Předčasné volby v Německu 2025: Aktuální průzkumy, termín, strany a jejich lídři
Předčasné parlamentní volby se v Německu uskuteční již na konci února. Původně se volby měly konat na podzim, termín ale uspíšila vládní krize a rozpad semaforové koalice. Které politické strany mají podle aktuálních volebních průzkumů největší šanci na úspěch, kdo je do voleb vede a jak funguje německý volební systém?
- Termín voleb
- Důvod konání předčasných voleb
- Volební průzkumy
- Strany a lídři
- Volební systém
- Výsledky voleb a jejich oznámení
Termín: Kdy se konají volby do Spolkového sněmu v Německu 2025
Německé parlamentní volby se sice konají v plánovaném roce, ale o mnoho měsíců dříve. Řádné volby se měly uskutečnit koncem září roku 2025. Během loňského listopadu se však rozpadla vládní koalice sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP). Ta byla kvůli barvám, které mají tyto strany ve svém logu, běžně označovaná jako semaforová koalice (Die Ampelkoalition). Termín předčasných voleb stanovil německý prezident Frank-Walter Steinmeier na:
- neděli 23. února 2025.
Parlamentní volby se v Německu na rozdíl od ČR tradičně konají v jeden den. Volební místnosti jsou během volebního dne otevřené od 8 do 18 hodin.
Proč se konají předčasné volby v Německu?
Za rozpadem semaforové trojkoalice stojí především neshody v hospodářské a finanční politice. Vládnoucí strany se nedokázaly shodnout na strategii, která by měla znovu nastartovat vadnoucí německou ekonomiku. Spory panovaly také ohledně státního rozpočtu pro rok 2025. Ministr financí Christian Lindner (předseda FDP) navrhoval předčasné volby, do nichž by tři strany vládly společně dál. Kancléř Olaf Scholz (SPD) tento scénář odmítl a Lindnera odvolal. FDP následně oznámila, že z vlády stáhne všechny své ministry. Tím se semaforová koalice definitivně rozpadla.
Kancléř Scholz po neúspěšných jednáních o záchraně koalice uvedl, že požádá Spolkový sněm o vyslovení důvěry. Hlasování o důvěře proběhlo 16. prosince. Poslanci vládu podle očekávání nepodpořili. Scholz navrhl německému prezidentu Steinmeierovi, aby sněm rozpustil a určil termín předčasných voleb. Na konci prosince Steinmeier oznámil, že se volby uskuteční 23. února 2025.
Aktuální volební průzkumy a preference stran
Semaforová koalice byla z mnoha stran kritizována za svoji nejednotnost a neakceschopnost. Poměrně rychle ztratila oblibu veřejnosti a jednotlivé strany koalice se potýkaly s poklesem volebních preferencí. Před předčasnými volbami tedy strany trojkoalice nepatří k favoritům.
- Nejvyšší preference přisuzují průzkumy CDU-CSU. Konzervativní unii předpovídají zhruba 30 procent hlasů.
- Na druhém místě se ve volebních průzkumech umisťuje Alternativa pro Německo (Alternative für Deutschland – AfD). Strana, která je označována za krajně pravicovou či pravicově populistickou, by oproti předchozím volbám mohla posílit až dvojnásobně a překročit hranici 20 procent.
- Až na třetím místě se v průzkumech krčí SPD, vítěz parlamentních voleb v roce 2021. Aktuálně se preference sociálních demokratů pohybují okolo 15–17 procent. V posledních volbách přitom strana získala necelých 26 procent hlasů.
- Čtvrté místo by podle volebních průzkumů připadlo Zeleným. Z vládnoucích subjektů zaznamenává strana nejmenší propad. Odhady jí předpovídají zisk mezi 12–15 procent, tedy v podobných relacích jako v roce 2021.
Jaké další strany se mohou dostat do Spolkového sněmu?
Čtyři uvedené subjekty by s jistotou měly překročit volební klauzuli, které je stejně jako v České republice stanovena na 5 procent. Do Spolkového sněmu dostane strany také zisk tří přímých mandátů. Reálnou šanci na splnění jednoho ze dvou potřebných požadavků živí v předčasných volbách další tři strany.
- Spojenectví Sahry Wagenknechtové (Bündnis Sahra Wagenknecht – BSW): Nový levicově populistický subjekt Sahry Wagenknechtové, bývalé členky německé Levice, vznikl v roce 2023. V posledních volbách tedy strana nekandidovala. Volební průzkumy BSW přisuzují cca 4–6 procent hlasů.
- Levice (Die Linke): Postkomunistická levicová strana ve volbách v roce 2021 neuspěla a získala 4,9 procent hlasů. Zachránil ji však zisk tří přímých mandátů. I podle aktuálních průzkumů se strana pohybuje těsně pod 5 %. Přitom ještě v roce 2017 se Levice držela na téměř 10 procent.
- FDP: Na neúspěšné vládní angažmá doplácí svobodní demokraté, kteří v minulých volbách oslovili více než 11 procent voličů. Většina volebních průzkumů je nyní vidí pod pětiprocentní hranicí.
