Velká Británie si od brexitu slibovala mimo jiné kontrolu nad imigrací ze zemí Evropské unie. V únoru její vláda vyvolala rozruch záměrem nevpustit do země po konečném rozvodu s EU pracovníky s nízkou kvalifikací a bez znalosti angličtiny. Bouřili se proti němu představitelé řady odvětví. Koronavirová pandemie ukazuje, že levná pracovní síla bude Británii skutečně chybět. Problémy s omezením volného pohybu pracovní síly má totiž i řada dalších států.
Hurá domů
Nejpočetnější skupinu zahraničních unijních občanů v Británii tvoří Poláci, žije jich tam zhruba 800 tisíc. Pracují v řadě sektorů, přibližně deset tisíc z nich v nyní klíčovém zdravotnictví. Poté, co premiér Boris Johnson změnil svůj přístup k pandemii a nařídil lidem zůstat doma, přišla část Poláků o práci a rozhodla se vrátit domů. Další odjížděli v obavě z kolapsu zdravotní péče.
Varšava v neděli ukončila velkou evakuační akci nazvanou Let domů (Lot do domu), kterou realizovaly aerolinie LOT. Během tří týdnů uskutečnily téměř čtyři stovky letů ze sedmi desítek destinací a přivezly zpátky více než 55 tisíc Poláků. Už během prvních pěti dní akce Británii takto opustilo na dvanáct tisíc Poláků. Kolik se jich v posledních týdnech vydalo domů autem či autobusem, není jasné.
Za rodinou se rozhodl vrátit i čtyřiačtyřicetiletý Jaroslaw Bacdorf. „Máma mi řekla: ,Pojeď domů. Nevíš, co bude za týden, za dva, za tři,‘“ řekl před pár dny listu The New York Times. Polský IT pracovník navíc nemá valné mínění o britském zdravotnictví. „Využil jsem Národní zdravotnické služby (NHS) jednou a byla to hrozná zkušenost. Paracetamol na všechno, to je můj dojem z ní,“ dodal.
Nesklizená úroda
Zatímco řada firem v průmyslu a ve službách zatím kvůli ekonomické hibernaci úprk Poláků nepociťuje, zemědělci už bijí na poplach. Restrikce totiž znemožňují přísun sezonních pracovníků, kteří každoročně přijíždějí na farmy v drtivé většině z východoevropských zemí. Pokud se omezení potáhnou, může chybět osmdesát až devadesát tisíc párů rukou a úroda shnít na poli. „Čas je zásadní. Pokud se nám nepodaří sehnat tyto klíčové pracovníky, farmy půjdou ke dnu,“ prohlásil podle listu The Guardian šéf asociace zemědělců CLA Mark Bridgeman.
Organizace Concordia vyzvala britskou vládu, aby se do záležitosti vložila a zajistila charterové lety, díky nimž by se do Británie dostali sběrači z východní Evropy. Někteří zemědělci však raději vyzývají Brity, kteří přišli kvůli současným událostem o práci, aby se chopili příležitosti. Kupříkladu sdružení pěstitelů letního ovoce British Summer Fruits se na webu Love Fresh Berries snaží propojit zoufalé farmáře s lidmi bez obživy. Podle čerstvých zpráv britských médií už výzvy farmářů vyslyšely tisíce lidí, například někdejší zaměstnanci restaurací a barů a studenti, kteří nyní nechodí do školy.
Číšníci na poli
Podobně se snaží řešit výpadek levné pracovní síly z dovozu také Francie. Ministr zemědělství Didier Guillaume vyzval číšníky, kadeřnice, květinářky a další dočasně nezaměstnané, aby se vydali na pole. „Volám tímto tuto stínovou armádu, mnoho mužů a žen, kteří chtějí pracovat. Musíme produkovat, abychom nakrmili Francouze,“ uvedl. V odvětví je okamžitě k dispozici 200 tisíc pracovních míst, několik desítek tisíc už se podařilo takto obsadit. Součástí podpory agrárního sektoru je přitom příslib některých velkých řetězců, že budou brát vybrané produkty pouze z domácích farem.
V Německu nedostatek pracovníků z chudší části unie ohrožuje chřestovou sezonu. Malte Voigts, který normálně spoléhá na pomoc 170 sezonních dělníků zejména z Rumunska, jich má letos k dispozici zhruba polovinu. Podařilo se jim dostat do země dřív, než tranzitní státy včetně České republiky uzavřely své hranice.
Na Voigtsovu internetovou výzvu zareagovaly stovky Němců, není si však jistý, zda práci zvládnou. „Mnoho lidí si myslí, že řezat chřest je snadné, ale když si to vyzkoušejí, zjistí, jak je to náročné,“ popsal své obavy v reportáži deníku The New York Times.
Bez cizinců to nejde
Vláda v Berlíně před několika dny uvedla, že pěstitelům umožní sjednat v dubnu na práci čtyřicet tisíc zahraničních pracovníků a stejný počet v květnu. Přiletí zvláštními lety na vybraná letiště, projdou zdravotními testy a budou bydlet v karanténě u pracovišť.
