Ani jmenování bývalé disidentky a držitelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij do funkce ministryně zahraničí a prezidentské mluvčí klid Barmě nepřineslo. Od srpna po násilnostech opustilo zemi na 90 tisíc příslušníků menšiny Rohingů – téměř desetina ze všech žijících v Barmě. Stovky z nich zabili vládní vojáci.
Šest dní před koncem srpna skupina členů státem neuznávané menšiny Rohingů na západě Barmy zaútočila kvůli nespokojenosti se svou situací na několik desítek policejních stanic a vojenských stanovišť.
Následné střety mezi nimi a státní mocí znamenaly smrt několika stovek Rohingů, emigraci téměř 90 tisíc dalších příslušníků tohoto národa do sousedního Bangladéše a výrazné pošramocení reputace bývalé disidentky vězněné dřívějším barmským vojenským režimem, nositelky Nobelovy ceny za mír a ministryně zahraničí Aun Schan Su Ťij.
Barmské úřady viní Rohingy ze žhářství a zabíjení civilistů. Řada organizací na ochranu lidských práv naopak uvádí, že vypalování domů a vraždy civilistů jsou dílem barmských úřadů, které se snaží Rohingy ze země vyhnat.
Události spojené s násilím páchaným na muslimské menšině v převážně buddhistické Barmě podle řady zahraničních pozorovatelů vrhají špatné světlo právě na barmskou vůdkyni Su Ťij, která se podle nich asi 1,1 milionu Rohingů žijících v Barmě dostatečně nezastala.
Od loňského října přitom uprchlo z Barmy do Bangladéše již téměř 150 tisíc Rohingů, tři pětiny z nich při nejnovější vlně násilí. Barmská vláda ale naopak tvrdí, že z Arakanského státu na západě Barmy na pobřeží Indického oceánu, kde Rohingové žijí, bylo takzvaně „evakuováno“ téměř dvanáct tisíc osob patřících k této menšině.
„Snažíme se tady postavit domy, ale není tu dost místa,“ říká pětadvacetiletý Muhammad Husajn, který přišel do Bangladéše před několika dny a stále hledá místo k bydlení.
„Nepůsobí tady žádné nevládní organizace. Nemáme jídlo. Některé ženy porodily na kraji silnice. Nemocné děti nemají přístup k lékařské péči,“ dodal.
Situací se zabývá i OSN, která odsoudila útoky rohingských povstalců. Zároveň ale vyzvala barmské úřady, aby chránily životy civilistů bez ohledu na to, k jakému etniku a náboženství se hlásí. Apelovala také na Bangladéš, aby před běženci neuzavíral hranice, jak tomu v minulých dnech často bylo. Zastání našli Rohingové dokonce i u tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který sám válčí s menšinou Kurdů na východě Turecka.
Vývoj na západě Barmy označil za genocidu vedenou vůči tamnímu muslimskému obyvatelstvu. „Děje se tam genocida. Mlčí se o tom. Všichni, kdo odvracejí zrak od této genocidy páchané pod rouškou demokracie, se na masakru podílejí,“ řekl Erdogan na slavnosti v turecké metropoli.
Už v pondělí uvedl tento zastánce politického islámu, že svět je „slepý a hluchý“ k utrpení Rohingů, a žádal od mezinárodního společenství větší angažovanost.
Rohingové jsou muslimská menšina bez vlastního státu, která žije v barmském Arakanském státě v severozápadní části země (viz mapa).
Muslimští Rohingové čelí v převážně buddhistické Barmě dlouhodobé diskriminaci. Barmské úřady je považují za přistěhovalce z Bangladéše, kteří do země přišli většinou v dobách britské koloniální nadvlády a v Barmě jsou nelegálně. Příslušníkům této menšiny proto úřady odmítají udělit občanství, omezují jejich svobody a neuznávají je ani jako etnickou skupinu žijící v zemi.
Ani v sousedním Bangladéši ale nejsou Rohingové přijímáni a jsou tam označováni za muslimské občany Barmy. Nejnovější vlna násilí přitom není první v nedávné historii. Oboustranné násilnosti si v Arakanském státě vyžádaly v minulosti tisíce obětí. Například již před pěti lety po násilnostech byly ze svých domovů vyhnány desetitisíce Rohingů.
