Stále učíme Čechy objednávat si domů, říká ředitel Dáme jídlo | E15.cz

Stále učíme Čechy objednávat si večeře domů, říká obchodní ředitel Dáme jídlo

Lukáš Vojáček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Koronakrize měla tvrdý dopad na český gastroprůmysl. Firmy, které se specializují na objednávky a rozvoz jídel přes digitální platformy však zažívají mohutný vzestup. „Nechceme ale, aby nás restaurace vnímaly jako konkurenci. Člověk se jen málokdy rozhoduje mezi tím, zda chce jít fyzicky na večeři, nebo si ji objedná domů,“ vysvětluje Petr Indra, který už čtyři roky zastává funkci obchodního ředitele v největší české rozvážkové firmě Dáme jídlo.  

Společnost Dáme jídlo patří k pandemickým vítězům. Loni jste dokonce poprvé v historii skončili v zisku. Očekáváte růst profitu i v letošním roce? 

Minulý rok byl pro nás úspěšný a se zvyšováním tržeb počítáme i letos, ale není to pouze kvůli pandemii. Působíme v sektoru e-commerce a ten každoročně stoupá už delší dobu. I před krizí jsme rostli výrazně. Pandemie nám pomohla tím, že nás rychleji posunula k cílům, kterých jsme chtěli dosáhnout. Nedá se však ani říct, že nás vůbec nezasáhla. Museli jsme v krátkém čase najmout daleko více kurýrů, zvýšil se počet restaurací, co s námi chtějí spolupracovat, změnili jsme řadu procesů a systémů tak, abychom nápor ustáli. Uznávám ale, že v porovnání s jinými firmami, které během koronakrize řešily existenční problémy, to byly v podstatě kladné starosti.

Změnila pandemie chování českých spotřebitelů? Jak moc vlastně Češi využívají v porovnání se zahraničím rozvážkových služeb?

Česká republika je ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi velmi pozadu. Naše firma byla vlastně takovým průkopníkem, který učil a stále ještě učí český národ to, co je jinde ve světě úplně normální, objednat si oběd nebo večeři domů. Například v Řecku si průměrný zákazník nechá dovézt jídlo devětkrát za měsíc. V Česku je to jen dvakrát za měsíc. Je to samozřejmě dáno i stravovacími zvyklostmi v různých zemích. Řecké pokrmy typu gyros jsou k rozvozu lépe přizpůsobené. Přesto si myslím, že máme pořád co dohánět a v budoucnu bychom se chtěli dostat alespoň na šest objednávek měsíčně.

Nicméně některé změny jsme díky pandemii zaznamenali. Zvětšila se pestrost objednávek. Dříve dominovala pizza, burgery a Asie, nyní je skladba mnohem pestřejší. Výrazným skokanem pak byla česká kuchyně a dezerty. Spotřebitelé se rovněž naučili objednávat nápoje, kávu, freshe a samozřejmě pivo, to na popularitě narostlo výrazně.

Proč je vlastně pro zákazníka výhodnější objednat si jídlo přes platformu a ne přímo od konkrétní restaurace?

Těch důvodů je celá řada. Klíčovými faktory jsou především rychlost, pohodlnost, širší nabídka a zejména jistota. Když si od nás někdo objedná jídlo, tak vidí, v jakém stavu se objednávka právě nachází. Má tu možnost reklamace. V případě jakýchkoli komplikací se může obrátit na naše centrum pomoci. Nechceme ale, aby nás restaurace vnímaly jako konkurenci. Člověk se jen málokdy rozhoduje mezi tím, zda chce jít někam fyzicky na večeři, nebo si ji objedná domů. To jsou dvě naprosto odlišné životní situace. Ve většině případů si lidé objednávají dovážku, když do restaurace jít nemohou.

Když už jsme u té rychlosti, vaše firma letos také spustila novou službu Dáme market, v jejímž rámci chcete klientům doručovat objednávky do třiceti minut. Jak se vám tento projekt zatím osvědčil? 

Služba Dáme market funguje nad očekávání dobře a je o ní obrovský zájem. Zatím je dostupná pouze v Praze, nicméně v průběhu několika příštích měsíců ji rozšíříme do dalších regionů. Chceme být českým lídrem v oblasti quick commerce, kterou razí naše matka - nadnárodní společnost Delivery Hero. Jakékoliv zboží, ať už jsou to potraviny, léky nebo drogerie doručíme do půl hodiny. V jiných zemích, kde Delivery Hero působí, zkoušeli doručování i do patnácti minut a opravdu se jim to dařilo. Tou rychlostí se odlišujeme od služeb, jaké nabízí třeba Rohlík nebo Košík, kteří se specializují na objemné nákupy pro celou rodinu. Když bych to přirovnal k atletice, tak oni jsou vytrvalostní běžci a my sprinteři. 

