Rusko se nechystá obnovit dodávky zemního plynu do evropských států přes Nord Stream 1 na plnou kapacitu, dokud budou platit západní sankce související s válečným konfliktem na Ukrajině. S odvoláním na zdroje blízké Kremlu o tom informuje agentura Bloomberg. Podle Bloombergu bude letošní zima pro Evropskou unii také velkým testem vzájemné solidarity.
Ruský plynovod Nord Stream 1 posílá od středečního rána do Evropy 33 milionů metrů krychlových plynu denně, což je pouze dvacet procent jeho kapacity. Ruský provozovatel Nord Streamu společnost Gazprom to oficiálně vysvětluje technickými problémy a plánovanou opravou další turbíny.
Evropský blok však Rusům nevěří a obviňuje Kreml, že plynovod používá jako politickou zbraň. „Podle našich informací neexistuje žádný technický důvod pro snížení dodávek,“ reagoval například mluvčí německého ministerstva hospodářství.
Zákulisní zdroje Bloombergu nyní dávají těmto obavám za pravdu. Moskva prý chce využít energetickou surovinu k politickému nátlaku na Brusel. V následujících týdnech si proto bude hledat další výmluvy, proč Nord Stream nemůže fungovat jako obvykle. Cílem je znemožnit unijním zemím, aby si před zimou vytvořily dostatečné zásoby klíčového paliva.
Co obnáší české předsednictví v Radě EU:
Agentura dále varuje, že nedostatek plynu může v Evropě vyvolat největší rozpory od vypuknutí dluhové krize v eurozóně v roce 2009. Jihoevropské státy jako Itálie, Řecko či Španělsko pohlížejí s rozhořčením na Německo, které do značné míry závislost unie na ruském plynu zavinilo, zatímco je dlouhé roky poučovalo o tom, že mají dát své veřejné finance do pořádku, píše Bloomberg.
Čeští odborníci však vidí situaci optimističtěji. „Co se týče chování Ruska, těžko dělat jakékoliv předpovědi – když se podíváme jen na posledních pár dní, tak z Kremlu chodí natolik rozporuplné zprávy a odůvodnění, že jediné, co si z toho můžeme vzít s jistotou, je to, že Rusku jako dodavateli fosilních paliv vůbec nemá smysl důvěřovat,“ říká hlavní analytička projektu České zájmy v EU Helena Truchlá.
Evropská unie podle ní o ruský plyn v takovém množství jaké odebírala před válkou na Ukrajině už stejně nestojí. „Výhledově potřebujeme systémovou změnu, což znamená spolehnout se hlavně na vlastní a obnovitelné zdroje energie,“ dodává Truchlá.
S tím souhlasí i expert na energetiku z Institutu pro evropskou politiku Europeum Michal Hrubý. „Je otázkou, jestli si může Rusko tak nízký export do Evropské unie dovolit z důvodů čistě technických, jako je objem těžby z jejich vlastních ložisek nebo schopnost vytěžený neexportovaný plyn uskladnit,“ podotýká Hrubý.
Ani o udržení solidarity v rámci sedmadvacítky se odborníci neobávají. „Výsledek úterního summitu ministrů průmyslu a energetiky jasně ukázal, že si země uvědomily a hlavně spočítaly, že nespolupracovat by pro unii jako celek znamenalo horší ekonomické dopady než solidarita. Jedním příkladem za všechny je v tomto Německo, největší evropská ekonomika, na kterou je navázaná hospodářská situace v dalších státech včetně Česka. Věřím proto, že ochota nést tíhu situace společně vydrží,“ soudí Truchlá.
Sedmadvacítka se i díky úsilí Česka, které předsedá Radě EU, v úterý dohodla na dobrovolných úsporách spotřeby plynu ve výši 15 procent. Součástí návrhu je možnost vyhlášení plynové nouze, v níž by byly úspory povinné. „Kromě Maďarska se na tomto kroku shodli úplně všichni. Maďarsko je ale jediný stát, který otázku solidarity a soudržnosti Evropské unie testuje od úplného začátku konfliktu na Ukrajině,“ připomíná Hrubý.
V případě, že by Rusko v blízké době zastavilo přívod plynu na Západ úplně, Česká republika by na tom možná nebyla tak špatně, jak se dříve uvádělo. Česko má v tuto chvíli naplněné plynové zásobníky už z osmdesáti procent, zatímco unijní průměr je 67 procent. Češi jsou tedy v lepší výchozí pozici než třeba Bulhaři nebo Maďaři. „V kombinaci se snižováním spotřeby bychom mohli letošní zimu překonat,“ míní Hrubý.
Když se podíváme na hospodářské dopady v dlouhodobějším horizontu, bylo by Česko naopak mezi zeměmi, jež budou nedostatkem plynu zasaženy nejhůře. „Znovu z toho ale všichni členové Evropské unie vyjdou lépe, když budou spolupracovat a trh s plynem se podaří udržet funkční – aby se surovina dostala tam, kde bude potřeba,“ nabádá Truchlá.
