Česko začíná šestnáctý rok v Evropské unii. Server E15.cz zjišťoval názory podnikatelů a jejich zástupců na to, zda bychom měli vstoupit do eurozóny, co nám naše dosavadní členství dalo a vzalo a na co by se měla EU v budoucnu zaměřit.
1) V čem vidíte největší přínosy členství Česka v EU?
2) V čem naopak vidíte největší zápory členství?
3) Mělo by Česko zavést euro?
4) Na co by se EU měla zaměřit v budoucnosti?
Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
1) Česko od vstupu do EU zažilo nejlepších patnáct let své historie. Nemusím opakovat, jak moc je pro naši ekonomiku založenou na vývozu zboží a služeb výhodné být součástí největšího trhu světa. Že těžíme z obchodních dohod EU s dalšími státy, díky kterým u nás existuje milion pracovních míst. Že dvanáct ze čtrnácti českých krajů od vstupu do EU bohatne rychleji než unijní průměr. Být členy EU znamená mít také čistější vzduch a vodu v řekách nebo rybnících. Hlavně to ale naší zemi přineslo klidný a stabilní rozvoj, který bychom si ještě nějakou dobu zasloužili.
2) Není to přímo zápor způsobený členstvím v Unii, ale slabina způsobená její nedokonalostí. V některých oblastech mají stále příliš velké pravomoci členské země, které se ve chvílích krize nedokážou rychle dohodnout. Unie nebyla připravená na uprchlickou krizi, protože národní státy nechtěly Unii předat dostatek pravomocí pro ochranu vnějších hranic. Řada zemí jako Francie a Německo se navíc stále agresivněji snaží bránit své trhy před konkurencí. Evropské instituce musí dbát na to, aby jednotný trh zůstal skutečně volný pro pohyb zboží i služeb.
3) Ano. Nikoho už nepřekvapí, že vstup do eurozóny podporují čeští podnikatelé, kteří tam vyvážejí 84 % našeho zboží a služeb a kterým dělá koruna kvůli nákladům na převody kurzů problémy. A zkušenosti s intervencemi centrální banky, která korunu 4 roky uměle oslabovala, by teď podle mě mohly udělat z eura téma i pro české občany, kterým ČNB znehodnotila úspory. Eurozóna se navíc stále výrazněji stává místem, kde se bude rozhodovat o budoucnosti celé EU. Pokud budeme členy tohoto klubu, budeme mít v Evropě silnější hlas.
4) Měla by se skutečně držet svých zásad. Doufám, že řecký příklad ji poučil z ukvapeného přijímání nepřipravených zemí do eurozóny. Potřebujeme také silné instituce, které budou dodržování pravidel vymáhat a které budou hájit celoevropské zájmy, ne zájmy vybraných států. Silná Evropská komise, to znamená i posílení malých států vůči těm velkým. Při jejím sestavování ale musí hrát silnější roli Evropský parlament, který také musí mít možnost navrhovat vlastní zákony. Jinak se nezbavíme demokratického deficitu. Členské země samozřejmě nadále musí mít pravomoc kontrolovat, jestli jejich zájmy nejsou poškozovány. Abychom takového nastavení dosáhli, potřebuje EU zásadní reformu. Jen tak může být do budoucna akceschopná.
Jiří Grund, výkonný ředitel Asociace provozovatelů mobilních sítí
1) Jsme průmyslová, exportně orientovaná země, takže spojení s evropských trhem je klíčové pro růst našeho blahobytu. Volný pohyb zboží, osob a kapitálu jsou neoddiskutovatelné výhody členství a na nich bychom měli stavět.
2) Mnohdy to vypadá, že jsme rezignovali na vlastní rozvoj infrastruktury, jako jsou silnice, železnice, chodníky či cyklostezky. Obce bez dotace nepostaví ani chodník. Mnohdy dochází k paradoxním situacím, kdy novou silnici obec postaví, protože dostala dotaci, ale chodníky už neudělá, protože dotace na ně použít nešla.
