Do soutěže se celkem přihlásilo šestnáct společností, z toho pouze dvě podepsaly kontrakty o startu raket. Cílem soutěže je na povrchu satelitu přistát, přesunout měsíční vozidlo alespoň 500 metrů od místa přistání a zpět na Zemi odeslat videa a fotografie ve vysokém rozlišení. Vítěz tohoto klání obdrží od Googlu dvacet milionů dolarů (asi 480 milionů korun). Ale pouze pod podmínkou, že celá mise bude financována z devadesáti procent soukromým sektorem.
Poslední dobou Moon Express příliš neřešil technické problémy, ale spíše potíže s legislativou. Do dnešního dne se totiž mimo oběžnou dráhu naší planety dostaly pouze lety organizované světovými vládami. V současnosti soukromé společnosti na oběžnou dráhu dopravují například satelity. Moon Express tedy musel hledat zákonné způsoby, jak se legálně ponořit do hlubšího vesmíru.
Vizualizace modulu Moon Express
Nejprve se společnost musela ujistit, že veškerý materiál, který na Měsíci získá, firmě zůstane i po návratu domů. Podle Kosmické smlouvy totiž vesmírný prostor patří celému lidstvu a nikdo si na něj nesmí dělat nárok. Tuto překážku v loňském listopadu odstranil prezident Obama, když podepsal zákon o komerčních letech do vesmíru. Otázkou však zůstává, jak Moon Express uspěje se svým budoucím záměrem. V následujících letech by totiž na Měsíci chtěl těžit vzácné kovy a chemické prvky.
Stále však vyvstával problém, jak budou Spojené státy misi kontrolovat. Podle Kosmické smlouvy totiž musí dohlížet na průběh mise, zároveň však vláda nemá žádné prostředky, jak tyto informace vymáhat a ujistit se tak, že mise nebude porušovat mezinárodní dohody.
Tento problém Moon Express dočasně vyřešil tím, že FAA (Federální letecká správa) požádal o povolení ke startu a poskytl jí seznam nákladu, což je klasický postup pro lety na oběžnou dráhu. Jelikož však FAA už nemůže nijak omezit to, co bude plavidlo ve vesmíru dělat, Moon Express se zavázal, že bude poskytovat úřadům i takové údaje, ke kterým nemají zákonné právo.
Rovněž firma oznámila, že nebude nijak ohrožovat jiná plavidla a mise. To platí i o těch již ukončených, rover Moon Expressu by se tedy neměl pohybovat kolem míst, kde přistály mise Apollo. Moon Express také musel úřady přesvědčit, že nijak nenaruší mimozemský svět, tedy že například nebude vypouštět bakterie, které by hypotetický život mimo Zemi narušily.
Tento postup by se však do několika let měl změnit, americká vláda totiž chystá nový zákon o putování soukromých společností vesmírem, který zlepší dohled nad jednotlivými lety. Ten se sice této už nedotkne, platforma by však mohla být připravená pro misi na Mars společnosti SpaceX v roce 2018.
Zatím ale vše vypadá, že nový způsob povolování letů bude velmi podobný tomu od Moon Expressu, což už ale nyní firmu nemusí trápit. „Pokud se náš způsob povolování letů stane trvalým řešením, bude to důležitý krok pro historii kosmonautiky. Nebyl to ale rozhodně záměr naší malé mise,“ řekl ředitel společnosti Bob Richards pro The Verge.
