Merz se chystá vládnout Německu. Prověřuje restart jádra i stavbu malých reaktorů

Jedním z reaktorů, který by teoreticky mohl být znovu uveden do provozu, je bavorský Isar 2.

Jedním z reaktorů, který by teoreticky mohl být znovu uveden do provozu, je bavorský Isar 2. Zdroj: Profimedia

Pavla Palaščáková

Německá unie CDU/CSU má v průzkumech před předpokládanými únorovými volbami pohodlný náskok a je tak pravděpodobné, že bude hlavní silou, která v příštím období zemi povede. Jednou z oblastí, kde se od ní dají čekat změny oproti dosavadní vládě Olafa Scholze, je energetika. Největší opoziční uskupení nedávno navrhlo odborné přezkoumání možnosti restartu odstavených jaderných reaktorů. Tvrdí, že atomový exit během energetické krize byl chybným a ideologicky motivovaným rozhodnutím.

Německo oznámilo záměr uzavřít postupně všech sedmnáct reaktorů po nehodě ve Fukušimě v roce 2011. Poslední tři, které zemi dávaly šest procent elektřiny, měly být odstaveny na konci roku 2022. Válka na Ukrajině a s ní spojená energetická krize však odsunuly nukleární konec na duben 2023. Už tehdy však bylo veřejné mínění nakloněné spíše dalšímu provozu a proti odchodu od jádra se vyjadřovali i někteří politici.

Německo šlo úplně jinou cestou než ostatní

Především lídr CDU a horký kandidát na budoucího kancléře Friedrich Merz. „Žádná jiná země nereaguje na ukrajinskou válku a zhoršenou situaci v zásobování energií jako Německo,“ rozčiloval se tehdy konzervativní politik, podle něhož byly poslední tři bloky nejbezpečnější na světě. Výroba elektrické energie v zemi se v roce 2023 propadla, a to i v důsledku útlumu produkce z uhlí. Země sice zároveň zvyšuje kapacitu obnovitelných zdrojů, i tak se však v minulém roce podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) stala poprvé po dvaceti letech čistým dovozcem elektřiny. Importovala ji mimo jiné z Francie, kde dvě třetiny produkce pocházejí z jádra.

Německá opozice nyní žádá rychlý posudek, zda je možné rozjet výrobu v některých reaktorech za přiměřených technických podmínek a finančních nákladů. CDU/CSU navíc tvrdí, že by Německo nemělo zavírat už žádné další uhelné elektrárny, dokud nebude k dispozici dostatek plynových, které by je nahradily. Merz je také odpůrcem větrných turbín. „Dokonce věřím, že když uděláme věci správně, jednoho dne budeme moci demontovat větrné turbíny, protože jsou ošklivé a nehodí se do krajiny,“ řekl stanici ZDF.  

V zemi se tak v současnosti diskutuje o tom, nakolik je opětovné zprovoznění jaderných elektráren realistické. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi tvrdí, že ho tato debata nepřekvapuje. „Myslím si, že je to logické. Je to racionální postoj,“ uvedl podle Deutsche Welle. Podotkl, že i země, které téměř bezemisní energii z atomu neměly, ji nyní chtějí, a státy, které ji už mají, plánují další tyto zdroje.   

Americký vzor v obnově vyřazených provozů

Jaderný fyzik Ulrich Waas v září řekl stanici ZDF, že čistě z technického hlediska by se mohlo do provozu vrátit až pět reaktorů. Trvalo by to podle něj rok až dva, než by se podařilo shromáždit personál, opatřit nové palivo a sehnat komponenty, které už byly rozprodány nebo zlikvidovány. To by mohlo stát jednotky miliard eur.

Bývalí operátoři bloků, společnosti E.ON či RWE, jsou však k podobným nápadům zdrženliví. „Nevidíme žádný ekonomicky životaschopný způsob návratu jaderných elektráren v Německu,“ citoval Bloomberg finanční ředitelku firmy E.ON Nadiu Jakobiovou. Šéf RWE Markus Krebber takový plán považuje za velmi nepravděpodobný, kromě ekonomické životaschopnosti se odvolává na chybějící povolení a kvalifikovaný personál. Uvedl také, že obnovitelné zdroje a jaderná energie nejsou dobrým spojením, protože ty zelené by nahlodávaly ziskovost atomových elektráren.

Obnovení provozu několik let spících jaderných reaktorů aktuálně řeší Spojené státy, které hledají stabilní a čisté zdroje energie pro datová centra a umělou inteligenci. Zatím je v plánu restart dvou bloků, mimo jiné v elektrárně Three Mile Island, neblaze proslavené nehodou v roce 1979. Není však vyloučené, že další projekty přibudou. „Rozjet opět Three Mile Island, který byl plně zakonzervovanou elektrárnou z ekonomických důvodů, je snazší než ty naše, nedávno vyřazené z provozu,“ argumentuje podle webu S&P Global Krebber.

I Američané přitom připouštějí, že pro ně nejde o jednoduchou záležitost. „Jakmile se jaderná elektrárna vypne, její opětovné spuštění se snadno ukáže jako velmi obtížné. Stejně jako u auta, které necháte stát na dvoře, očekáváte, že u něj dojde k nějaké degradaci,“ konstatoval ve svém textu o této problematice Massachusettský technologický institut (MIT). Také Merz si je vědom toho, že případná obnova je závod s časem.

Malé modulární reaktory i jaderná fúze

Krebber přesto tuto možnost nevyloučil zcela. Zdůraznil ovšem, že pokud bude o komplikovaný proces opravdu politický zájem, musejí být operátoři před dalším zvratem o 180 stupňů chránění dlouhodobými smlouvami o nákupu elektřiny. I kdyby k realizaci restartu odstavených bloků nedošlo, má lídr CDU v záloze i další jaderné plány.

„Například prověřujeme, zda bychom také nemohli postavit malé modulární elektrárny společně s Francií,“ citoval ho magazín Focus. A do budoucna hovoří o jaderné fúzi a nechce, aby tuto oblast ovládla Čína. I zde by byl případný prostor pro využití míst starých jaderných elektráren. Němečtí komentátoři jsou však skeptičtí i k těmto návrhům a zdůrazňují, že tyto technologie jsou zatím stále ve vývoji a nad termíny jejich připravenosti pro trh se vznášejí otazníky.

Předpokládá se, že se volby v Německu kvůli rozpadu vládní koalice uskuteční už 23. února místo v září. Ještě se však čeká, jak Scholz dopadne v parlamentu s hlasováním o důvěře. V minulém týdnu se objevily spekulace, že by ho mohla podpořit Alternativa pro Německo (AfD). Tím by se cesta k předčasným volbám mohla zkomplikovat.   

Přinejmenším část pravicově populistické strany totiž považuje Scholze za „menší zlo“ než Merze, který je zastáncem pomoci Ukrajině. Scholz měl přitom potíže uhájit pozici ve vlastní straně SPD. Nakonec mu cestu k nominaci na volebního lídra sociální demokracie otevřel mnohem populárnější ministr obrany Boris Pistorius, který se o post kancléře rozhodl neucházet.