Politické strany a jejich lídři
Kdo vede německé politické strany do letošních voleb a jakou politiku jednotlivé subjekty prosazují?
Konzervativní unie (CDU-CSU)
- Předseda: Friedrich Merz (CDU), Markus Söder (CSU)
- Zisk v posledních volbách: 24,1 %
Konzervativní unii tvoří dva politické subjekty – Křesťanskodemokratická unie Německa (CDU) a Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU). Na spolkové úrovni ale obě strany již od konce druhé světové války vystupují jako koalice CDU/CSU. Ve Spolkovém sněmu mají i společný poslanecký klub. Symbolem Konzervativní unie byla po dlouhou dobu Angela Merkelová. Současným lídrem je Friedrich Merz, který by případně vykonával funkci kancléře.
CDU/CSU má své místo ve středopravé části politického spektra. Unie se snaží vyvažovat konzervativní hodnoty s ekonomickou efektivitou a sociální odpovědností. Friedrich Merz před volbami avizuje, že by strana vytvořila přátelštější prostředí pro byznys – například snížením korporátních daní. Zároveň kritizuje Evropu i dosavadní německou vládu za nedostatečnou pomoc Ukrajině. Strana slibuje také zjednodušení daňového systému nebo omezení sociálních dávek. V energetice prosazuje CDU/CSU mimo jiné restart odstaveného jadra a výstavbu plynových elektráren.
Alternativa pro Německo (AfD)
- Předseda: Alice Weidelová, Tino Chrupalla
- Zisk v posledních volbách: 10,3 %
Krajně pravicová populistická strana byla založená v roce 2013. Straně společně předsedají Tino Chrupalla a Alice Weidelová. Právě Weidelová byla na lednovém sjezdu zvolena kandidátkou AfD na kancléřku. Strana má výrazně silnější podporu ve spolkových zemích bývalé NDR.
AfD prosazuje ochranu německé národní identity a tradic. Kritizuje zelenou politiku, multikulturalismus a politickou korektnost. V rámci evropské integrace volá po posílení národní suverenity a omezení vlivu evropských institucí. Členové strany se vymezují i vůči rozšiřování práv menšin a obhajují tradiční rodinné hodnoty – přestože sama Weidelová žije v registrovaném partnerství se ženou. Ostatní politické strany včetně favorizované CDU/CSU povolební spolupráci s Alternativou pro Německo vylučují. Proti zapojení krajní pravice do vlády se v posledních dnech konaly masivní demonstrace. Naopak podporu AfD opakovaně vyjádřil například Elon Musk.
Sociálnědemokratická strana Německa (SPD)
- Předseda: Saskia Eskenová, Lars Klingbeil
- Zisk v posledních volbách: 25,7 %
Přestože sociálním demokratům spolupředsedají Saskia Eskenová a Lars Klingbeil, jako kandidáta na kancléře strana zvolila Olafa Scholze, který funkci vykonával doposud. Nejstarší politická strana v Německu stále těží ze svých dělnických počátků a dodnes se těší velké oblibě mezi voliči s nižšími a středními příjmy. Významnou podporu má v průmyslových regionech a oblastech se silným odborovým hnutím.
Mezi tradiční témata strany patří sociální spravedlnost a zajištění rovných příležitostí. Strana podporuje transformaci energetiky směrem k udržitelným zdrojům. Proces však podle ní musí proběhnout při zachování hospodářské stability a s ohledem na možné sociální dopady. V Evropské unii prosazuje SPD užší spolupráci členských zemí.
Zelení (Bündnis 90/Die Grünen)
- Předseda: Franziska Brantnerová, Felix Banaszak
- Zisk v posledních volbách: 14,8 %
Strana, která vznikla spojením dvou politických subjektů po znovusjednocení Německa – západoněmeckých Zelených (Die Grünen) a východoněmeckého občanského hnutí Aliance 90 (Bündnis 90). Celé jméno subjektu je tedy Aliance 90/Zelení, nicméně většina médií o straně referuje zjednodušeně jako o Zelených.
Klíčovým tématem strany je ochrana klimatu a životního prostředí. V energetice Zelení podporují odklon od fosilních paliv a jádra. Důraz na udržitelnost a snižování emisí kladou i v dopravě. Zelení jsou zastánci progresivního zdanění. Prosazují regulaci nájemného a vyšší investice do školství. Strana tradičně dosahuje nejvyšší podpory ve velkých městech a v rámci bývalého západního Německa. V roce 2021 zaznamenali Zelení historicky nejlepší výsledek ve volbách (14,8 procent). Aktuální průzkumy jim přisuzují srovnatelný zisk. V roce 2022 se ale preference strany pohybovaly dokonce okolo 23 procent. Kandidátem na kancléře je dosavadní vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck.
