Moskva požaduje brzkou technologickou nezávislost na Západu | E15.cz

Kreml usiluje o technologickou nezávislost, a tak tlačí Rusy k domácím výrobkům

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Moskva po uvalení sankcí ze strany Západu za anexi Krymu v roce 2014 vsadila na soběstačnost, což jí přináší první ovoce. Export zboží a služeb ruských technologických firem se oproti roku 2018 loni zvýšil na více než trojnásobek. Země v zájmu povzbuzení domácích prodejů neváhá ani zakazovat nákupy některých produktů od zahraničních firem.

Rusko loni prodalo za hranice technologie a služby za 4,5 miliardy dolarů, zhruba 96 miliard korun. Oproti roku 2019 to znamenalo téměř třetinový nárůst. V roce 2018 měl přitom export v tomto segmentu hodnotu 1,4 miliardy, uvedl list The Moscow Times s odkazem na údaje z Vysoké školy ekonomické v Moskvě. Dovoz zahraničních technologií loni stagnoval na 4,6 miliardy dolarů, čímž se saldo obchodní bilance s technologiemi dostalo na nejnižší úroveň od roku 2001.

Nejvíce vývozu mířilo do Nizozemska, kde kvůli příznivým daňovým podmínkám sídlí řada ruských společností, například internetová korporace Yandex. Další významný exportní podíl šel do USA, Německa, Švýcarska, Číny a do Běloruska.

Kreml se po uvalení západních sankcí a s neustálou hrozbou jejich rozšíření všemožně snaží snížit závislost na západních technologiích od platebních karet po operační systémy. Zároveň se obává, že prostřednictvím zahraničního softwaru by se cizí zpravodajské služby mohly snadno dostat k citlivým informacím. Minulý týden představil nová pravidla vládních nákupů, která zakazují objednávky zahraničních laptopů, tabletů a serverů.

Rychlému rozvoji ruského technologického sektoru podle expertů nahrává kvalitní technické vzdělávání a široká komunita techniků, což jsou tradice ještě z dob Sovětského svazu. Země se však musí vypořádat s dědictvím devadesátých let, kdy musela rychle modernizovat telekomunikační infrastrukturu pomocí americké techniky. Kromě toho zaostává ve výrobě čipů. The Moscow Times podotýká, že i hlavní bezpečnostní služba Ruské federace FSB musela provozovat databázi teroristů na platformě americké společnosti Oracle.

Kreml plánuje, že do roku 2023 bude sedmdesát procent vládních nákupů vycházet z doma vyráběných procesorů. Státní rozvojová banka VEB v duchu tohoto záměru převzala živořící závod na výrobu polovodičů v moskevské exklávě Zelenogradu založené v roce 1958 jako odpověď na americké Silicon Valley.

Vláda se rovněž snaží přimět ruské softwarové firmy, jako jsou Parus nebo 1C, aby na ruské procesory upravily své produkty. Tlačí i na to, aby byl MyOffice, produkt moskevské společnosti New Cloud Technologies, ve které má podíl rovněž ruská firma Kaspersky Lab, výchozím balíčkem na počítačích a laptopech, a tak nahradil Microsoft Office.

Podpory se dostává i Rutube, ruské obdobě YouTube. A ministerstvo pro digitální rozvoj pracuje na legislativě, která má zajistit, že všechny úřady, školy či zdravotnická zařízení budou používat ruskou pracovní a komunikační platformu. Pokud právě není k mání domácí řešení, prosazuje se přechod na software s otevřeným zdrojovým kódem v přesvědčení, že bude imunní vůči případným sankcím.

Jedním z důkazů, že se rozšířování ruských produktů daří, je platební karta Mir čili Svět. Překonala západní Visu a MasterCard, užívá ji 42 procent obyvatel země. Zčásti je to však dáno tím, že klienti některých bank neměli na výběr.

„Metody, které Kreml používá k tomu, aby přiměl Rusy přijmout domácí technologie, mohou být primitivní, ale jsou účinné a vláda neustále pokračuje ve vtahování lidí do domácí digitální bubliny, která má velmi viditelné hranice,“ míní expert na ruské digitální technologie Andrej Soldatov.

Soběstačnost i jinde

Technologický sektor není jediným odvětvím, ve kterém se nechce Moskva spoléhat na dovoz a od uvalení sankcí se snaží dosáhnout soběstačnosti. Dalším příkladem je potravinářství. Výsledky sice zaostávají za plány, podle oficiálních statistik se však Rusko loni poprvé od pádu SSSR stalo čistým vývozcem zemědělských produktů.

Exportovalo zboží v hodnotě 30,7 miliardy dolarů a dovezlo potraviny za 29,7 miliardy. Hlavním vývozním artiklem zůstaly obiloviny, velký nárůst však zaznamenalo ve vývozu masa. Nejvýznamnějším odbytištěm byla Čína.

Jednou z dalších priorit prezidenta Vladimira Putina je silný zbrojařský průmysl. Ovšem přes některé dílčí úspěchy v této oblasti přetrvává řada strukturálních problémů, které vedou k průtahům s vyřizováním zakázek a zadlužování firem z odvětví navzdory státní pomoci. V poslední době se také hovoří o ekonomické udržitelnosti financování stále náročnějšího vývoje sofistikované výzbroje.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video