Evropská komise navrhuje v rozpočtovém období 2021 až 2027 investovat 9,2 miliardy eur (zhruba 236 miliard korun) do digitalizace. Peníze by v rámci programu Digitální Evropa měly směřovat například do rozvoje superpočítačů, umělé inteligence či kybernetické bezpečnosti. Komise také navrhla v rozpočtovém období 2021 až 2027 dát 16 miliard eur na vesmírné programy - navigační systémy, pozorování Země či bezpečnostní složky. Více než bilion korun spolknout také investice do infrastruktury.
"Naším cílem je koncipovat rozpočet EU tak, aby byl připraven čelit budoucím výzvám: digitální transformace je zohledněna ve všech návrzích dílčích částí rozpočtu od dopravy, energetiky přes zemědělství, zdravotní péči po kulturu. Za tímto účelem dnes navrhujeme zvýšit investice do umělé inteligence, superpočítačů, kybernetické bezpečnosti, digitálních dovedností a elektronické veřejné správy," uvedl eurokomisař pro digitální trh Andrus Ansip.
Evropská komise navrhuje vynaložit 2,7 miliardy eur na projekty pro rozvoj superpočítačů a zpracování dat. Dalších 2,5 miliardy eur má pomoci při rozšiřování využití umělé inteligence v evropské ekonomice a společnosti.
Do oblasti kybernetické bezpečnosti chce komise investovat dvě miliardy eur a na podporu vzdělávání pracovníků v oblasti digitalizace má směřovat 700 milionů eur. Zbývajících 1,3 miliardy eur by mělo podpořit proces digitalizace veřejné správy a veřejných služeb a zajistit podnikům přístup k potřebným technologiím.
Evropská komise se chce více zaměřit i na vesmír. "Investice EU do oblasti vesmíru již mají na celosvětové úrovni výsledky, z nichž těží evropští občané i evropské podniky. Více než deset procent HDP EU už závisí na službách souvisejících s vesmírem a značné investice vynaložené unií umožnily dosáhnout pokroku, kterého by žádný členský stát sám nedocílil," uvedl místopředseda Evropské komise pro energetickou unii Maroš Šefčovič.
Cílem návrhu je podle EK zachovat unii úlohu světového aktéra v oblasti vesmíru. Návrh podle komise zajistí návaznost investic do činností EU v oblasti vesmíru, podpoří vědecký a technický pokrok a posílí konkurenceschopnost a inovační kapacitu evropského kosmického odvětví, zejména malých a středních podniků, začínajících podniků a inovačních podniků. Podpoří rovněž opatření EU v oblastech, jako je vysoce výkonná výpočetní technika, změna klimatu nebo bezpečnost.
Návrh vesmírných investic počítá s 9,7 miliardy eur pro globální a regionální družicové navigační systémy Galileo a EGNOS. Jsou určené na dokončení systémů, udržování jejich provozu a také na využití jejich služeb.
Pro program EU Copernicus, zaměřený na pozorování Země, se počítá s vyčleněním 5,8 miliardy eur. Tím bude podle komise zachována autonomie EU a její vůdčí postavení v oblasti vysoce kvalitního monitorování životního prostředí, krizového řízení a podpory bezpečnosti hranic a námořní bezpečnosti. Nové úkoly programu, jako je monitorování CO2, umožní podle EK unii, aby se stala technologickým lídrem v oblasti boje se změnou klimatu.
Zbývajících 500 milionů eur je určeno na rozvoj nových bezpečnostních projektů. Sem spadá nový program k podpoře výkonnosti a autonomie získávání poznatků o situaci ve vesmíru, jež pomáhá předcházet kolizím ve vesmíru a monitoruje návrat kosmických objektů na Zemi. Rovněž bude řešit rizika v souvislosti s vesmírem, která jsou spojená s aktivitami Slunce a s asteroidy nebo kometami ohrožující kritické infrastruktury.
Komise také navrhuje v letech 2021 až 2027 vynaložit na podporu investic do infrastruktury 42,3 miliardy eur (více než bilion korun). To představuje proti předchozímu sedmiletému rozpočtovému období nárůst skoro o polovinu.
Na podporu infrastruktury v oblasti dopravy by podle dnešního návrhu komise mělo směřovat 30,6 miliardy eur. V oblasti energetiky by to mělo být 8,7 miliardy eur a v digitálním odvětví tři miliardy eur. Cílem komise je mimo jiné posílit příznivé ekologické dopady vynakládaných finančních prostředků.
"Tento návrh vybuduje infrastrukturu, která je potřebná pro přechod na čistou energii a přispěje k realizaci našich ambiciózních cílů v oblasti klimatu a energetiky, jichž má být dosaženo do roku 2030. Nový program nám také pomůže dokončit strategické projekty, jako je synchronizace pobaltské a evropské elektrické sítě, které jsou nezbytné pro dosažení skutečné energetické unie," uvedl komisař pro opatření v oblasti klimatu a energetiku Miguel Arias Cañete.
