Šťastnější, svobodnější a kreativnější společnost, která se nebude trápit strachem o zajištění živobytí. To je podle zastánců nepodmíněného příjmu hlavní výhoda navrhované revoluce v sociálním zabezpečení. Jak by takový život vypadal, si od jara nadcházejícího roku mohou vyzkoušet obyvatelé Německa, kteří se mohou do dneška přihlásit do takové studie. Experiment bude na rozdíl od jiných zemí financován výhradně ze soukromých zdrojů.
Vědci pro výzkum hledají přinejmenším 122 lidí, kteří po tři roky budou dostávat bez jakýchkoli podmínek 1200 eur (31 800 korun). „Nebudete za to muset dělat vůbec nic, jen během tří let vyplnit sedm on-line dotazníků,“ uvádějí odborníci. Lidí, kteří dotaci k bezstarostnějšímu životu budou dostávat, může být více, pokud projekt dostane od sponzorů další finance.
Studie, za kterou stojí hospodářský institut DIW, spolek Mein Grundeinkommen (Můj základní příjem) a akademici z univerzity v Kolíně nad Rýnem a Institutu Maxe Plancka, bude po tři roky sledovat 1500 lidí. Peníze však bude dostávat jen část z nich, zbytek bude v roli kontrolní skupiny.
Přáním vědců bylo pro užší výběr získat alespoň milion zájemců, aby výzkum zahrnoval co nejpestřejší paletu společnosti. Původní odhad, že k dosažení tohoto cíle bude potřeba alespoň tří měsíců, se ukázal jako opatrný. Po otevření registrací k 18. srpnu stránky projektu zažily kvůli mimořádnému zájmu kolaps a cíl milionu uchazečů byl překonán během třech dnů. Jen pár hodin před koncem dnešní lhůty se o účast zajímaly více než dva miliony lidí.
Podobný projekt se v Německu uskutečnil už před šesti lety, kdy asi 650 náhodně vybraných lidí dostávalo jeden rok 1000 eur měsíčně. Z výsledku byli odborníci překvapeni. „Základní příjem totiž zapůsobil úplně jinak, než jak si lidé při večerních diskusích s kamarády říkali. Jen málo lidí změnilo práci a nikdo nezlenivěl. Naopak, lidé rozkvetli, žili zdravěji, měli větší sociální ohledy, činili odvážná rozhodnutí, vzdělávali se, zakládali firmy - i ti, kteří už předtím měli dost peněz ke spokojenému životu,“ uvádí spolek Mein Grundeinkommen.
Sdružení chce nyní pokus zopakovat, a to nejen ve své režii, ale za dohledu další vědců. „Chceme se ujistit, že jsme se nedostali do žádného bublinového efektu. Chceme vědět, zda se vyplatí do této ideje investovat další čas a energii,“ dodává spolek.
Profesor Jürgen Schupp z DIW, který se výzkumu účastní, si od pokusu slibuje praktické a vědecké ověření tezí, které jsou už několik desetiletí tématy rozprav ve filozofických salonech. Dosavadní podobné experimenty ze zahraničí považuje za málo uplatnitelné. „Jedna nedávno zveřejněná metastudie dokládá, že četné experimenty v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj byly ukončeny předčasně, pocházejí z poloviny minulého století, nebo nijak nezohledňují stupeň globalizace a digitalizace,“ vysvětluje Schupp.
Jednou z posledních zemí, která nepodmíněný příjem vyzkoušela, bylo v letech 2016 až 2018 Finsko. Každý měsíc stát vyplácel dvěma tisícům náhodně vybraným nezaměstnaným 560 eur (asi 14.800 Kč), k větší zaměstnanosti to ale nevedlo. Výsledky sice považuje Schupp za cenné, ale poznamenává, že finský test se soustředil pouze na lidi bez práce. Německý projekt bude zahrnovat co nejširší vzorek celé společnosti.
Až lhůta pro přihlášky vyprší, zúží v nadcházejících dvou měsících vědci zájemce na skupinu 20 tisíc lidí. S pomocí údajů ze statistického úřadu bude v dalších dvou až třech měsících vybrán konečný vzorek 1500 lidí, z nichž nejméně 122 bude náhodně určeno pro vyplácení základního příjmu. S výplatou peněz se počítá na jaro nadcházejícího roku.
Projekt vedle účastníků hledá i sponzory, kterých zatím sehnal na 150 tisíc. Soukromé financování je podle vědců zárukou nezávislosti výzkumu, kterému navíc nebude z politických důvodů hrozit předčasné ukončení, jako se tomu stalo například v Kanadě.
I když bude německá studie vyhodnocena jako úspěšná, nelze v Německu přestavbu sociálního systému v dohledné době očekávat. Myšlenka nepodmíněného příjmu má totiž mezi politiky jen malou podporu. Proti se vyslovil i ministr financí Olaf Scholz, který příští rok jako kandidát na kancléře povede sociální demokracii SPD do voleb. Výhrady mají také ekonomové, kteří v takovém případě poukazují na nutnost výrazného zvýšení daní.
