Francie přitvrdí vůči islámským radikálům | E15.cz

Macron je pod tlakem, aby zatočil s islámskými radikály ve Francii

Pavla Palaščáková

Páteční brutální vražda středoškolského učitele Samuela Patyho ve Francii opět rozpoutala debatu o extremismu. Prezident Emmanuel Macron je už delší dobu pod tlakem konzervativců a krajní pravice, aby zaujal tvrdší postoj. Spekuluje se mimo jiné o reakci v podobě vyhoštění více než dvou stovek radikálů. Očekává se rovněž, že Francie zpřísní prověřování žádostí o azyl a bude více kontrolovat financování islámských organizací.

Učitel dějepisu Samuel Paty se stal terčem útoků kvůli tomu, že svým žákům při hodině ukázal karikaturu proroka Mohameda v rámci diskuze o svobodě slova. Zavraždil ho osmnáctiletý Čečenec, který se narodil v Moskvě a ve Francii měl status uprchlíka.

Francouzská policie zahájila vyšetřování několika desítek islamistů především kvůli jejich příspěvkům na internetu. Podle agentury AFP to oznámil ministr vnitra Gérald Darmanin. Na dějepisáře ze školy na pařížském předměstí Conflans-Sainte-Honorine podle něj otec jedné žákyně a jeden muslimský aktivista zjevně vyhlásili fatvu. V souvislosti s vyšetřováním je podle AFP ve vazbě patnáct lidí.

„Jeden z našich krajanů byl zavražděn, protože učil o svobodě projevu, o svobodě věřit, nebo nevěřit,“ reagoval Macron.

Prezident přitom čelí rostoucímu tlaku, aby projevům islámského extremismu zamezil. Nynější vražda je dalším znepokojivým signálem z poslední doby. V září v ulici, ve které kdysi sídlila redakce satirického časopisu Charlie Hebdo, pobodal muž pákistánského původu dva lidi, kteří si z práce vyšli na kuřáckou pauzu.

Útok na učitele, jehož památku v neděli navzdory pandemii uctily desítky tisíc lidí, je ve Francii vnímán velmi symbolicky. „Paty je mučedníkem za posvátné francouzské hodnoty. Je vnímán jako oběť války o budoucnost Francie,“ napsal v komentáři pro Washington Examiner expert na Blízký východ Tom Rogan.

Agentura Reuters přinesla v neděli informaci o tom, že v reakci na aktuální vraždu by mělo být vyhoštěno 231 cizinců podezřelých z náboženského extremismu. Ministerstvo vnitra však informaci nepotvrdilo.

Rozjíždí se i intenzivnější dohled nad osobami a organizacemi spojovanými s radikalismem a ve hře ji i jejich případné rozpuštění. Policie se nyní bude více zaměřovat na šíření nenávistných zpráv a výhrůžek na sociálních sítích.

Vláda už také připravuje zákon, který se má zaměřit na muslimské radikály vytvářející podle úřadů paralelní společnost mimo hodnoty republiky. Její plány se týkají kupříkladu vzdělávání imámů ve Francii místo jejich importu ze zahraničí.

Další záměry ministerstva se týkají omezení zahraničního vlivu na domácí, podle odhadů až šestimilionovou muslimskou populaci, a to zejména po finanční stránce. Plánuje se rovněž zpřísnění pravidel pro domácí vzdělávání, povoleno by mělo být pouze ze zdravotních důvodů.

Návrh legislativy by měl být hotový v prosinci. Macron se snaží zabránit dojmu, že viní celou muslimskou komunitu a chce, aby se na plánovaných opatřeních podílela. Už počátkem měsíce také hovořil o nutnosti investic do předměstí velkých měst, kde žije většina imigrantů. Prohlásil rovněž, že země po dekády selhávala, když umožnila vznik ghett, kde se „nejradikálnější formy islámu staly zdrojem naděje“.

Prezident si je vědom toho, že citlivé téma úzce souvisí s jeho dalšími politickými plány. Očekává se, že v roce 2022 svede bitvu o Elysejský palác s představitelkou krajní pravice Marine Le Penovou. Její kampaň bude bezesporu založena na slibech o přísnějším postupu vůči radikálům. „Islamismus s námi vede válku. Musíme ho z naší země vypudit silou,“ uvedla politička v reakci na smrt učitele.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!