Migrace, Green Deal a pomoc Ukrajině: Témata německých voleb a co strany slibují voličům
Blížící se německé volby, které se uskuteční 23. února, rozhodnou nejen o dalším směřování země, ale budou mít dalekosáhlé dopady pro celou Evropskou unii. Pro Českou republiku je klíčové, jestli po nich vznikne vláda, která si poradí s německými hospodářskými problémy. Kandidát na kancléře za unii CDU/CSU Friedrich Merz slibuje odstranění regulací, zjednodušení daní a nadřazenost konkurenceschopnosti klimatickým otázkám. Němce ale silně trápí také téma migrace, které je pro ně podle průzkumu pro ARD ještě palčivější než současný stav ekonomiky.
Tato situace nahrává radikální Alternativě pro Německo (AfD), která by byla vůči přistěhovalcům ze všech stran nejtvrdší. Příliš pozadu ale nechce se sliby v tak důležitém tématu zůstat ani Merz. Zelení naopak nadále prosazují vstřícnější migrační politiku. Jednotlivé strany se poměrně zásadně liší i v pohledu na energetiku včetně jádra, v otázce pokračování pomoci Ukrajině nebo v záležitosti obranných výdajů.
Oživení ekonomiky v Německu: Co strany slibují?
Plány na posílení chřadnoucího německého hospodářství jsou jedním z nejdůležitějších témat voleb. Nejvíce nadějí na tomto poli směřuje k opoziční CDU/CSU a její strategii Agenda 2030, která slibuje alespoň dvouprocentní roční růst. „Země ztrácí konkurenceschopnost. Potřebujeme stabilní vládu, která je schopná jednat,“ prohlásil před časem Merz.
Kancléřský adept je známým odpůrcem regulací a propagátorem omezení byrokracie a zjednodušení daňového systému země. Jednou se nechal slyšet, že daňové přiznání by mělo být tak jednoduché, aby se dalo napsat na pivní tácek. Navíc chce korporátní daně výrazně snížit. Plánuje také osekat sociální benefity, jež podle něj odrazují lidi od práce. Doufá, že přívětivější byznysové prostředí přiláká nové investice.
Největší konkurent křesťanských stran AfD požaduje, aby Německo opustilo eurozónu a vrátilo se k marce. Její program je orientován na ekonomiku volného trhu s minimem státních zásahů. Je pro osekání a rušení některých daní a dotací na všech úrovních. Zdůrazňuje však, že její program má i sociální aspekty. Strana by zachovala minimální mzdu a plánuje prorodinné pobídky. „Rodiny s dětmi jsou ve srovnání s bezdětnými rodinami výrazně finančně znevýhodněny. To má za následek zbídačení rodin a trvale nízkou porodnost,“ uvádí program AfD.
Dosud vládnoucí sociální demokraté (SPD) plánují státní zásahy ke zmírnění finanční zátěže firem i občanů, přilákání soukromých invesic pobídkami a modernizaci infrastruktury. Strana za těmito účely navrhuje fond v hodnotě sta miliard eur a bonus „Made in Germany“, daňovou pobídku pro investory. SPD má také v úmyslu chránit pracovní místa v německém průmyslu. Kvůli financování plánovaných investic požaduje stranický manifest reformu dluhové brzdy.
K reformě dluhové brzdy vyzývají i Zelení, kteří by rovněž rádi investovali do německé infrastruktury, energetiky a do průmyslu. Příležitost k posílení hospodářství přitom vidí v dekarbonizaci. Svobodní demokraté (FDP) mají podobné plány jako konzervativní unie, proto by byli jejím přirozeným koaličním partnerem. Strana má ale podle průzkumů namířeno zůstat těsně mimo parlament. Šanci dostat se do Spolkového sněmu má Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), které v ekonomice zastává jasně levicové pozice.
Migrace: Kdo bude nejpřísnější?
