Moody's varuje před snížením ratingu v eurozóně

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: profimedia.cz

Ratingová agentura Moody's Investors Service varovala, že by mohla zhoršit hodnocení úvěrové spolehlivosti některých členských zemí eurozóny v případě, že Řecko opustí eurozónu, nebo Španělsko požádá o pomoc pro svůj bankovní sektor. V případě Španělska bude dopad na ostatní země mnohem nižší než v případě, že by Řecko přestalo používat euro.

Španělsko v sobotu potvrdilo, že požádá eurozónu o pomoc pro své banky, formální žádost však zatím nepředložilo. Eurozóna pak uvedla, že je připravena poskytnout zemi až 100 miliard eur (2,5 bilionu korun). Agentura Moody's ještě před potvrzením pomoci uvedla, že posuzuje dopady pomoci pro Španělsko a je připravena učinit změnu ratingu, která by odrážela případná rizika pro věřitele španělské vlády. Španělsko má nyní u Moody's rating A3. Výhled je ale negativní, což znamená nejméně 40procentní možnost, že agentura rating sníží.

Žádost Španělska o finanční pomoc pro banky byla podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka nevyhnutelná a očekávaná, přičemž na nějaký čas může zklidnit atmosféru na finančních trzích. „Krátkodobě může působit efekt určité úlevy, protože nejasná budoucnost španělského bankovnictví má konečně před sebou jasné řešení. Španělská vláda uznala, že na problém s bankami nemá dostatek prostředků a logicky se obrátila na ostatní země EU, takže tento prvek nejistoty je aktuálně vyřešený, respektive je nastíněno jeho řešení,“ řekl Marek. Podle něj je důležité, že žádost Španělska přišla ještě před opakovanými řeckými volbami, které mohou vyhrotit potíže bank nejen ve Španělsku.

Problémy bankovního sektoru ve Španělsku jsou podle Moody's do značné míry omezené jen na tuto zemi a je pravděpodobné, že se nepřenesou do jiných zemí eurozóny. Výjimkou je Itálie, kde musela již zasáhnout Evropská centrální banka a nakoupit státní dluhopisy, aby pomohla zemi snížit náklady na úvěry. Mnohem rizikovější pro snížení ratingu by byl odchod Řecka z eurozóny.

Marek upozornil, že po krátkodobé úlevě způsobené oznámením španělské vlády se na finanční trhy opět vrátí nejistota ohledně budoucnosti eurozóny, jejíž aktuální nestabilita má daleko hlubší kořeny a zatím se neobjevil náznak žádného řešení. „Pokrok v oblasti fiskální unifikace a ve vytváření bankovní unie se rodí příliš těžkopádně a pomalu a finanční trhy to začne dříve nebo později opět znervózňovat. Ostatně to, že o pomoc už musela požádat čtvrtá země ze 17 zemí eurozóny, ukazuje, jak nestabilní architektura eurozóny aktuálně je. Začíná to připomínat domeček z karet,“ podotkl Marek, podle kterého se finanční trhy nyní začnou ptát, která země eurozóny bude následovat po Španělsku. Marek míní, že tato otázka bude aktuální, dokud Německo nepřistoupí na radikální změnu podoby eurozóny.