Francouzský diář Ilony Mádrové: Nová éra francouzské satiry
Charlie Hebdo, úspěšný francouzský satirický časopis, začátkem října oslavil padesáté výročí od založení. O narozeninový dort se postaral jeho ředitel a karikaturista Riss. Růžový dort se dvěma patry a s jubilejními roky 1970 a 2020 měl v sobě zaseknutý sekáček na maso a teroristu, který „přišel nakrájet dort“.
Vypadala tak i titulní strana speciálního narozeninového vydání, reflektujícího roky bojů tradičního francouzského žánru a úskalí svobody projevu. Současně vypovídá o brutálním napadení dvou osob pakistánským útočníkem u bývalého sídla redakce. S původním záměrem zapálit redakci, jejíž nové sídlo je přísně utajené, útočník vážně zranil mačetou dva pracovníky tiskové agentury. Spouštěčem hrůzného činu bylo rozhořčení z publikované karikatury Mohameda.
První letošní zářijové vydání Charlie Hebdo s titulní stranou „Tout ça pour ça“ (Tohle vše za to), věnované začátku soudního jednání lednových útoků z roku 2015 s karikaturou proroka, zvedlo ve Francii obrovský ohlas a solidaritu, ale také vlnu nenávisti.
Hned první den Francouzi skoupili 200 tisíc výtisků, dodatečný náklad činil dalších 200 tisíc. Írán publikaci veřejně odsoudil, v Pákistánu způsobila masivní protesty a Al-Káida varuje před dokončením lednové práce bratrů Kouachiových.
Tam, kde jiná média nemůžou, nastupuje satira, jelikož padají veškeré bariéry včetně tabu a cenzury. Základ pro francouzskou satiru jsou kuráž, svoboda projevu, humor druhého stupně a odvaha jít až do hloubky věci. Vznikla ve Francii během revoluce v roce 1789, v inspirativním období kritikou zesměšňující nerovnosti sociálních tříd, excesy královského dvora, šlechty a pokračovala honbami na Napoleona nebo aférou Dreyfus.
V nové verzi se projevuje na internetu a sociálních sítích, kde velkolepé konverzace a leckdy nezajímavé drbání bez rozvinutí myšlenky ohlašují novou éru uvažování. Rozhořčení nad každým výrokem a žádosti o cenzuru rostou ve stejném tempu jako konflikty identity, náboženství a svobody projevu.
Francouzský černý humor je často špatně vyložený, vše se stává velmi rychle skandální a musí být rychle zastavené. Nelehké období pro satirický tisk, které představuje hrozbu a výzvu zároveň. Pesimismus je ale zkrášlován smíchem, a to i navzdory finančním potížím a poklesu odběratelů satirických novin, které absencí reklamy stvrzují svou nezávislost.
Od tragické události uplynulo pět let. Obdiv, respekt a vliv solidarity pomohly novinám vdechnout nový život, alespoň dočasně. Z pravidelných deseti tisíc odběratelů se počet vyhoupl na 30 tisíc, a ani přes milion a půl eur na ochranu novinářů za rok se ředitel Charlie Hebdo s novým redakčním týmem nehodlají vzdát: „Satirické noviny se zrodily se samotnou myšlenkou demokracie. Když dojde k diktatuře, začne to zákazem právě těchto médií. Satirický tisk je bojový sport. Nesmíme se nechat zastrašit,“ zdůraznil Riss.
