Napětí v Kosovu: Srbové se nesmířili s nařízenou výměnou poznávacích značek

Zablokované silnice v Kosovu (1.8.2022)

Zablokované silnice v Kosovu (1.8.2022) Zdroj: Reuters

Prezidentka Kosova Vjosa Osmaniová.
Hranice mezi Srbskem a Kosovem.
Hranice mezi Srbskem a Kosovem.
Hranice mezi Srbskem a Kosovem.
Napětí na hranicích se Srbskem přinutilo Kosovo couvnout ze svých plánů.
9
Fotogalerie

V Kosovu se opět rozdmýchal spor mezi vládou a tamní srbskou menšinou. Došlo k blokádě dvou hraničních přechodů a střelbě, nikdo však nebyl zraněn. K nevoli Srbů došlo kvůli opětovné snaze o zavedení zákona, který by nutil lidi se srbskými poznávacími značkami aut vyměnit je za kosovské. Kosovo po nátlaku Evropské unie a demonstrantů odložilo platnost zákona o měsíc. Zákon, který protesty „vyprovokoval“, dával kosovským Srbům dva měsíce na to, aby své státní poznávací značky změnili ze srbských na kosovské. Zároveň zákon nutil všechny obyvatele Srbska při návštěvě Kosova získat dokument navíc, který by umožňoval vstup na kosovské území. 

Tato opatření měla na začátku srpna vejít v platnost, ovšem během neděle se na severu Kosova, které je obydlené zhruba 50 tisíci Srby, objevily barikády z náklaďáků a osobních autů nedaleko dvou hraničních přechodů Jarinje a Brnak, které musely být policií zavřeny. Hlášena byla i střelba, ovšem podle zpráv kosovské policie nebyl nikdo zraněn. 

Noc na pondělí byla i přes fámy o postupu srbské armády přes hranice klidná. Už po půlnoci premiér Kosova Albin Kurti přišel s vyjádřením, že den, kdy zákon vchází v platnost, se odkládá na první září pod podmínkou rozpuštění barikád. Odkládá se ovšem pouze část, dle které je třeba změnit poznávací značky srbských aut, na hranicích je tedy již dnes vydávána dokumentace nezbytná ke vstupu do země. NATO, které má své jednotky na severu Kosova, se vyjádřilo již před půlnocí, že v případě zvyšující se nestability či ohrožení bezpečnosti bude muset zasáhnout. 

Barikády jsou nyní z většiny odstraněny, byť se ještě nedá projet. Mnoho srbských politiků se k situaci ovšem vyjádřilo způsobem, který spíše nahrával eskalaci. Například Vladimir Djukanovic, poslanec vládní strany Srbská progresivní strana, napsal na Twitter: „Vypadá to, že Srbsko bude donucené provést denacifikaci Balkánu. Rád bych se mýlil.“ 

Jedná se o stejný narativ, jaký používá Rusko ve válce na Ukrajině, kdy podle svých slov usiluje o denacifikaci Ukrajiny. Srbský prezident Vučić sice nejdříve zdůraznil nutnost dialogu a potřebu deeskalace, na konci projevu však poděkoval za podporu ruskému ministerstvu zahraničí a pak nejednoznačně prohlásil: „Nezáleží na tom, jak těžké to bude, nikdy se nevzdáme a Srbsko vyhraje.“ Stabilizace ovšem Bělehradu minimálně z krátkodobého hlediska vyhovuje, jelikož se dnes koná ustavující zasedání nového srbského parlamentu, během kterého bylo potřeba potvrdit mandáty nových poslanců. 

Podle srbské strany byl kosovský zákon nefér, jelikož nebyl žádným způsobem prodiskutován se srbskou stranou. Dalším nedostatkem byla podle Srbů minimální informovanost obyvatel, srbská menšina se nedozvěděla, jak a kde má změnit registraci svého auta ani jestli bude moci auto se srbskou poznávací značkou vycestovat po vypršení dvouměsíční lhůty z Kosova. 

Kosovská strana se brání tím, že jsou tato opatření pouze odvetou, jelikož stejný zákon v opačném gardu platí v Srbsku, kde dlouhodobě nemohou být auta s kosovskou poznávací značkou. „Orgány veřejného pořádku budou bránit práva našich občanů, státní celistvost a nezávislost. Čelíme srbskému šovinismu, který dobře známe,“ řekl premiér Kurti. 

Stejný zákon už měl totiž vejít v platnost minulý rok, ovšem po protestech byl odložen a za dohledu Evropské unie se strany dohodly na šestiměsíční lhůtě, do které mělo dojít ke shodě. Půl roku však uplynulo bez výrazného posunu a Kosovo se pokusilo o nové prosazení zákona, který již byl jednou odmítnut. Šéf Evropské diplomacie Josep Borrell pozval jak Kurtiho, tak Vučiće k setkání v Bruselu k novým jednáním.

Vztahy mezi Srbskem a Kosovem jsou napjaté už z podstaty kosovského vzniku, tedy oddělení od Srbska. Srbsko totiž existenci Kosova jako samostatného státu nikdy neuznalo a považuje jej pouze za svoji autonomní provincii. Není ovšem jediné, kdo Kosovo neuznává. Stejný postoj k němu mají i dva největší spojenci Srbska, Čína a Rusko. Naproti tomu okolo sta států včetně Velká Británie a USA Kosovu nezávislost přiznalo. 

Srbsko se s Kosovem od roku 2008 za pomoci Evropské unie a USA jako prostředníků snaží nalézt společnou řeč, v roce 2013 spolu hlavy států poprvé usedly u jednoho stolu. Od té doby se podařilo vyjednat některé záležitosti, ať už se jedná o ekonomickou spolupráci, reprezentaci srbské menšiny v Kosovu, či o dohodu o vzájemném neblokování při snaze o evropskou integraci. 

Celkově však nedošlo k mnoha diplomatickým dohodám, spíše k dalším provokacím a sporům. Příkladem za všechny může být dvouleté období, kdy byla Kosovem uvalena stoprocentní daň na zboží dovážené ze Srbska a Bosny a Hercegoviny, či vlak s nápisem „Kosovo je Srbsko“, který byl vyslán z Bělehradu do Prištiny se souhlasem srbské vlády. Včerejší protesty se tak pouze zařazují na  konec velkého zástupu neshod.