Kurze čeká těžké jednání o koalici

Rakouský kancléř Sebastian Kurz má důvod k oslavě. Jeho lidovci navzdory vládní krizi získali v eurovolbách podle odhadů 34,5 procenta hlasů

Rakouský kancléř Sebastian Kurz má důvod k oslavě. Jeho lidovci navzdory vládní krizi získali v eurovolbách podle odhadů 34,5 procenta hlasů Zdroj: Reuters

Rakouský kancléř Sebastian Kurz a rakouský prezident Alexander Van der Bellen.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz a rakouský prezident Alexander Van der Bellen.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz a rakouský prezident Alexander Van der Bellen.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz ukončil koalici s FPÖ. Budou předčasné volby.
5
Fotogalerie

Někdejší rakouský kancléř Sebastian Kurz si po nedělních předčasných volbách, které jeho lidová strana ÖVP vyhrála s přesvědčivým ziskem přes 37 procent hlasů, může vybírat přinejmenším ze tří variant koaliční spolupráce. Všechny možnosti však pro něj mají velká negativa. Před kláním se předpokládalo, že jeho první volbou bude návrat lidovců ke spolupráci se svobodnými (FPÖ). Populisté ale zůstali za očekáváními a je tak možné, že pro Kurze partnerství s nimi už nebude tak lákavé. Množí se naopak spekulace o koalici se Zelenými.

„Lidé odhlasovali náš návrat k moci,“ komentoval situaci Kurz. K dispozici jsou zatím sice jen výsledky bez započtení korespondenčních hlasů, je však zřejmé, že se lidovcům podařilo posílit. Podle dosud sečtených volebních lístků získali přes 37 procent hlasů, což by jim ve 183členné Národní radě zajistilo 73 křesel.

Druzí sociální demokraté (SPÖ) s téměř 22 procenty hlasů by měli 41 křesel. Svobodní, kvůli jejichž skandálu v květnu padla Kurzova vláda, zřejmě obdrželi kolem 17 procent hlasů a mohli by tak mít 32 poslanců. Zelení s více než dvanáctiprocentním ziskem zatím disponují 23 křesly a liberální strana NEOS, které dalo hlas přes sedm procent voličů, jich může mít čtrnáct. Připočtení korespondenčních hlasů může Kurzovi a svobodným trochu ubrat, posílit naopak mohou Zelení.

Přestože svobodní v kampani dávali najevo, že se považují za přirozeného spojence lidovců, nyní jsou zdrženlivější. Jejich lídr Norbert Hofer patrně usoudil, že skandál s tajnou nahrávkou jeho předchůdce Heinze-Christiana Stracheho poškodil obraz partaje více, než se čekalo. „Strana se potřebuje poučit z chyb minulosti a obnovit se,“ prohlásil s tím, že dá přednost opozičním lavicím

Zůstává otázkou, nakolik lákavě se bude Kurzovi jevit velká koalice se sociálními demokraty. V roce 2017 zatím poslední spolupráci dvou největších uskupení ukončil sám Kurz kvůli prohlubujícím se sporům. Ani lidé z SPÖ se nezdají být tímto výhledem nadšení.

Také Zelení dávají najevo, že do vlády nepůjdou za každou cenu. Podle nich by museli lidovci zásadně přehodnotit svou politiku nejen v otázkách boje proti změnám klimatu, ale také v sociální oblasti. Jisté je, že každá varianta budoucí vlády zklame část lidoveckých voličů.