Spojenectví Sahry Wagenknechtové (Bündnis Sahra Wagenknecht – BSW)
- Předseda: Sahra Wagenknechtová, Amira Mohamed Aliová
- Zisk v posledních volbách: Strana nekandidovala
Spojenectví Sahry Wagenknechtové v minulých volbách nekandidovalo, subjekt vznikl až na přelomu let 2023 a 2024. Základ strany tvoří bývalí politici Levice. Volebním lídrem je Sahra Wagenknechtová. Pětapadesátiletá politička patřila k hlasitým kritikům semaforové vlády. Na paškál si brala zejména německou pomoc Ukrajině. BSW by podle Wagenknechtové ukončila vojenskou pomoc napadené země, zrušila sankce vůči Rusku a obnovila dovoz ruského plynu a ropy do Německa.
K základním bodům programu BSW se řadí také deglobalizace a omezení imigrace. Strana se vymezuje vůči zelené politice. V sociálních otázkách BSW nezapře své levicové kořeny. Cílem je větší sociální spravedlnost, zmenšování propasti mezi chudými a bohatými, důstojné platy i důchody.
Levice (Die Linke)
- Předseda: Ines Schwerdtnerová, Jan van Aken
- Zisk v posledních volbách: 4,9 %
Napravit volební neúspěch z roku 2021 se pokusí Levice. Ta naposledy nepřekročila pětiprocentní hranici. Do Spolkového sněmu se dostala jen díky splnění druhé podmínky – zisku tří přímých mandátů. Straně nakonec připadlo celkem 39 křesel. I tak se jednalo o nejhorší volební výsledek od roku 2007, kdy strana vznikla sloučením stran Die Linkspartei.PDS a WASG.
Volební průzkumy Levici předpovídají srovnatelný zisk jako v posledních volbách. Preference strany se pohybují pod 5 procent. Jednou z příčin je i odštěpení části poslanců a vznik podobně orientované BSW. K hlavním tématům strany patří sociální spravedlnost, klimatická politika, podpora migrace a integrace migrantů do německé společnosti. Levice často kritizuje NATO za postoj k válce na Ukrajině a podporuje diplomatické řešení konfliktu. Do letošních voleb vede stranu dvojice Jan van Aken a Heidi Reichinneková.
Svobodná demokratická strana (Freie Demokratische Partei – FDP)
- Předseda: Christian Lindner
- Zisk v posledních volbách: 11,5 %
Posledním subjektem s reálnou šancí na zisk mandátů je Svobodná demokratická strana. V jejím čele stojí Christian Lindner, který v dosavadní vládě zastával funkci ministra financí. FDP se profiluje jako středopravicová strana. Klade důraz na soukromé vlastnictví, individuální svobody a co nejmenší zásahy státu do života občanů.
Svobodní demokraté prosazují nižší daně a zjednodušení daňového systému. Voličům slibují zjednodušení byrokracie pro podniky i běžné občany. Od členů strany často zaznívá podpora motoristů a automobilového průmyslu. Mezi klíčovými body programu se nachází i reforma školství a navýšení prostředků do vědy a výzkumu.
Volební systém v Německu
Spolkový sněm fakticky tvoří dolní komoru německého parlamentu, byť formálně se jedná o samostatný zákonodárný sbor. Na legislativním procesu se podílí ještě Spolková rada, kterou si lze představit jako horní komoru parlamentu. Ve Spolkovém sněmu dosud zasedalo nejméně 598 poslanců. Kvůli složitému systému převislých a vyrovnávacích mandátů však jejich počet výrazně narůstal – po posledních volbách se vyšplhal až na 736 členů. Reforma Scholzovy vlády převislé a vyrovnávací mandáty zrušila a počet poslanců byl nově stanoven na 630. Poslanci jsou do Spolkového sněmu voleni na 4 roky.
Německo ve volbách do Spolkového sněmu využívá smíšený volební systém, který kombinuje systém většinového a poměrného zastoupení. Každý volič má dva hlasy. Jedním vybírá konkrétního kandidáta pro přímý mandát, druhým hlasuje pro kandidátku vybrané politické strany. Mandáty se rozdělují mezi subjekty, které celostátně překročí hranici 5 procent hlasů nebo získají alespoň tři přímé mandáty.
Kdy budou známy výsledky voleb?
Volby v Německu probíhají během jediného dne. Volební místnosti se po celé zemi uzavřou 23. února 2025 v 18 hodin. Krátce poté jsou zveřejněné výsledky průzkumu, při kterém jsou voliči dotazováni bezprostředně po odchodu z volebních místností (tzv. exit polls). Přestože se stále nejedná o volební výsledky, exit polls již zpravidla poskytnou spolehlivé informace o hlavních vítězích a poražených voleb.
První předběžné výsledky voleb se objevují několik hodin po uzavření volebních místností, tedy ještě v průběhu nedělního večera. Volební výsledky v rámci okrsků jsou známé nejpozději den po volbách, kdy volební komise zveřejní přímé mandáty a zisk stran v jednotlivých spolkových zemích. Spolkový volební výbor na základě těchto informací určuje celkové výsledky voleb.
VIDEO: Německo naši ekonomiku táhne dolů. Věřím, že katastrofa nás nečeká a zvládne to, říká viceguvernérka ČNB Zamrazilová v pořadu FLOW