3) Otázka by spíše měla znít, co nám zavedení eura přinese. Nikdo zatím nedokázal jeho přínosy kvantifikovat tak, aby pro nás bylo motivující opustit korunu. Většina zemí eurozóny navíc neplní Maastrichtská kritéria, jejich dluhy jsou vyšší než 60 % HDP a dále rostou. Nejsem si jistý, zdali je taktické hrnout se za každou cenu do členství v klubu dlužníků.
4) Měla by podporovat snižování byrokracie, zjednodušovat podnikání a obecně méně omezovat životy lidí. Kupříkladu nedávno všichni občané ocenili evropský roaming, kdy v cizině voláte za stejné peníze jako v ČR. Podobný model je možné rozvíjet do dalších oblastí života.
Libor Suchánek, zakladatel firmy Sulko
1) Největší přínos Evropské unie vidím v odbourání bariér. Společenství ničí hranice na silnici, v obchodě, ale především v myšlení obyčejných lidí.
2) Za problematický považuji hlavně tlak evropských elit na to, aby si uzmuly větší část moci, než bychom si přáli.
3) V této problematice si nechávám poradit od odborníků, kteří říkají ne.
4) Chtěl bych, aby byla Evropská unie schopna zvýšit svou oblíbenost u občanů a zjednodušit svůj chod. To znamená méně aparátu. Unie by měla řešit spíše podstatné záležitosti než velikost okurek.
Martin Kasa, spolumajitel lékárny Pilulka
1) Vnímám celou řadu přínosů, jako je bezpečnost, volný pohyb zboží a osob, ale i změnu v rovině kulturní s přesahem pro budoucí generace. Evropa nebyla nikdy v historii tak spojená a kooperující. Dnes je skvělým místem pro život.
2) Platí, že negativní věci jsou více komunikovány než ty pozitivní. Můžeme vytrhnout z kontextu věci jako ztráta svobody nebo obrovská byrokracie a pravdou je, že tu ty problémy jsou. Nic na světě však není dokonalé a je potřeba neustále tlačit na změny.
3) Nejsem k odpovědi plně kompetentní, ale spíše se přikláním k tomu, že ano.
4) Jelikož jde o volené zástupce, je i na nás, jaká Evropa bude. Evropskou unii si představuji jako štíhlejší subjekt, než do jakého nyní bobtná. Měla by se více orientovat na výkon namísto sociálního přístupu.
Zbyněk Frolík, zakladatel a spolumajitel Linetu
1) Jednoznačně jsou to 4 hlavní svobody, byť se můžeme bavit o tom, jak se reálně naplňují. Z hlediska velkého exportéra je to zároveň síla trhu plus vyjednávací pozice v rámci světového obchodu. EU je pro nás prostě a jednoduše ekonomickým přínosem, nemluvě o miliardách ze strukturálních fondů.
2) Převládl duch regulace a úřednického přístupu. Úředníci opravdu nevytváří bohatství, ale často ho jen neefektivně přerozdělují. Když k tomu přidáme českou „přidanou“ hodnotu, bolí nás z toho všechny hlava. Přitom čelíme velkým výzvám, které můžeme podstatně lépe zvládnout v rámci silnějšího celku.
3) Dlouhodobě samozřejmě ano. Asi správně debatujeme, jak dlouhé období to má být. Rozumím také debatě o tom, jaké jsou náklady, pokud se vzdáme měnové politiky. Z byznysového hlediska je to ale celkem jasné. Naše těsné spojení s Německem a dalšími zeměmi, které platí eurem, znamená, že zavedením eura si výrazně pomůžeme.
4) Mám pocit, že se trápíme procesními věcmi, a nezbývají síly na velké výzvy. Do toho EU částečně paralyzuje brexit, kde se ukazuje hloupý střet přímé a nepřímé demokracie. Prostě a jednoduše by bylo potřeba shodnout se na rámcové vizi pro budoucnost. Zkusme se vrátit ke kořenům evropské jednoty a schopnosti navenek vystupovat jako silný subjekt, jeden z nejsilnějších trhů světa, který bude rovnocenným partnerem světovým hráčům v ekonomice i politice.
