Ruské příjmy z ropy se v poslední době zotavily, a jsou dokonce vyšší než před invazí na Ukrajinu. Oproti některým jarním a letním měsícům jsou dvojnásobné, vyplývá z dat Bloombergu. I z dalších analýz lze soudit, že sankce a cenový strop na ruskou ropu nefungují, jak se čekalo, a Moskva může dál financovat agresi v sousední zemi z exportu nerostného bohatství. Na obchodu se surovinou se z velké míry nadále podílí i rejdařská velmoc unijní Řecko.
Začátkem loňského prosince začaly platit unijní sankce na dovoz surové ropy z Ruska po moři a také cenový strop na ni ve výši šedesáti dolarů, na němž se EU dohodla se skupinou zemí G7. Západní firmy tak nemohou zajišťovat přepravu a poskytovat pojištění a další služby při vývozu komodity nad tímto limitem. Toto opatření mělo výrazně snížit příjmy Moskvy, ale zároveň ruskou surovinu udržet na globálních trzích, aby její cena dramaticky nestoupala a nepůsobila tak inflační tlaky v západních zemích.
Rusko se spoléhá na stínovou flotilu
Po roce se ale ukazuje, že si Moskva našla cesty, jak dostat své zboží zákazníkům v Číně, Indii, Turecku, na Blízkém východě, v Africe a Jižní Americe ve velkém. A část ruské ropy se zřejmě dostává bez jejich vědomí i k západním zákazníkům po zpracování například v indických rafineriích. „Když byla pravidla před rokem zavedena, na ruském trhu zavládla téměř panika. Došlo k výraznému poklesu jejich tržeb. Snažili se ale najít všechny dostupné mezery a nakonec je našli,“ tvrdí podle webu Politico hospodářský poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleh Ustenko.
Bloomberg na základě obchodních údajů uvádí, že v říjnu Kreml získal z prodeje ropy více než jedenáct miliard dolarů, což je téměř třetina měsíčního státního rozpočtu. V lednu, tedy za první celý měsíc po startu sankcí, to přitom bylo pět miliard a podobné příjmy měla země až do července, než začaly opět růst. Říjnový zisk přesahuje i ten v době před invazí, tehdy se pohyboval kolem deseti miliard. Nejvíce si Rusko paradoxně vydělávalo v měsících po vpádu na Ukrajinu, kdy si zřejmě znepokojení zákazníci dělali zásoby.
Čilý obchod by nebyl možný, kdyby se Moskva nemohla spolehnout na takzvanou stínovou flotilu tankerů. Tento těžko zmapovatelný způsob přepravy se jí podařilo rozšířit natolik, že si udržela kontrolu nad exportem a postupně mohla zvyšovat ceny zboží.
„Stínová flotila a alternativy k západnímu námořnímu pojištění nejsou nové. Írán je používá léta. Nyní, když je využívá tak velký producent jako Rusko, se rozšířily,“ vysvětlil zmíněné agentuře Eddie Fishman ze Střediska pro globální energetickou politiku Kolumbijské univerzity. „Nepřijdou-li společné akce, které by zdražily tyto nestandardní alternativy k západním službám, porostou a stanou se důležitým prvkem světového obchodu s ropou,“ varoval.
Flotila tankerů s nepřehlednou vlastnickou strukturou nepochybně přispívá k tomu, že cenový strop na ruskou ropu má pouze omezený dopad. Analýza think-tanku Centrum pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA) uvádí, že jeho zavedení společně s unijními sankcemi zatím připravilo Kreml o 34 miliard dolarů, což je mnohem méně, než tvůrci nástroje doufali. Problémem je, že i podle této zprávy pociťovala Moskva limit nejvíce v první polovině roku, pak začal jeho efekt slábnout. „Dopad cenového stropu byl omezený kvůli nedostatečnému monitorování a vymáhání,“ citoval web Politico představitele think-tanku Isaaca Leviho s tím, že západní země nedokázaly zakročit proti mezerám v sankcích.
Řekové prodávají starší tankery
Obchodníci tak podle CREA cenový strop ignorují a ruská ropa se prodává za zhruba sedmdesát dolarů za barel i víc. Výzkumníci tvrdí, že téměř polovina ruského ropného nákladu byla minulý měsíc přepravována tankery vlastněnými nebo pojištěnými v zemích G7 a EU. Teoreticky by tak tento obchod měl podléhat cenovému stropu, ale není jisté, nakolik se tak skutečně děje.
Z dat o sledování lodí, která shromáždil Bloomberg, vyplývá, že celou pětinu veškeré ruské ropy letos přepravila řecká plavidla. Vše ale nasvědčuje tomu, že jejich podíl na tomto transportu bude klesat. Tři velké řecké společnosti podle zdrojů Reuters v uplynulých týdnech zastavily přepravu ruské suroviny v obavě z amerických sankcí. Washington totiž v říjnu uvalil první postihy na vlastníky tankerů v Turecku a Spojených arabských emirátech přepravujících ruskou surovinu nad cenovým stropem. Později na černé listině přibyly další lodě a Spojené státy dávají najevo, že plánují ropný obchod mnohem přísněji kontrolovat.
Zmínění tři řečtí rejdaři provozují celkem přes stovku tankerů schopných odbavit téměř veškeré zboží z evropských ruských přístavů jako Primorsk, Usť-Luga a Novorossijsk v objemu 2,4 miliony barelů denně. Šlo pro ně přitom o lukrativní obchod, jelikož sazby za přepravu tohoto nákladu kvůli riziku vzrostly.
Objevují se hlasy, které tvrdí, že ukončení této spolupráce bude pro Moskvu velkou ranou. „Stínová flotila nemusí stačit k přepravě veškeré ruské ropy,“ řekl Reuters anonymně jeden obchodník. Přesměrování toků suroviny po uvalení západních sankcí totiž znamená delší trasy a potřebu většího počtu plavidel. Zároveň se však už delší dobu spekuluje o tom, že řečtí rejdaři prodávají starší lodě záhadným vlastníkům stínové flotily a tím ji zvětšují. Různé zdroje uvádějí, že se od počátku války výhodně zbavili až nižších stovek lodí.
Kyjev nyní tlačí Západ k tomu, aby co nejvíce zamezil obcházení sankcí a EU diskutuje o tom, jak obchodu s ruskou ropou zasadit další úder. Hovoří se především o nutnosti zavést přísnější požadavky na deklarace o jednotlivých obchodech. Po celý rok se také debatuje o možnosti výrazně snížit hladinu stropu. CREA uvádí, že kdyby byla ve výši třiceti dolarů, přišlo by Rusko od zavedení limitu o polovinu příjmů.