V čem vlastně spočívá největší potenciál quick commerce?   

Většina e-commerce firem funguje na principu, že zákazník si objedná zboží a za jeden, dva nebo čtyři dny mu přijde. Představte si ale, že vás třeba rozbolí hlava a chcete si koupit prášek. Pochopitelně ho potřebujete hned a ne až za týden. Do té doby vás hlava pravděpodobně bolet přestane. A to je potřeba, kterou chceme našim zákazníkům vyplnit. Než byste se připravili, oblékli a vyšli ze dveří, my vám zboží doručíme.

Jste nejstarší doručovací společností na českém trhu. Sektor teď ale zažívá všude ve světě obrovský boom a do Česka se jistě budou tlačit další a další firmy. Bude pro vás do budoucna těžké udržet si dominantní postavení na trhu?

Byli bychom neradi, aby nás ostatní vnímali jako dominantního hráče. My ten trh bereme z širšího hlediska. Naší konkurencí nejsou jen rozvážkové firmy jako je Bolt nebo Wolt. Do rozvozu jídla musíme počítat také všechny restaurace a jídelny, které si doručují jídlo samy. Takže z tohoto pohledu je náš podíl na trhu vlastně zanedbatelný. Jinak jsme příchod nové konkurence vždycky vítali. Doufali jsme, že nám pomohou naučit české spotřebitele objednávat si jídlo domů. 

A pomáhají?

Myslím, že by nám mohli pomáhat více.

Koronakrize měla na český gastroprůmysl tvrdý dopad. Kamenné hospody a restaurace v tuto chvíli stále fungují v omezeném režimu. Plánujete svým partnerům nějak pomoci vy?

Ano, souhlasím. Cítíme potřebu naše partnery v této těžké době podpořit. Proto jsme například navázali spolupráci s firmou Grason, která pomáhá restauracím hledat zaměstnance. Zaplatíme padesát procent z poplatku, co Grason restauratérům účtuje. Právě nedostatek pracovních sil bude pro mnohé podniky v budoucnu velký problém. Na základě výzkumu se až polovina bývalých zaměstnanců po koronakrizi do pohostinství nevrátí. Navázání spolupráce právě se společností Grason, je jeden z dalších kroků, kterým bychom chtěli i nadále restauracím pomáhat.

Dáme jídlo nicméně také v minulosti čelilo kritice některých restauratérů, kteří vás obviňovali, že si účtujete až příliš vysoké marže. 

Byli jsme v mnoha diskuzích a médiích osočováni z toho, jak vysoké poplatky si bereme. Já rozumím tomu, že naše marže se může zdát části partnerů vysoká. Restaurace však musí pochopit, že nemohou žít jen z objednávek přes naši platformu. My jim přinášíme inkrementální byznys.

Nejen díky investicím do marketingové komunikace napříč celým rokem jim přivádíme nové zákazníky, motivujeme je k opakovaným objednávkám, bereme na sebe odpovědnost za objednávku, zajišťujeme kompletní zákaznický servis, obchodní podporu partnerům, technologie a samozřejmě logistické a kurýrní služby, pomáháme partnerům snižovat fixní náklady - a za to si pochopitelně účtujeme marži, protože do toho sami vkládáme významné množství zdrojů.  

Jak se díváte na nynější zelenou horečku ve světě? Plánujete třeba přejít na rozvoz pomocí elektromobilů?

Zelené trendy jsme začali vnímat už před nějakými dvěma až třemi lety. V rámci aktivit Delivery Hero celá evropská sekce přechází na uhlíkovou neutralitu. Používáme vozidla na CNG. Také jsme začali řešit ekologičnost našich obalů. Založili jsme například e-shop pro naše partnery, kde nabízíme znovupoužitelné nebo kompostovatelné krabičky. Snažíme se partnery edukovat, aby je používali. Je to ale dlouhodobý a složitý proces, protože tyto ekologické obaly jsou pochopitelně dražší a restaurace tento náklad musí přenést i na zákazníka. 

Petr Indra

  • Do Dáme jídlo přišel v roce 2017 z energetické společnosti MND, kde zastával pozici obchodního ředitele se zaměřením na retail. 
  • Zkušenosti získal také z telco segmentu, zejména z vedoucích pozic ve společnosti Telefónica Czech Republic. 
  • V Dáme jídlo zastává pozici obchodního ředitele, kde řídí především budování vztahů s restauracemi a obchody.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video