Téma imigrace budí před volbami pozornost nejen v Německu, ale i v zahraničí zvlášť poté, co afghánský přistěhovalec v lednu v Bavorsku zavraždil dva lidi včetně dvouletého dítěte. Merz chápe, že pokud unie CDU/CSU nechce, aby jí hlasy ubírala antiimigrační AfD, musí se tématu rázně chopit.
V jeho pětibodovém plánu je mimo jiné požadavek na trvalé kontroly na hranicích se všemi německými sousedy a zintenzivnění deportací, kterému by měly pomoci i deportační vazby. Merz také tvrdí, že by nenechal vstoupit do země nikoho bez potřebných dokumentů, a to ani lidi s nárokem na mezinárodní ochranu. Problémem konzervativců je, že vylučováním povolební spolupráce s AfD se jim tyto kroky budou těžko prosazovat v koalici s jinými potenciálními partnery.
AfD volá po úplném uzavření hranic a chce, aby žadatelé o azyl již neměli právo na slučování rodin. Zároveň slibuje masové deportace. Někteří členové partaje se v minulosti účastnili diskuze krajně pravicových aktivistů o deportacích milionů lidí cizího původu. Strana také chce, aby žadatelé o azyl v Evropě byli převezeni do bezpečné třetí země za účelem vyřízení žádosti.
Ovšem i SPD přitvrdila svou pozici prosazením přísnějších hraničních kontrol a urychlením deportací. Zároveň však chce přivést do Německa více zahraničních kvalifikovaných pracovníků, což odpovídá i požadavkům průmyslu. Naproti tomu Zelení udržují otevřenější azylovou politiku, prosazují státem podporované námořní záchranné iniciativy a zjednodušení procesů slučování rodin a posílení integrace příchozích.
Green Deal a energetika: Je stále možný návrat jádra?
Německo se v posledních letech stalo symbolem určité energetické bezradnosti poté, co se válka na Ukrajině zkřížila jeho plány s ruským plynem. Jednotlivé strany se poměrně zásadně liší v plánu na to, jak se z ošemetné situace dostat. Merz kritizoval dosavadní vládu kvůli jejím pokusům zorganizovat přechod na uhlíkově neutrální ekonomiku upřednostňováním určitých sektorů a technologií, jako jsou elektromobily a vodík, a stavěl se proti odchodu Německa od jádra. Zpočátku uvažoval o znovuzprovoznění reaktorů, ale nakonec zřejmě došel k závěru, že je to nereálné. Nyní hovoří především o záměru vybudovat padesát plynových elektráren.
Alternativa pro Německo chce, aby zůstaly v provozu elektrárny na fosilní paliva včetně uhlí. Plánuje pokračovat i v domácí těžbě hnědého uhlí a je otevřená jádru. Plány na zelenou transformaci strana označuje za ideologické a závislé na státních dotacích. Povedou podle ní k chudobě, deindustrializaci a k prohloubení závislosti na dovozu. Její kandidátka na kancléřku Alice Weidelová přitom uvedla, že by v případě volebního vítězství zlikvidovala domácí větrné turbíny a obnovila plynovod Nord Stream, kterým země importovala plyn z Ruska.
Sociální demokraté jsou oddaní evropským klimatickým cílům a pokračovali by i v dotování obnovitelných zdrojů, které Německu loni zajišťovaly už téměř šedesát procent elektřiny. Kromě snížení nákladů průmyslu je strana otevřena dotování účtů za energii i pro domácnosti. Podobný postoj k enegetice mají i Zelení. FDP chce německé klimatické cíle odložit aspoň o pět let a s klimatickými změnami bojovat pomocí inovací.
Válka na Ukrajině: Vojenská pomoc napadené zemi, nebo dobré vztahy s Ruskem?
