Mitsotakis chce risknout další volby. Řecko se pod ním zotavuje, voliče ale tíží životní náklady

Řecký premiér a vítěz nedělních parlamentních voleb Kyriakos Mitsotakis nechce hledat koaliční partnery.

Řecký premiér a vítěz nedělních parlamentních voleb Kyriakos Mitsotakis nechce hledat koaliční partnery. Zdroj: grafika e15

Řecký premiér a vítěz nedělních parlamentních voleb Kyriakos Mitsotakis nechce hledat koaliční partnery.
Řecký premiér a vítěz nedělních parlamentních voleb Kyriakos Mitsotakis nechce hledat koaliční partnery.
Řecký premiér a vítěz nedělních parlamentních voleb Kyriakos Mitsotakis nechce hledat koaliční partnery.
Parlamentní volby v Řecku (21.5.2023)
5 Fotogalerie
Pavla Palaščáková

Konzervativní Nová demokracie (ND) sice znovu uspěla v řeckých volbách, nebude jí to však stačit k parlamentní většině. Premiér Kyriakos Mitsotakis nechce hledat koaliční partnery a věří, že levicovou Syrizu porazí za pár týdnů znovu. Pravice se snaží voličům prodat hospodářské úspěchy posledních let, díky kterým se země vzpamatovává z dluhové krize. Řekové se však stále potýkají s nízkou životní úrovní.

Nová demokracie získala téměř 41 procent hlasů, zatímco Syriza expremiéra Alexise Tsiprase dvacet procent. Šéf opozice připustil velkou porážku. „Výsledek je pro Syrizu výjimečně negativní. Boje mají vítěze a poražené,“ citovala ho AP.

Řecká prezidentka Katerina Sakellaropulosová Mitsotakisovi nabídla mandát k vytvoření koalice, ten o něj však nemá zájem. „Lidé si chtěli zvolit Řecko řízené většinovou vládou a Novou demokracií bez pomoci ostatních,“ řekl premiér ve vítězném projevu podle BBC.

Nové volby se mohou konat už příští měsíc

Prezidentka posléze předá mandát dalším dvěma stranám v pořadí, bez účasti ND jsou však šance na vytvoření majority prakticky nulové. Pokud se nepodaří sestavit vládu, zařídí Sakellaropulosová úřednický kabinet do dalšího hlasování. To by se mohlo konat na přelomu června a července, už se zmiňuje termín 25. června.

Ve volbách v roce 2019 Nové demokracii stačil čtyřicetiprocentní zisk k většině v 300členném parlamentu. Při aktuální podobě volebního zákona však strana v tuto chvíli nezískává bonus padesáti křesel, při opakovaném vítězství už na bonusové poslanecké mandáty nárok mít bude.

Mitsotakis se snaží vystupovat jako politik, který vrátil zemi na cestu hospodářského růstu po letech zápolení s obřími problémy. „Vím, kolik práce máme před sebou, což vyžaduje vládu, která skutečně věří v reformy a schopnost je realizovat,“ podotýká.

Na jeho nedělní úspěch už reagovaly prudkým růstem řecké akcie, hlavní index aténské burzy vyskočil na nejvyšší úroveň za téměř deset let. „Výsledek hlasování poslal Řecko pevně na cestu k zajištění investičního ratingu, možná ještě před koncem roku. Bude to důležitý okamžik, protože stigma, které existuje od konce roku 2010, zmizí,“ komentoval situaci pro Bloomberg Wolfango Piccoli z Teneo Intelligence v Londýně.

Řecká ekonomika v poslední době rychle roste

Jihoevropskému státu se pomalu daří zbavovat se nálepky černé ovce eurozóny. Řecká ekonomika se rychle zvedla po pandemii koronaviru a v posledních dvou letech předstihla v růstu většinu evropských zemí.

Hrubý domácí produkt státu se v roce 2021 zvýšil o 8,4 a loni o 5,9 procenta. A odborníci vidí důvody k optimismu ohledně dalšího vývoje. „Patří mezi ně velký balík grantů a půjček z unijního fondu odolnosti a obnovy, dobrá pověst země, zejména co se týče cestovního ruchu, a bohatá likvidita bankovního systému,“ řekl Euronews Tasos Anastasatos z Eurobank. „Řecko je výjimečný ekonomický příběh,“ tvrdí i Filippo Taddei ze společnosti Goldman Sachs.