Michal Šnobr, poradce skupiny J&T a minoritní akcionář ČEZ
1) V původním cíli zajistit volný pohyb pracovní síly, kapitálu a zboží. Mandát společenství byl bohužel v mnoha směrech překročen.
2) Problém vidím hlavně v přebujelé byrokracii, neschopnosti reformy vlastní funkčnosti, složitosti celé struktury a pozici Evropské komise jako nevolené instituce. Těžko bych ve svém osobním, ale i podnikatelském životě našel něco mně tak vzdáleného jako rozhodování Evropského parlamentu. Možná mimozemské civilizace by se k tomu daly přirovnat.
3) Rozhodně ne.
4) I když vím, že dnes je to úplně nereálné, vrátil bych se na začátek a začal znovu. Chtěl bych zabránit tomu, aby EU zničila sama sebe, jako se to už jednou povedlo.
Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy
1) Pro Česko jako celek znamená EU zakotvení v prostoru, kde sdílíme stejné hodnoty a platí vláda práva. Díky úzké spolupráci a výměně informací je posílena i naše bezpečnost. Z pohledu byznysu je samozřejmě zásadní ekonomický přínos. Zdaleka nemyslím jen dotace z fondů, díky kterým jsme rychleji zavedli řadu inovací. Otevřel se nám obrovský vnitřní trh, což přivedlo konkurenci a zvýšilo kvalitu služeb.
2) Mnoho evropských regulací je skutečně přehnaných, ale unii tvoří jednotlivé státy a problémy na vnitřním trhu často pramení z jejich snahy chránit si domácí píseček. Většina toho, co se nepovedlo, byla způsobena domácími vlivy. Do Česka přitekly z EU velké sumy peněz, ale je otázka, jak byly využity. Od vstupu jsme uvedli do provozu 450 kilometrů dálnic, a to včetně započtení opravených částí D1. V Polsku to je téměř čtyřnásobek.
3) Českým firmám by euro pomohlo. Jsme exportně zaměřená ekonomika a 66 procent našeho vývozu putuje do eurozóny. Je zde fungující vnitřní trh a díky euru se na jeho části podařilo odstranit jednu významnou bariéru obchodu - riziko změny kurzu. Země EU, které zatím euro nepoužívají, si tuto bariéru dobrovolně ponechávají. Vstup České republiky do eurozóny by posílil náš význam.
4) Evropská unie by se měla zaměřit na stabilizaci Evropy jako kontinentu i EU jako takové. Pro naše firmy je důležitý stabilizovaný vnitřní trh, protože sem putuje 84 procent českého exportu. Unie by do budoucna měla pracovat na tom, aby byla konkurenceschopná proti takovým ekonomikám, jako jsou Spojené státy nebo Čína.
Jiří Hlavatý, majitel firmy JUTA a bývalý senátor
1) Evropská unie je garant míru a spolupráce národů, které spolu historicky válčily. V byznysu jde o volný obchod bez hranic a rizika cel včetně zahraničních investic v naší zemi. Možnost cestování nejenom za prací, ale hlavně u mladé generace získat vzdělání a poznat kulturu.
2) Vadí mi náročný proces přizpůsobování naší legislativy legislativě EU, rozdílné platy a náklady na život.
3) Zavést euro v Česku má smysl tehdy, až pro nás bude velmi výhodný kurz. Koruna nám umožňuje pružně reagovat na vnější ekonomickou stabilitu.
4) Odstranit znevýhodňování východních zemí ve všech oblastech života počínaje různou kvalitou zboží, životního prostředí a různých cen identických výrobků. Unie by také měla omezit dotační politiku, která v řadě případů slouží jako skrytý nástroj ovlivňování ekonomiky jednotlivých zemí.
Tomáš Prouza, ředitel Svazu obchodu a cestovního ruchu
1) Za klíčové považuji dvě oblasti. Samozřejmě tu ekonomickou, kdy každý rok dostáváme desítky miliard korun na to, aby se v Česku lépe žilo a rychleji jsme se rozvíjeli. Tou druhou, a ještě důležitější, je naše pevné zakotvení v západní civilizaci, která stojí na spolupráci a ne na diktatuře silnějšího. Díky našemu členství máme vliv, jaký jsme nikdy v minulosti neměli.
