Ke sblížení USA a Ruska nedojde ani po nástupu Trumpa, míní analytici
Odvetu vůči Rusku za hackerské útoky na Demokratickou stranu označil ruský premiér Dmitrj Medveděv jako projev agónie končícího prezidentského období Baracka Obamy. Na střídání v Bílém domě může ovšem Kreml pohlížet s nadějí, vítěz amerických voleb Donald Trump opakovaně volá po zlepšení vztahů s Moskvou. Pomoc s touto výzvou mu nabízí i někdejší ministr zahraničí Henry Kissinger. Část analytiků nicméně pochybuje, že by ke sblížení Washingtonu s Moskvou vůbec mohlo dojít.
Zvolený americký prezident zvažuje, že by Kissingera využil jako zmocněnce pro restartování vztahů s Ruskem, někdejší americký ministr zahraničí podle německého listu Bild nabízí také vypracování „mistrovského plánu“ pro řešení ukrajinské krize. Představa Kissingerova vlivu v Trumpově administrativě se Moskvě líbí. „Zůstává jedním z nejlepších odborníků v oboru, navíc disponuje hlubokými znalostmi ruských reálií a rusko-amerických vztahů,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Podle Kissingera je v dlouhodobém zájmu obou zemí přetavit současný nejistý a turbulentní vývoj ve světě do nové rovnováhy, jak uvedl již dříve v jednom ze svých projevů.
Jak by nová světová rovnováha mohla konkrétně vypadat? Washingtonský think-tank Atlantic Council slovy Evelyn Farkasové nastiňuje možný konec protiruských sankcí, zastavení posilování východního křídla NATO a procesu expanze Severoatlantické aliance vůbec. Trump může Putinovi nabídnout také uznání legitimity syrského prezidenta Asada a ruského angažmá v Sýrii.
Takový vývoj označuje Farkasová za velkou chybu s tím, že by z něho profitovala především Moskva. „Pokud Putin dostane vše, co žádá – včetně volné ruky na Ukrajině – Spojené státy a svět se ocitnou v mnohem nebezpečnější situaci. Vztahy s americkými obchodními, bezpečnostními a politickými partnery by prošly těžkou krizí důvěry,“ píše Farkasová pro server Politico.
Profesor Mark Galeotti z Ústavu mezinárodních vztahů pro E15 doplnil, že podle jeho mínění se ve vztazích USA a Ruska dočkáme spíše příměří, než aktivního sbližování. „Trumpova Amerika bude zkrátka méně ochotna vzdorovat agresivním krokům Putina, zvláště pak na Ukrajině,“ upřesnil Galeotti.
„Trump má pro Putina zvláštní zaujetí a část členů jeho kabinetu poutá k Moskvě obchodní či jiné spojení. Na druhou stranu se v něm objevují i postavy jako James Mattis, budoucí ministr obrany, který náklonností ke Kremlu nevyniká,“ dodává akademik s tím, že „celkově ale toho prostoru, kde by mohlo k onomu sblížení dojít, moc není. Snad jen s výjimkou spolupráce v boji proti islamistům na Blízkém východě. Trumpa navíc bude omezovat Kongres a jeho vlastní instituce. Může si tweetovat, jak chce, ale skutečná politika závisí také na dalších lidech,“ míní Galeotti. Podle něj se dlouhodobé zájmy Spojených států a Ruské federace velmi liší.
Současně varuje před možným střetem dvou lídrů s přebujelým egem. „Pokud si Trump usmyslí, že je Putin hrozba, Rusové budou zpochybňovat jeho autoritu nebo Trumpovi začne vadit nálepkování slovy o loutce Kremlu, pak se stane pro Moskvu opravdovou výzvou. A to právě proto, že neuznává obvyklé mantinely a diplomatický protokol. To je jedním z důvodů, proč představa Trumpa v Bílém ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova poněkud znervózňuje,“ uzavřel profesor.
