Lukašenko se upsal Rusku, hospodářská integrace Moskvy a Minsku se už rýsuje

Běloruský vládce Lukašenko je velkým dlužníkem Kremlu. Prezident Vladimir Putin mu v září přispěchal na pomoc, dal mu najevo podporu a slíbil zemi úvěr 1,5 miliardy dolarů.

Běloruský vládce Lukašenko je velkým dlužníkem Kremlu. Prezident Vladimir Putin mu v září přispěchal na pomoc, dal mu najevo podporu a slíbil zemi úvěr 1,5 miliardy dolarů. Zdroj: ČTK

Běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko
Protesty v Bělorusku
Protesty v Bělorusku
Protesty v Bělorusku
Protesty v Bělorusku
7
Fotogalerie

Půl roku po běloruských volbách, které vyvolaly masové protesty, by mělo jednat všelidové shromáždění o reformách. Odborníci však převratné změny nečekají. Autoritářský prezident Alexandr Lukašenko se chce za každou cenu udržet u moci a spoléhá na pomoc Moskvy. Je ochotný hovořit o dříve odmítané integraci obou zemí, zatím především v hospodářské rovině.

Lukašenko ve snaze uklidnit Bělorusy a zároveň neztratit moc mlží kolem plánu na vytvoření nové ústavy, která má být krokem k dalším volbám. Na podzim prohlásil, že po přijetí nového ústavního zákona už nebude prezidentem. Neposkytl však přesný harmonogram reforem.

Není ani jasné, jakou roli sehraje v procesu přípravy konstituce všelidové shromáždění, které bude zasedat ve čtvrtek a v pátek. Na přelomu roku autoritář prohlásil, že konečné slovo budou mít Bělorusové v referendu.

Experti i opozice se proto obávají, že sjezd téměř tří tisícovek delegátů bude spíše demonstrací loajality před televizními kamerami. „Nemůžeme ale vyloučit možnost, že Rusko bude na něčem trvat,“ řekl podle listu The Guardian v Minsku žijící politolog Arťom Šrajbman. Právě Moskva totiž Lukašenka tlačí ke změně ústavy.

„Samozřejmě máme zájem, aby situace byla klidná, stabilní, a myslíme si, že k tomu přispěje zahájení ústavní reformy iniciované vedením země,“ prohlásil před časem šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.

Běloruský vládce je velkým dlužníkem Kremlu. Prezident Vladimir Putin mu v září přispěchal na pomoc, dal mu najevo podporu a slíbil zemi úvěr 1,5 miliardy dolarů. Lukašenko Putina v lednovém rozhovoru pro ruskou státní televizi označil za jediného přítele. Zároveň naznačil, že je svolný k dalšímu sbližování se sousedem, kterému se dříve bránil v obavě ze ztráty běloruské suverenity a vlastní pozice. „Potřebujeme být Rusku blíž,“ uvedl.

Bývalý prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je zástupcem předsedy ruské bezpečnostní rady, otevřeně hovoří o větší integraci. Podle něj by byla především hospodářsky výhodná pro oba partnery. „Jsem přesvědčen, že integrační hnutí by mělo pokračovat, protože neexistuje alternativa. Běloruská ekonomika je plně zaměřená na ruskou, dodávají sem většinu svého zboží,“ poznamenal minulý týden podle agentury TASS.

Nezůstává jen u slov. Moskva už oznámila, že letos by měl začít vývoz běloruských ropných produktů přes ruské přístavy Primorsk, Petrohrad či Usť-Luga. Týkat by se to mohlo i hnojiv. To by byl poměrně zásadní krok, jelikož jde o klíčové běloruské obchodní artikly a Lukašenko se dříve odmítal podvolit tlaku Moskvy, aby přestal využívat přístavy v Pobaltí.

Běloruský lídr argumentoval lepšími a levnějšími logistickými podmínkami, přístavy v Evropské unii mu však zároveň sloužily k lavírování mezi Ruskem a Západem. V době, kdy se přel s Moskvou o dodávky a ceny ropy, mohl díky nim také spoléhat na alternativní dodávky suroviny z USA, Norska či ze Saúdské Arábie.

Jenže situaci změnily unijní kritika běloruských represí a sankce. Podle dostupných zpráv se už Minsk rozhodl neprodloužit dohodu o přepravě svých ropných produktů do Klajpedy po železnici. Na litevský přístav to může mít vážný dopad, jelikož běloruské zboží loni tvořilo zhruba třetinu veškeré jeho přepravy.

Zdá se tak, že Moskva podporou Lukašenka získala relativně lacině to, o co dlouho usilovala. Ani Kreml však není v jednoduché pozici. Běloruská nestabilita s sebou nadále nese riziko příklonu k Západu či nutnosti ruského zásahu v zemi. Je proto možné, že Bělorusové se díky tlaku z východu dočkají alespoň kosmetických reforem. Ve hře je stále i sesazení Lukašenka, pokud se doporučeními souseda nebude řídit.

Nestabilita drtí ekonomiku

  • Běloruské úřady v lednu uvedly, že hrubý domácí produkt země loni klesl o jedno procento. Zemi zatím od nejhoršího uchránila ruská pomoc, podle odborníků jsou ale problémy tak hluboké, že dlouhodobě poskytnuté finance nebudou stačit. Upozorňují zejména na slabý běloruský rubl, odliv kapitálu, zmrazení investic o odchod byznysu, nedůvěru Bělorusů v bankovní systém a v neposlední řadě odliv mozků.
  • Optimističtí nejsou ani byznysmeni. Podle on-line průzkumu platformy Consultancy.eu mezi šéfy a vlastníky firem v Bělorusku, jsou více než dvě třetiny společností přesvědčeny o špatném hospodářském stavu země a jejich očekávání jsou ještě horší.
  • Za hlavní příčinu problémů považují politickou krizi, následuje pandemie koronaviru a kondice globální ekonomiky. V důsledku toho téměř pětina byznysmenů uvažuje o odchodu, nejčastěji by volili Polsko.