Lídři zemí EU chtějí do čela Evropské komise Němku von der Leyenovou. ECB má vést Lagardeová | E15.cz

Inspirativní rozhovory

Inspirativní rozhovory Vstoupit do speciálu

Lídři zemí EU chtějí do čela Evropské komise Němku von der Leyenovou. ECB má vést Lagardeová

ČTK

Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová vzešla z třídenních jednání lídrů zemí Evropské unie jako kompromisní kandidát na místo předsedkyně Evropské komise. Pokud návrh schválí Evropský parlament, stala by se první ženou v této funkci. Žena zároveň poprvé povede Evropskou centrální banku (ECB), neboť premiéři a prezidenti členských zemí EU vybrali jako nového předsedu dosavadní šéfku Mezinárodního měnového fondu Francouzku Christine Lagardeovou.

Summit Evropské rady věnovaný obsazování vrcholných postů v unijních institucích začal už v neděli odpoledne a ve hře bylo několik variant. V kompromisním balíčku nakonec lídři navrhli také španělského politika Josepa Borrella do role šéfa unijní diplomacie a belgického premiéra Charlese Michela jako nástupce předsedy Evropské rady Donalda Tuska.

Nominace von der Leyenové a Borrella musí ještě potvrdit europoslanci. Během dne i po oznámení navrhovaných jmen se však z jejich řad ozývala kritika, a to především ze strany sociálnědemokratické frakce a zelených. Jako velké zklamání návrh hodnotil jak přední představitel zelených Bas Eickhout, tak předsedkyně socialistické frakce Iratxe Garcíaová. Naopak nejsilnější lidovecká frakce oznámila, že dohodu ze summitu podpoří.

Na summitu proti návrhu nehlasovala žádná země. Zdrželo se jen Německo, a to kvůli neshodám ve vládní koalici ohledně obsazení postu v čele EK. Kancléřka Angela Merkelová ale dala najevo, že nominaci von der Leyenové podporuje.

Evropský parlament si zvolí svého předsedu bez ohledu na výsledek mimořádného summitu EU

"Před pěti lety jsme potřebovali na rozhodnutí tři měsíce a někteří byli stejně proti. Letos to trvalo tři dny a proti nebyl nikdo," hodnotil výsledek předseda Evropské rady Tusk. Ocenil, že prezidenti a premiéři do čtyř hlavních funkcí v unii vybrali dva muže a dvě ženy. Lagardeová bude podle Tuska se svými zkušenostmi "perfektní předsedkyně ECB", Španěl Borrell zase jako někdejší ministr zahraničí a šéf europarlamentu "silný reprezentant a obránce zájmů a hodnot EU ve světě".

Tuskův nástupce Michel na večerní tiskové konferenci prohlásil, že Evropa čelí velkým výzvám, vidí je ale zároveň jako příležitosti. "Bude pro mne zásadní, abych úzce spolupracoval s dalšími evropskými institucemi, tedy s Evropskou komisí i europarlamentem," uvedl. Za hlavní témata pro nadcházející roky uvedl vedle britského odchodu z unie i klimatické změny či například nepříznivý ekonomický vývoj.

Navrhované uspořádání v čele evropských orgánů přivítal vedle dalších unijních lídrů také francouzský prezident Emmanuel Macron, který jej označil za plod "hluboké francouzsko-německé shody". Kompromisní řešení podle něj zaručuje, že Evropa zůstane jednotná.

V4 je toxická značka. V českém národním zájmu je podpořit Timmermanse, říká Tomáš Prouza

Premiéři a prezidenti zemí EU svým úterním rozhodnutím popřeli systém vedoucích kandidátů ("spitzenkandidátů"), které do čela komise navrhli před květnovými evropskými volbami jednotlivé frakce Evropského parlamentu. Rada postupně odmítla lidoveckého kandidáta Manfreda Webera i volebního lídra evropských socialistů Franse Timmermanse. Proti druhému jmenovanému rázně vystupovali představitelé tzv. visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko).

"Pro nás je důležité to, že jsme - Česko a země Visegrádu společně s Itálií - zabránili prosazení spitzenkandidáta. Od začátku jsme tento systém kritizovali, odmítáme jej. A nakonec jsme byli úspěšní," hodnotil výsledek summitu český premiér Andrej Babiš. Doufá, že čeští europoslanci při hlasování 16. července nominaci von der Leyenové podpoří. "Zná Českou republiku, zná náš region," řekl Babiš o německé ministryni obrany.

