Kosovská vláda s okamžitou platností zvedla na sto procent clo na zboží dovážené ze Srbska. Na twitteru to napsal vicepremiér Enver Hoxhaj, který opatření zdůvodnil „agresivní kampaní (Srbska) proti Kosovu“. Zjevně jde o odvetu Prištiny za to, že Kosovo nebylo v úterý v Dubaji přijato za člena Interpolu, o což se Bělehrad intenzivně zasazoval.
Kosovská vláda v listopadu už clo na zboží ze Srbska a z Bosny a Hercegoviny (která rovněž samostatnost Kosova neuznala) jednou zvedla, a to o deset procent. Stalo se tak 6. listopadu a podle vysvětlení Prištiny šlo o reakci na úsilí Bělehradu zabránit uznání nezávislosti Kosova dalšími státy.
Srbský ministr zahraničí Ivica Dačić předtím oznámil, že uznání Kosova během jednoho roku již zrušilo deset zemí. Počet států uznávajících nezávislost této bývalé srbské autonomní oblasti tak klesl na 101. Dačić již delší dobu vyvíjí intenzivní diplomatické úsilí s cílem přesvědčit k přehodnocení stanoviska ke Kosovu co nejvíce zemí.
Nový diplomatický nezdar utrpělo Kosovo v úterý při zasedání valného shromáždění mezinárodní policejní organizace v Dubaji. Pro jeho přijetí za člena Interpolu nezvedl ruku dostatečný počet delegátů.
První listopadové zvednutí cla na srbské zboží o deset procent způsobilo další problém pro pokračování dialogu Srbska a Kosova o normalizaci vztahů. Srbský prezident Aleksandar Vučić 9. listopadu po schůzce s kosovským protějškem Hashimem Thaçim v Bruselu řekl, že v belgické metropoli se nikdo ze srbské delegace znovu neukáže, dokud Priština nestáhne svá „protiprávní rozhodnutí“.
V roce 2008 kosovští Albánci vyhlásili jednostranně nezávislost Kosova, kterou sice uznalo něco přes polovinu členských států OSN (včetně Česka a většiny dalších zemí Evropské unie), nikoli však Srbsko. Stanovisko Bělehradu podporuje zejména Rusko, ale například i Čína a pět členů EU, mezi něž patří Slovensko.
Priština se intenzivně snaží podpořit svou nezávislost přijetím do prestižních mezinárodních organizací a institucí. V případě OSN, UNESCO a Interpolu se jí to nedaří. Srbské vedení vyvíjí stejně intenzivní diplomatické úsilí s opačným cílem - kosovským Albáncům záměr překazit. Bělehrad v případě členství v Interpolu tvrdí, že vládě „takzvaného kosovského státu“ nejde o větší zapojení do mezinárodní spolupráce v boji proti zločinu, nýbrž jen o posílení svého mezinárodněpolitického statusu.