Mainstreamové německé strany sice stojí za Kyjevem a hlásí se k pomoci Ukrajině, míra jejich ochoty se ale liší. Tyto rozdíly mohou hrát pro Kyjev významnou roli ve chvíli, kdy nemůže spoléhat na pokračující americkou podporu. Přestože se Německo po USA stalo druhým největším poskytovatelem pomoci napadené zemi, čelil sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz opakovaně kritice za její nedostatečnost. Například kvůli tomu, že nechtěl dodat Kyjevu střely s plochou dráhou letu Taurus. Scholz zdůrazňoval, že Berlín musí postupovat uvážlivě, aby se nestal přímým účastníkem bojů na Ukrajině.
Merz dává najevo, že by zašel v podpoře Ukrajiny dál a že cílem má být její vítězství. „To znamená obnovení územní celistvosti s demokraticky legitimní vládou, jednající plně suverénně,“ vysvětlil Merz. Opakovaně vyjádřil ochotu dodat Kyjevu střely Taurus, ovšem pouze na základě konzultace se spojenci.
Historicky pacifističtí Zelení paradoxně silně stojí za Ukrajinou a jasně vyjádřili podporu dodávkám taurusů. Strana také naznačila, že Scholz před volbami blokuje další pomoc Kyjevu a pár hlasů je pro něj důležitějších než zajištění evropského míru a svobody. K rychlému vyslání střel se pozitivně staví také FDP.
Naopak AfD odmítla odsoudit ruskou invazi na Ukrajinu. Přeje si ukončení vojenské pomoci bránící se zemi a někteří její členové vyzývají i k deportaci ukrajinských uprchlíků. Strana si rovněž přeje zrušení protiruských sankcí a opětovné navázání hospodářských vztahů s Moskvou. Také Wagenknechtovávolá po okamžitém ukončení zbrojních dodávek Ukrajině výměnou za mírovou dohodu s Ruskem.
Donald Trump: Kdo uzavře nejlepší dohodu?
Evropa očekává, že jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem budou tvrdá, a komentátoři míní, že by tak bylo potřeba mít v čele klíčových unijních zemí silné lídry. Scholz se v uplynulých letech v tomto směru příliš neosvědčil, a tak se během jeho vlády začalo hovořit o slábnoucím vlivu Německa na evropské dění a snaze Paříže či Varšavy tuto úlohu částečně převzít.
Scholz se však vůči Trumpovým krokům v poslední době poměrně ostře vymezuje. Varoval ho naříklad před tím, aby svět nerozděloval celními bariérami. „Je jasné, že jako silná ekonomická oblast můžeme utvářet svou vlastní budoucnost a reagovat na tarifní politiku,“ poznamenal. Zároveň označil za sobecký požadavek šéfa Bílého domu podmínit pomoc Ukrajině americkým přístupem k ukrajinskému nerostnému bohatství.
Merz, který považuje transatlantické vztahy za zásadní, po nástupu Trumpa vyzval evropské země k vytvoření společné americké strategie. A je zjevné, že by se rád ujal pozice hlavního unijního vyjednávače, který se pokusí s Washingtonem dohodnout. Dosavadního kancléře kritizoval za pasivitu. Trumpovi by mohlo vyhovovat, že Merz je zjevně připraven být tvrdší vůči Číně.
K unijní jednotě v jednáních s Trumpovou administrativou vyzývají i Zelení, kteří také stojí o blízké vztahy s USA a jsou pro tvrdší postup vůči Číně. Zelená ministryně zahraničí Annalena Baerbocková dokonce v roce 2023 označila čínského prezidenta Si Ťin-pchinga za diktátora. Zelený ministr hospodářství Robert Habeck vyzval ke zvýšení německých obranných výdajů na 3,5 procenta HDP, což je v souladu s Trumpovým úsilím. Scholz a Merz jsou však k rychlému a razantnímu navyšování obranného rozpočtu skeptičtí, naopak FDP otevřená.
Nejlepší vztahy s Trumpovou administrativou má v tuto chvíli AfD, která se těší systematické podpoře od jejího člena, podnikatele a majitele sociální sítě X Elona Muska. Strana je ochotná prosazovat Trumpovy plány na zvýšení obranných výdajů členských zemí NATO až na pět procent HDP a chce také obnovit povinnou vojenskou službu.