2) Největším záporem je to, že jsme ani po 15 letech našeho členství nedospěli a neumíme pořádně využívat výhod, které členství v EU přináší. Velkým zklamáním pro mě je, že sice čeští politici mají plná ústa ochrany národních zájmů, ale nikdy je pořádně nedefinovali. Nemají odvahu nahlas a jasně říct, že naším největším zájmem je fungující Evropská unie.
3) Euro jsme měli přijmout už dávno. Jeho ekonomické výhody výrazně převažují a to, že pořád ještě máme korunu, výrazně poškozuje české firmy. Jenže podmínkou pro přijetí eura je provést reformy, které výrazně posílí naši ekonomiku – důchodovou reformu, reformu sociálního systému a pracovního práva, výrazné omezení byrokracie a administrativy. A na ně nemá vláda odvahu, takže pořád jen posloucháme, jak na euro není vhodná doba.
4) Od EU chci, aby rozhodovala rychleji a měla větší sílu dělat věci, které nemá cenu dělat samostatně. To vše má jedinou podmínku – ochotu zemí jako je Česká republika spolupracovat na společném řešení a nemyslet si, že všechno dokážeme nejlépe sami.
Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO
1) Pro Česko byl vstup do EU obrovským pozitivním stimulem, nejen ve smyslu HDP, ale i dalších faktorů, které doprovázely náš hospodářský a kulturní růst. Stejně relevantní je i otázka, jaký chce mít přínos Česko pro další vývoj v EU.
2) V 90. letech chyběla v naší ekonomice regulace. Nyní už víme, že ani bruselská přeregulovanost není dobrá medicína.
3) Česko má výhodu, že může zavést euro a pomůže tak svým exportérům, ale má zároveň slušnou tradici kvalitní péče o vlastní měnu.
4) Evropská unie by se po brexitu měla zaměřit na efektivní fungování bez sociálních experimentů a podívat se na schopnost čelit skutečným výzvám dnešního světa v oblasti bezpečnosti i globání ekonomiky.
Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu
1) Čtyři svobody. Česko je malá země, a tím pádem i malý trh. Kdybychom byli mimo EU, tak bychom nebyli zajímaví pro zahraniční investory. Pozitivem je i existence společné zemědělské politiky, která vytváří jednotný rámec pro podporu zemědělství. Kdyby neexistovala, byli bychom svědky mnohem intenzivnějšího boje o to, kdo by více podporoval své zemědělce. A v tomto boji bychom mohli jen obtížně konkurovat.
2) Velká byrokratičnost a v některých případech i nadbytečnou snahu všechno regulovat a řídit. Zároveň vnímáme odtrženost evropských orgánů a politiků od reálné praxe a podmínek v jednotlivých zemích. To je vidět například při prosazování některých environmentálních předpisů, které podvazují konkurenceschopnost evropských podniků.
3) Momentálně ne. V budoucnosti bezpochyby ano.
4) Rádi bychom, aby více podporovala a vnímala nutnost konkurenceschopnosti evropské ekonomiky a zemědělství na světových trzích.
Vlastislav Bříza, majitel holdingu Koh-i-noor
1) Určitě v bezpečnosti pro Českou republiku. Další velkou výhodou je otevření státních hranic obchodu. Dále mohou všichni obyvatelé naší země těžit z volného cestování v schengenském prostoru. Mít možnost cestovat do 26 zemí a nemuset vytáhnout cestovní pas musí ocenit každý.
2) Jednoznačně v obrovské byrokracii a tvorbě nesmyslných zákazů.
3) Myslím si, že nejvhodnější čas pro přijetí eura jsme promarnili. Pokud k tomu mělo dojít, tak v době, kdy euro přijímali naši sousedé na Slovensku. Dnes je jiná doba a s jeho zavedením bych rozhodně vyčkal na vhodnou příležitost.
4) Na to, aby integrace nebyla kontraproduktivní. A opět je to ve vztahu k té příšerné byrokracii, která je mnohdy nesmyslná a všechno brzdí.