Země, která si na prahu bankrotu musela půjčit od mezinárodních věřitelů postupně celkem 256 miliard eur, by se mohla postupně začít zbavovat svého dluhu. Mezinárodní měnový fond (MMF) totiž předpokládá, že letos by se Atény mohly vrátit k přebytku svého primárního rozpočtu. V roce 2023 by mohl činit 0,4 procenta a růst na dvě procenta v roce 2028. MMF očekává, že veřejný dluh klesne z 201 procent HDP v roce 2021 na 166 procent v letošním roce a na 144 procent v roce 2028.

Míra nezaměstnanosti v Řecku v nejkritičtějším okamžiku dosahovala 28 procent, loni klesla na jedenáct procent. Jenže ne všechny zprávy z pracovního trhu jsou pozitivní. Lidé jsou často nespokojení s výší mezd a v klíčových odvětvích, jako je turistika, služby a stavebnictví, přibývají nezaplněná místa.

HDP se ještě nedostal na předkrizovou úroveň

Přetrvávající problémy ilustruje stav hrubého domácího produktu, který zřejmě ještě ani letos nedosáhne úrovně předkrizového roku 2009. „HDP na hlavu ve výši 21 200 eur je o 29 procent nižší než v České republice, zemi s podobně velkým počtem obyvatel z bývalého východního bloku. Před krizí byl řecký hrubý domácí produkt o 37 procent vyšší než český,“ poznamenal Bloomberg.

Řekové museli po letech úspor tak jako ostatní Evropané projít ještě pandemií a energetickou krizí a jejich rodinné rozpočty na tom nejsou příliš dobře. Celkový inflační tlak se v zemi sice v uplynulých měsících zmírnil, ceny potravin však zůstávají vysoko.

„Buďme upřímní, omezili jsme část nákupů. Kupujeme méně věcí. Dřív jsem kupovala čtyři kila ovoce, teď beru dvě nebo jedno. A naše nákupy se omezují jen na jídlo, nic jiného nekupujeme,“ svěřila se Euronews Evangelia, která žije z důchodu. „Naše tržby výrazně klesly, lidé si nemohou dovolit kupovat ani základní zboží,“ potvrdil i prodejce na farmářském trhu Giorgios.

Oba rivalové slibují vyšší příjmy

Na zvýšení příjmů lákali Řeky před volbami oba hlavní rivalové. Mitsotakis slíbil, že během příštího volebního období se zvedne minimální mzda na 950 eur měsíčně ze současných 780. Tsipras slíbil růst na 880 eur během prvních padesáti dní po převzetí moci. Socialisté přitom kritizují rozvoj země pod vládou Nové demokracie a tvrdí, že oživení je příliš poháněno turistikou a nákupem nemovitostí.

„Když většina peněz přichází na nákup hotelů a nemovitostí, nezvýší to produktivitu. Pokud hledáme odolnější a dynamičtější ekonomiku, nedosáhli jsme ani jednoho cíle,“ prohlásil podle al-Džazíry exministr financí Filippos Sachinidis ze sociálnědemokratické strany Pasok. V době krize přišlo Řecko o čtvrt milionu malých podniků a i některé velké firmy přesunuly své sídlo do zahraničí. Ty, které se rozhodly zůstat v Řecku, sázejí na to, že ekonomické a státní reformy budou pokračovat.

„Věříme, že se věci zlepšují a očekáváme, že se budou zlepšovat i nadále, bez ohledu na to, kdo je u moci,“ řekl katarské stanici Lambros Bisalas, šéf společnosti Sunlight, předního výrobce průmyslových baterií používaných ve vysokozdvižných vozících. Firma tvrdí, že plánuje v Řecku investovat 1,6 miliardy dolarů do recyklace lithia. „Naši akcionáři chtějí za sebou zanechat odkaz, protože věří, že si toto místo zaslouží lepší budoucnost,“ dodal.