatímco jeho preference klesají. Podle aktuálního průzkumu by pro Fidesz hlasovalo 53 procent rozhodnutých voličů, pro druhý Jobbik šestnáct. To je jeho nejslabší výsledek za poslední dva roky.
Strana se tak snaží zvrátit vývoj nejrůznějšími sliby o komplexní ochraně země, což způsobuje vládě nepříjemnosti. Komentátoři označili neúspěšné hlasování o změně ústavy za ránu pro Orbána, která mu může uškodit zejména na evropské úrovni. Jobbik svůj postoj vysvětlil tím, že Orbánův protipřistěhovalecký návrh byl jen polovičatým řešením. Požaduje do něj zahrnout i zrušení nabídky práva žít v Maďarsku po zakoupení státních dluhopisů. Této možnosti využívají například movití Číňané.
„Žádní migranti − ani chudí, ani bohatí,“ podotýká šéf Jobbiku. Parlament se však návrhem ústavního dodatku z jeho dílny odmítl zabývat. Vona ve čtvrtek prohlásil, že bude usilovat o intervenci prezidenta Jánose Ádera. Jobbik by ale brzy mohl dojet na svou extremistickou podstatu.
Politickou scénu pobouřila smrt policisty, kterého v říjnu zastřelil šestasedmdesátiletý lídr neonacistické paramilitární organizace Maďarská národní fronta István Györkös během vyšetřování nelegálního držení zbraní. V zemi pokračují razie u lidí podezřelých z napojení na frontu. Strana Fidesz koncem minulého týdne oznámila, že je potřeba prošetřit celkovou činnost polovojenských organizací působících v Maďarsku. Podle ní by vyšetřování mělo zahrnovat možné politické a finanční spojení mezi těmito skupinami a „extremistickou parlamentní stranou“.
Po tomto incidentu se zároveň objevily informace o kontaktech mezi frontou a ruskou vojenskou rozvědkou GRU. Pravděpodobně se tak opět bude propírat podezření, že i Jobbik je ve styku s ruskými zpravodajci a dostává z Moskvy finanční příspěvky
