Se západní neschopností schválit pro Ukrajinu další finanční pomoc nabývá na intenzitě debata o využití zmrazeného ruského majetku. Kyjev tvrdí, že 300 miliard dolarů rezerv centrální banky agresora by pokrylo velkou část ukrajinské rekonstrukce. Téma nyní zaměstnává Spojené státy, Evropskou unii i země G7. Média uvádějí, že americký prezident Joe Biden by mohl s plánem na využití ruského majetku přijít v únoru, v době druhého výročí války. Moskva mezitím chystá případnou odvetu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval západní země, aby co nejrychleji stanovily právní rámec pro využití ruského majetku. „Letos musíme dosáhnout hmatatelného pokroku směrem k využití zmrazených ruských aktiv ve prospěch Ukrajiny. V této záležitosti pevně spoléháme na vedení G7,“ prohlásil.
Šéf diplomacie napadené země Dmytro Kuleba tvrdí, že zmrazená ruská aktiva by pokryla její rekonstrukci až z osmdesáti procent. „Můžeme znovu postavit školy, nemocnice a infrastrukturu na náklady státu, který je zničil,“ řekl v rozhovoru pro španělský list El País.
Kuleba ovšem připouští, že jde o složitou právní záležitost, která si vyžádá čas. A podotýká, že dosud není jasné, jak citelně si západní země dovolí do ruských rezerv sáhnout. „Stoprocentně se to stane, otázka je, do jaké míry. Protože jde o tři prvky: samotná zmrazená aktiva, zisky z aktiv a daně z těchto zisků,“ dodal.
Biden hledá podporu u zemí G7
V tuto chvíli se zdá, že nejvíce má k využití ruského majetku nakročeno Washington. Donedávna se přitom k takovému kroku přistoupit zdráhal i s ohledem na obavu, že by pak další země nebyly ochotné držet své prostředky u americké centrální banky nebo v dolarech. Biden ale nyní hledá cestu, jak pomoci Kyjevu v době, kdy se nedaří protlačit Kongresem šedesát miliard dolarů určených právě na podporu Ukrajiny. Republikáni další pomoc napadené zemi spojili s požadavkem na zpřísnění imigrační politiky. A k dohodě zatím nedošlo.
„Strávili jsme téměř dva roky procházením legální změti a nyní můžeme začít zvažovat možnosti, které jsou k dispozici. Pokud to vyjde, peníze, jež jsou ve hře, by pro Ukrajinu zcela změnily situaci,“ citoval nedávno Financial Times bývalého vysokého amerického diplomata Philipa Zelikowa, který nyní působí na University of Stanford. Experti nediskutují pouze o tom, jestli rezervy investovat a Ukrajině poslat úrokové výnosy, použít je k zajištění půjček nebo do nich přímo sáhnout, ale také o účelu využití.
Zatím není jasné, zda by Kyjev takto získal prostředky pouze na obnovu, nebo by si za ně mohl pořídit i zbraně. Na způsobu využití pak bude záviset, zda Rusko někdy bude moci získat svá aktiva zpět. Jeden z návrhů je například založený na tom, že by rezervy Kyjevu posloužily jako garance k půjčce. A Moskva by je dostala za deset až třicet let po splacení ukrajinského dluhu. Kreml by tak měl motiv neklást sousední zemi po válce překážky v rozvoji.
The New York Times před Vánocemi napsaly, že Bílý dům potichu přesvědčuje další státy G7, aby do 24. února předložily společnou strategii. Jednání mezi ministry financí, centrálními bankéři, diplomaty a právníky se v posledních týdnech zintenzivnila, uvedl list. Pokud by ale nakonec USA musely jednat pouze na vlastní pěst, Ukrajina by moc prostředků nezískala. Jen zhruba 67 miliard ze zmrazených rezerv je v amerických dolarech a z toho podle odhadů pouze pěti miliardami disponují Spojené státy.
Většina majetku je v EU
Většina, tedy kolem 210 miliard eur, se nachází v EU. Značná část z nich je v mezinárodním depozitáři cenných papírů Euroclear v Belgii, která není členem G7. Další miliardy se nalézají ve Francii, ostatní unijní země nakládají s podstatně menšími částkami. Skoro osm miliard eur je ve Švýcarsku, na které nemá přímé páky ani sedmadvacítka.
Evropská unie přitom o využití rezerv v současnosti rovněž intenzivně debatuje. Společenství zatím také není schopné schválit Ukrajině dlouhodobou pomoc ve výši padesáti miliard eur, protože ji zablokovalo Maďarsko. I v Evropě však zaznívají hlasy, které varují, že by použití ruských rezerv podkopalo důvěru zemí jako Čína či Saúdská Arábie.
Zatím se tak rýsuje opatrnější plán na využití zisků ze zmrazeného majetku. Ruská aktiva v Euroclear vygenerovala od uvalení postihu zhruba tři miliardy eur. Belgie nyní předsedá Radě EU, a tak vede jednání o záležitosti, která si bude žádat jednomyslnou členskou shodu. Očekávání však nejsou příliš vysoká. „Belgie slíbila, že v této práci pokročí, ale je znát, že se do toho moc nehrne,“ řekl Financial Times tento týden nejmenovaný unijní diplomat.
Na konci roku ale nastal určitý posun v nakládání s ruským majetkem v Německu, kde ho generální státní zastupitelství navrhlo zabavit, což je posun od pouhého zmrazení. „Cílem tohoto postupu je zabavení 720 milionů eur uložených jednou ruskou finanční institucí u banky ve Frankfurtu nad Mohanem kvůli porušení embarga,“ uvedl úřad. Der Speigel tvrdí, že prostředky patří moskevské burze.
Putin komplikuje odchod zahraničním firmám
Někteří američtí představitelé zřejmě doufají, že by zaslání části ruských rezerv na Ukrajinu mohlo Moskvu přivést k jednacímu stolu a přimět ji k ústupkům v mírových rozhovorech. Kreml ale zatím naznačuje, že by na takový krok reagoval tvrdou odvetou. V závěru roku varoval, že má seznam evropského a amerického majetku, který by mohl v takovém případě zabavit. Odmítl však médiím sdělit konkrétní informace.
Moskva by tak mohla ještě více ztížit odchody zahraničním společnostem z válčící země. Po vpádu na Ukrajinu se část západních firem z Ruska stáhla, nebo přispěchala s ujištěním, že tak brzy učiní, či v zemi alespoň utlumí byznys. Posléze však vyšlo najevo, že ne všechny firmy své sliby plní. Odborníci se neshodují na tom, kolik jich v Rusku stále působí, jde však přinejmenším o stovky. A čím déle na místě zůstávají, tím je pro ně odchod těžší. Vláda totiž neustále zpřísňuje podmínky prodeje jejich majetku.
Režim jej navíc neváhá i přímo zabavovat. V minulosti například převzal kontrolu nad energetickými společnostmi vlastněnými finskou Fortum Oyj a německou Uniper SE, místní pobočkou francouzské společnosti Danone a pivovarem Baltika z dánské skupiny Carlsberg. Před Vánocemi prezident Vladimir Putin nařídil, aby o své mnohamiliardové podíly v projektech těžby plynu v ruské Arktidě přišly německá společnost Wintershall Dea a rakouská firma OMV.
