Johnsona čeká po brexitu zápas o udržení Spojeného království. Odchodem hrozí Skotsko i Severní Irsko

Britský ministerský předseda Boris Johnson splnil svůj předvolební slib a vyvedl Spojené království z Evropské unie. Teď ho však čeká další bitva, tentokrát na domácí politické scéně. Separatistické nálady sílí především ve Skotsku a Severním Irsku.

Britský ministerský předseda Boris Johnson splnil svůj předvolební slib a vyvedl Spojené království z Evropské unie. Teď ho však čeká další bitva, tentokrát na domácí politické scéně. Separatistické nálady sílí především ve Skotsku a Severním Irsku. Zdroj: Reuters

První ministryně Skotska Nicola Sturgeonová dlouhodobě prosazuje druhé skotské referendum o nezávislosti. Při tom prvním v roce 2014 se Skotové těsnou většinou vyslovili pro setrvání ve Velké Británii. To však bylo ještě před brexitem.
Nacionalistické tendence se probouzejí také v Severním Irsku. Zde by však šlo spíše o připojení regionu k Irské republice.
3
Fotogalerie

Velká Británie se s příchodem roku 2021 definitivně vyvázala z Evropské unie. Začala platit i její nová obchodní dohoda s Bruselem. Zatímco tím jedna bitva pro kabinet premiéra Borise Johnsona skončila, další neméně náročný boj teprve začíná. Jak připomíná například anglický novinář Philip Stephens ve svém silvestrovském komentáři pro Financial Times, Londýn bude po brexitu čelit reálné hrozbě rozpadu Spojeného království.

„Rozhodnutí vystoupit z EU bylo ve svém jádru projevem anglického nacionalismu,“ píše Stephens. Výsledek brexitového referenda z roku 2016 podle něj navždy změnil rovnováhu mezi jednotlivými regiony země, a pokud je chce Johnsonova vláda v následujících měsících a letech udržet pohromadě, bude muset přijít se zásadní restrukturalizací vzájemných vztahů. „Udržování statu quo už není možné,“ míní Stephens.   

Johnson během vyjednávání o brexitové dohodě jednoznačně upřednostnil anglické zájmy před hlasy z Edinburghu či Belfastu. Britský parlament, v němž má premiérova Konzervativní strana jasnou většinu, sice těsně před koncem uplynulého roku smlouvu s EU schválil, skotští a severoirští zástupci ji však podpořit odmítli. Skotská první ministryně Nicola Sturgeonová dokonce označila dohodu za „katastrofu“ a „zradu skotského rybářského průmyslu“. V minulém týdnu pak znovu vyzvala k uspořádání druhého skotského referenda o nezávislosti. 

Právě možnost oddělení Skotska od zbytku Velké Británie je aktuálně pro vládnoucí Konzervativce asi největší problém. „Skotsko bude brzy zpátky, Evropo. Nechte světlo rozsvícené,“ uvedla Sturgeonová na Twitteru 1. ledna. V severní části Spojeného království dlouhodobě převládá touha zůstat v Evropské unii, a to i za cenu rozchodu s Londýnem. Na základě posledních průzkumů by skotskou samostatnost nyní podpořilo 58 procent tamních obyvatel. To je o pět procent více než na konci loňského léta.  

„Měli jsme už jedno referendum, které zamítlo skotskou nezávislost. Nicméně brexit ho vrátil zpátky do hry,“ přiznal v nedávném interview britský expremiér Tony Blair. Také varoval, že zvrátit separatistické nálady ve Skotsku bude extrémně obtížné, neboť nacionalistická SNP Sturgeonové momentálně nemá v tomto regionu žádnou politickou konkurenci. 

Vláda v Edinburghu, jež dříve stavěla svoji rétoriku především na faktu, že většina Skotů si odchod z EU nepřála, nově plánuje budovat kampaň za samostatnost na tom, jak nynější brexitová dohoda poškozuje skotskou ekonomiku, třeba zmiňované rybářství. Na základě analýzy, kterou si nechal vypracovat kabinet Sturgeonové, prý tamní rybáři přijdou kvůli dohodě o zisky z některých druhů ryb. „Je toho málo, co slavit, a spousta věcí, kterých bychom se měli obávat ohledně budoucnosti skotských rybářských zájmů,“ tvrdí skotský ministr zemědělství Fergus Ewing.     

Skotové si budou 6. května volit nový parlament a v případě, že volby skončí drtivým vítězstvím SNP, jak předpovídají prognózy, pro Johnsona bude velmi těžké ignorovat volání po opakování plebiscitu z roku 2014. A podle odborníků by se v případě triumfu stoupenců nezávislosti Skotsko skutečně mohlo do Evropského společenství navrátit. 

„Skotsko by o členství muselo znovu požádat a absolvovat přístupový proces, který by byl ovšem jednodušší vzhledem k tomu, že již členem řadu let bylo, a zesouladění právního rámce Skotska a EU by tudíž nebylo náročné,“ myslí si Vladimír Bartovic, ředitel Institutu pro evropskou politiku Europeum.

Separatistické tendence určitě v období po brexitu zesílí také v Severním Irsku. Současná dohoda s EU totiž zajišťuje, že si tento region ponechá otevřenou hranici s Irskou republikou. Zavádí však nové kontroly a omezení na přesun lidí a zboží mezi Severním Irskem a zbytkem Spojeného království. To vyvolalo rozhořčení ve většině severoirských parlamentních stran. Podle britských médií se tím otevírá možnost pro budoucí sjednocení ostrova. „Nedovedu si však představit, že by takový proces v nejbližší dekádě mohl vést k úspěchu,“ říká ovšem Bartovic. 

Naopak velmi nízká zůstává touha po nezávislosti ve Walesu. „Zde vzhledem k větší provázanosti s Anglií neočekávám ani teoretickou možnost odčlenění se od Británie,“ dodává Bartovic.