V měsíčním přehledu zobrazí web nazvaný Supervizor jakékoli vydání státních subjektů od ministerstev až po místní knihovny. Z dispozici jsou také grafy největších příjemců peněž od vybraného úřadu. Server má ale v současné podobě i své chyby. Podle mluvčího vlády Darijana Košira například nelze dohledat, za co byly peníze utraceny. „Komise ale předpokládá, že novináři ze Supervizora získají dost dat, aby se začali ptát po účelu výdajů, které systém ukazuje,“ podotkl. Navíc i nápravě tohoto nedostatku se už pracuje.
Náklady na celý projekt jsou minimální. „Nápad vznikl v hlavách zaměstnanců Komise pro prevenci korupce, kteří jej realizovali zdarma ve spolupráci s externími partnery… Doplňování dat je automatizované,“ vysvětlila E15 mluvčí komise Polona Osrajniková. Supervizor vychází z již dříve uveřejňovaných dat, která jsou ale nyní přehledněji uspořádána, dodala.
Přehled státních výdajů zaznamenal po otevření vlnu zájmu. V den spuštění na něm bylo provedeno 1,2 milionu hledání, za první týden provozu toto číslo přesáhlo 2,5 milionu. To vše v zemi, která má dva miliony obyvatel.
Veřejně přístupný přehled státních výdajů, který je ovšem tříděný podle jmen příjemců, již běží i na Slovensku. Server znasichdani.sk, který vznikl ze spolupráce neziskových organizací Aliance Fair Play a Vizuálný obchodný register, si klade za cíl odhalovat personální propojení příjemců peněz z veřejných zakázek a státních institucí.
U nás by podobný systém, jako má Slovinsko, mohl vzniknout to několika let, řekla pro E15 vicepremiérka pro boj s korupcí Karolína Peake, která web představí vládnímu výboru pro boj s korupcí. „Určitě narazím na rozpočet, ale z mého pohledu se investice do podobného systému mnohokrát vyplatí,“ dodala.
Spuštění projektu ve Slovinsku nevyžadovalo žádnou úpravu stávajících zákonů, v Česku by tomu ale mohlo být jinak. Podle Oldřicha Kužílka z organizace Otevřená společnost, prosazující co největší transparentnost veřejné správy, by se u nás podle současného práva muselo u konkrétních případů zkoumat, zda převažuje veřejný zájem, nebo snaha ochránit osobních údaje dotčených lidí. „Zveřejňovat by se mohly ty, které by byly nutné pro kontrolu nakládání s veřejnými prostředky ze strany veřejnosti. Ty méně významné, pro takovou kontrolu již nic nepřenášející, by se zveřejnit neměly,“ dodal s tím, že pokud by se ze zveřejňovaných dat vynechaly fyzické osoby, žádná taková prověrka by nebyla potřeba.
Slovinský web oceňuje také ředitel Transparency International (TIC) David Ondráčka. „Pomáhá to ve veřejné kontrole, novinářům, aktivním občanům i konkurenční kontrole mezi firmami. Korupci to nevymýtí, ale je to střípek do mozaiky větší otevřenosti,“ uvedl. TIC ale o zřízení podobného projektu neuvažuje, podle Ondráčky by takové informace měl poskytovat stát nebo na ně alespoň dát prostředky. „Pak to může klidně administrovat a aktualizovat nevládní subjekt,“ dodal.
