Mezinárodní dodavatelské řetězce se z výpadků, které zavinila dosavadní koronakrize, zjevně jen tak nevzpamatují. Pandemická situace v Číně se v posledních dnech prudce zhoršuje. Tamní úřady proto zpřísňují protiopatření, což bude mít nevyhnutelné ekonomické následky pro celý svět, varuje agentura Bloomberg.
Ačkoli se čínská vláda už dva roky snaží tvrdě bránit návratu pandemie a neváhá plošně uzavírat celé regiony i při zanedbatelném množství nakažených osob, její strategie očividně přestává fungovat.
Počet pozitivně testovaných lidí soustavně roste od poloviny března, na což upozornil i deník E15. Situace se nicméně skokově zhoršila tento týden. Ve středu zdravotnické úřady evidovaly téměř šest tisíc nových případů ve více než desítce lokalit, o třetinu více než předchozí den.
Po celé Číně proto přibývá uzavřených oblastí. V úplném nebo částečném lockdownu se ocitla i některá klíčová průmyslová města, například Šen-čen považovaný za „čínské Silicon Valley“, Čchang-čchun, kde je mnoho automobilek, a finančnické centrum Šanghaj, v němž sídlí největší čínské akciové burzy.
Covid způsobil nedostatek surovin ve světě:
„Odhodlání Pekingu pokračovat ve strategii nulového covidu v boji s variantou omikron pravděpodobně zasadí těžkou ránu čínskému hospodářství a bude mít globální dopad. Trhy prozatím podceňují závažnost situace v Číně, protože je obtížné jí porozumět,“ píše se v prohlášení analytiků japonské společnosti Nomura Holdings.
„Cíl čínské vlády dosáhnout letos růstu HDP o 5,5 procenta je ohrožený,“ souhlasí ekonom makléřské firmy Cyrrus Tomáš Pfeiler. „Problém by nastal zejména v případě uzavření oblastí s vysokou koncentrací průmyslové produkce. Pak by podle některých analýz mohl nastat pokles HDP až o 0,8 procenta týdně,“ dodává Pfeiler.
Následky lockdownů se projevují už nyní. Peking ve čtvrtek oznámil, že průmyslová výroba v březnu poprvé za posledních pět měsíců zpomalila. Poklesly také tržby v maloobchodu a službách. Index nákupních manažerů se za uplynulý měsíc snížil z únorových 50,2 bodu na 49,5 bodu.
Negativně zasaženy byly i nadnárodní podniky působící v Číně. Německá automobilka Volkswagen ve čtvrtek částečně uzavřela závod v Šanghaji, což bez bližších podrobností zdůvodnila „nedostatkem dodávaných součástek“. Volkswagen tak v čínské metropoli přerušil výrobu během března podruhé.
Již v pondělí zastavila výrobu v Šanghaji americká Tesla a o týden dříve musel uzavřít brány šanghajský Disneyland. Mezi další velké společnosti, které měly potíže kvůli čínským lockdownům, patří japonská Toyota nebo tchajwanský výrobce počítačových čipů Foxconn. Několik firem kvůli pandemii odložilo primární úpis akcií na šanghajské burze.
Podle ekonomů je velmi reálné, že se situace ještě zhorší v průběhu dubna, což se promítne do výkonu čínského hospodářství ve druhém čtvrtletí. Oblasti postižené uzavírkami totiž dohromady obstarávají přibližně třicet procent čínského HDP.
„Ještě déle než výroba se může zotavovat nálada spotřebitelů, kteří se budou obávat opětovného propuknutí nákazy,“ myslí si ekonom Julian Evans-Pritchard z Capital Economics.