Už ve středu budou europoslanci hlasovat o tom, kdo se stane nástupcem Antonia Tajaniho ve funkci předsedy Evropského parlamentu. Summit jim v tomto ohledu nedoporučil žádné jméno, Tusk ale mimo jiné řekl, že spravedlivému geografickému rozložení unijních funkcí by pomohlo, kdyby členové EP vybrali zástupce středoevropské či východoevropské země. 

Co přináší členství v EU a mělo by Česko přijmout euro? Čtěte odpovědi byznysmenů

Christine Lagardeová (63)

- Francouzka Christine Lagardeová vede v současné době Mezinárodní měnový fond, do jehož čela byla zvolena na konci června 2011 a funkce se ujala 5. července téhož roku. Stala se 11. šéfem fondu a vůbec první ženou v této funkci v historii instituce. V čele MMF vystřídala Dominiqua Strausse-Kahna, který musel odstoupit kvůli obvinění z pokusu o znásilnění pokojské v newyorském hotelu. Zatímco v roce 2011 soupeřila o místo v čele MMF s guvernérem mexické centrální banky Agustínem Carstensem, při opětovné volbě v roce 2016 byla jedinou kandidátkou. 

- Lagardeová si jako šéfka MMF vysloužila uznání za to, že se podařilo v americkém Kongresu schválit zásadní reformní program, kdy se více hlasovacích práv v rámci MMF přesouvá na Čínu a další důležité rozvíjející se země. Během jejího působení v čele MMF se fond například rozhodl o zařazení čínského jüanu do skupiny hlavních světových měn. MMF se pod jejím vedením podílel také na pomoci zadluženému Řecku, fond ze zúčastnil jednání mezi evropskými institucemi a Aténami. 

- Před třemi roky šéfka Mezinárodního měnového fondu varovala před negativními dopady případného brexitu, pro který se nicméně britští voliči v referendu v červnu 2016 rozhodli. Lagardeová se také v poslední době postavila za americkou centrální banku (Fed), když ji prezident Donald Trump kritizoval za rychlé zvyšování úrokových sazeb. Loni v březnu pak v roli výkonné ředitelky MMF doporučila eurozóně vytvoření fondu, který by pomáhal členským zemím čelit hospodářským útlumům. Státy používající euro také vyzvala k větší rozpočtové integraci. 

- Před nástupem do čela MMF za sebou měla Lagardeová bohaté zkušenosti z politiky. Od června 2007 byla čtyři roky francouzskou ministryní hospodářství, financí a průmyslu (jako první žena v této funkci a nejdéle sloužící ministr financí Francie od konce druhé světové války). Do vlády usedla poprvé v roce 2005 jako ministryně zahraničního obchodu, poté byla v květnu 2007 krátce ministryní zemědělství a rybolovu. 

- Jako ministryně financí si Lagardeová získala velký mezinárodní kredit. V roce 2008 ji časopis Forbes zařadil na 14. místo mezi nejmocnějšími ženami světa a v roce 2009 byla podle listu Financial Times nejlepším ministrem financí v eurozóně. Forbes ji také řadí dlouhodobě mezi desítku nejmocnějších žen světa. 

- Narodila se jako Christine Madeleine Odette Lallouetteová v Paříži 1. ledna 1956 do rodiny univerzitního profesora. Od mládí aktivně sportovala, v 15 letech se stala mistryní Francie v synchronizovaném plavání. V roce 1974 získala stipendium do USA, kde pracovala jako stážista u kongresmana Williama Cohena. Poté vystudovala angličtinu a právo na univerzitě v Nanterre a vystudovala i Provensálskou univerzitu. 

- Kariéru udělala v právní firmě Baker & McKenzie, kam nastoupila v roce 1981. Přes vedoucí pařížské pobočky se vypracovala až na vrchol do chicagského ústředí firmy, kde se v roce 1999 stala jako první žena prezidentkou výkonného výboru a od roku 2004 šéfovala výboru pro globální strategii firmy. 

- Stínem nad její kariérou je soud, před kterým stanula kvůli sporné arbitráži z roku 2008, kdy byla francouzskou ministryní financí. Arbitráž tehdy přiřkla asi 400 milionů eur (přes deset miliard korun) podnikateli Bernardu Tapiemu v jeho letitém sporu s bankou Crédit Lyonnais. V prosinci 2016 soud rozhodl, že se Lagardeová skutečně provinila nedbalostí, trest ani záznam do trestního rejstříku ale nedostala. Hrozila jí přitom pokuta a až rok vězení. Bezprostředně po verdiktu jí vedení MMF vyslovilo plnou důvěru. 

- Vždy elegantní a uměřená Lagardeová je rozvedená a má dva syny. Je vegetariánka a ve volných chvílích plave a cvičí jógu.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!