Odvetu vůči Rusku za hackerské útoky na Demokratickou stranu označil ruský premiér Dmitrj Medveděv jako projev agónie končícího prezidentského období Baracka Obamy. Na střídání v Bílém domě může ovšem Kreml pohlížet s nadějí, vítěz amerických voleb Donald Trump opakovaně volá po zlepšení vztahů s Moskvou. Pomoc s touto výzvou mu nabízí i někdejší ministr zahraničí Henry Kissinger. Část analytiků nicméně pochybuje, že by ke sblížení Washingtonu s Moskvou vůbec mohlo dojít.
Zvolený americký prezident zvažuje, že by Kissingera využil jako zmocněnce pro restartování vztahů s Ruskem, někdejší americký ministr zahraničí podle německého listu Bild nabízí také vypracování „mistrovského plánu“ pro řešení ukrajinské krize. Představa Kissingerova vlivu v Trumpově administrativě se Moskvě líbí. „Zůstává jedním z nejlepších odborníků v oboru, navíc disponuje hlubokými znalostmi ruských reálií a rusko-amerických vztahů,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Podle Kissingera je v dlouhodobém zájmu obou zemí přetavit současný nejistý a turbulentní vývoj ve světě do nové rovnováhy, jak uvedl již dříve v jednom ze svých projevů.
Jak by nová světová rovnováha mohla konkrétně vypadat? Washingtonský think-tank Atlantic Council slovy Evelyn Farkasové nastiňuje možný konec protiruských sankcí, zastavení posilování východního křídla NATO a procesu expanze Severoatlantické aliance vůbec. Trump může Putinovi nabídnout také uznání legitimity syrského prezidenta Asada a ruského angažmá v Sýrii.
Takový vývoj označuje Farkasová za velkou chybu s tím, že by z něho profitovala především Moskva. „Pokud Putin dostane vše, co žádá – včetně volné ruky na Ukrajině – Spojené státy a svět se ocitnou v mnohem nebezpečnější situaci. Vztahy s americkými obchodními, bezpečnostními a politickými partnery by prošly těžkou krizí důvěry,“ píše Farkasová pro server Politico.
Profesor Mark Galeotti z Ústavu mezinárodních vztahů pro E15 doplnil, že podle jeho mínění se ve vztazích USA a Ruska dočkáme spíše příměří, než aktivního sbližování. „Trumpova Amerika bude zkrátka méně ochotna vzdorovat agresivním krokům Putina, zvláště pak na Ukrajině,“ upřesnil Galeotti.
„Trump má pro Putina zvláštní zaujetí a část členů jeho kabinetu poutá k Moskvě obchodní či jiné spojení. Na druhou stranu se v něm objevují i postavy jako James Mattis, budoucí ministr obrany, který náklonností ke Kremlu nevyniká,“ dodává akademik s tím, že „celkově ale toho prostoru, kde by mohlo k onomu sblížení dojít, moc není. Snad jen s výjimkou spolupráce v boji proti islamistům na Blízkém východě. Trumpa navíc bude omezovat Kongres a jeho vlastní instituce. Může si tweetovat, jak chce, ale skutečná politika závisí také na dalších lidech,“ míní Galeotti. Podle něj se dlouhodobé zájmy Spojených států a Ruské federace velmi liší.
Současně varuje před možným střetem dvou lídrů s přebujelým egem. „Pokud si Trump usmyslí, že je Putin hrozba, Rusové budou zpochybňovat jeho autoritu nebo Trumpovi začne vadit nálepkování slovy o loutce Kremlu, pak se stane pro Moskvu opravdovou výzvou. A to právě proto, že neuznává obvyklé mantinely a diplomatický protokol. To je jedním z důvodů, proč představa Trumpa v Bílém ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova poněkud znervózňuje,“ uzavřel profesor.