S problémy se potýká také Itálie, kde pravidelně pomáhají sklízet úrodu až stovky tisíc lidí z východní Evropy. Už na jaře jich země potřebuje aspoň padesát tisíc. Ve Španělsku chybějí kvůli uzavírce hranic pracovníci z Maroka. Výhodu tam v současnosti mají producenti skleníkového ovoce a zeleniny, jelikož zaměstnávají lidi celoročně.
Střední Evropě budou chybět Ukrajinci
Zatímco západ Evropy se potýká s omezením přísunu pracovní síly z východní části EU, středoevropské země se začínají bát nedostatku Ukrajinců či Moldavanů. Největší obavy má i v těchto státech agrární sektor, po návratu firem k normální aktivitě ale mohou mít problémy i další odvětví.
Koncem března plnila média fotografie tisíců Ukrajinců, kteří se pokoušejí dostat z Polska domů před uzavřením hranic. Někteří se vydali na cestu kvůli ztrátě místa v souvislosti s přísnými opatřeními proti koronaviru, další chtěli být v těžkých časech s rodinou. „Poslední dny pozorujeme exodus ukrajinských občanů, jen přes přechod Korczowa denně přechází 3500 až pět tisíc lidí,“ uvedla tehdy podle Reuters mluvčí polské hraniční stráže Elzbieta Pikorová.
Nyní je možnost cesty Ukrajinců do vlasti omezena na několik přechodů, přes které se mohou dostat vlastním vozem. Návraty přesto neustávají, řada lidí chce doma strávit Velikonoce.
Polský růst v ukrajinských rukách
Tento úprk může mít velký dopad na polský trh práce, na němž za normálních podmínek působí téměř dva miliony cizinců, vykrývajících nedostatek domácích pracovníků. Více než polovinu z nich tvoří právě Ukrajinci.
Uzavřené hranice už značně znepokojují polské zemědělce, kteří se obávají paralýzy produkce potravin. „Zaměstnanci z Ukrajiny umožňují Polsku udržovat stejnou úroveň výroby v potravinářském průmyslu. Díky nim byl v posledních letech zachován hospodářský růst,“ argumentovaly podle serveru Euractiv zemědělské odbory.
Polská vláda po jejich výzvě uvedla, že chystá prodlužování víz těmto pracovníkům. Rozhodne rychlost Nedostatku sezonních zahraničních pracovníků se bojí i čeští zemědělci. „První problémy očekáváme hned po Velikonocích, kdy se rozjedou výsadby a první sklizně. Další nápor na pracovní sílu bude na přelomu května a června,“ uvedl předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka. Odhaduje, že zelinářům bude chybět tři tisíce až pět tisíc pracovníků ze zahraničí.
Apeluje proto na stát, aby jim rychle umožnil přicestovat. Jinak podle něj hrozí, že české zeleniny bude nedostatek a vzhledem k obdobným problémům v dalších zemích půjdou její ceny nahoru. Nepovažuje za reálné, že by se výpadek podařilo nahradit agenturními pracovníky z ciziny, kteří jsou momentálně bez práce, nebo Čechy. Tvrdí, že práce vyžaduje zkušenost a jezdí za ní titíž lidé z Ukrajiny, Moldavska, Rumunska a z Bulharska už roky. Pokud vláda rychle nezakročí, mohou se mezitím rozjet do jiných zemí, které pravidla uvolní dřív. Hanka se navíc obává, že o agenturní pracovníky se brzy zemědělci začnou přetahovat s dalšími odvětvími.
Obtížný restart
Stejného názoru je i Ondřej Wysoglad, šéf personální divize agentury Manuvia, která má s náborem mezinárodních pracovníků dlouhé zkušenosti. Uvedl, že domů odjela pětina z jejích dvou tisíc zahraničních pracovníků, což nyní problémy nepůsobí. Potíž ale nastane v momentě, kdy se firmy budou znovu rozjíždět, zdůraznil.
„Už dnes se připravujeme na situaci, že po zmírnění restriktivních opatření budou podniky na opětovné zahájení výroby potřebovat v řádu týdnů stovky, možná až tisíce nových zaměstnanců,“ poznamenal.
Čekání na vyřízení nových víz a dalších náležitostí se podle něho přitom může protáhnout až na devadesát dní. Během tohoto období tak budou zahraniční pracovníci, kteří v Česku zůstali, klíčoví nejen pro zemědělství, ale také pro průmysl.
Zahraniční dělníci prchli i stavařům
Odjezdy zahraničních pracovníků začínají dopadat i na stavební sektor. Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza tvrdí, že odjelo na deset tisíc Slováků a tisíce dalších cizinců. „Problém to samozřejmě je. Firmy se s tím perou, jak umějí. Čím déle by tato situace trvala, tím větší budou následky,“ uvedl. Odvětví podle něho nyní s vládou intenzivně jedná o změnách v omezení vstupu osob do České republiky za prací. „Vláda v pondělí přijala zmírnění těchto opatření, nicméně teď si s odpovědnými orgány vyjasňujeme výklad, protože není zcela jasný,“ dodal.
