Letošní léto ovládají běsnící živly v celé Evropě. Na Moravě ničilo tornádo, v Německu rozsáhlé povodně v Porýní-Falci, odkud se přelily do Belgie a Nizozemska. Malebná krajina v údolí řeky Ahr, které dobře znám z osobního pobytu, připomínala z letadla soustavu bazénů, asi jako Polabí během povodní 2002. Katastrofy spojují lidi, psala německá média jako ta česká. I „vlna solidarity“ byla větší než ta povodňová. Rozdíl byl jen v tom, že návštěvy politiků na místě katastrofy nejsou v Německu považovány za lacinou reklamu. Na místě byli i kandidáti na kancléře a kancléřku, lídryně Zelených zcela bez kamer a novinářů.
Předsedkyně vlády Porýní-Falce Malu Dreyerová rychle vystoupila s aktuálními informacemi, které získala na zasažených místech. Politika tu byla službou, ne exhibicí. I prohlášení kancléřky Angely Merkelové z USA, kde na začátku povodní pobývala na oficiální návštěvě, bylo přijato pozitivně, jako přiměřený slib pomoci těm, jimž voda vzala majetek osobní i podnikatelský.
Přesto se z povodní i v Německu stala politika, přece jen budou volby, nešlo ani jinak. Přírodní pohroma jako by potvrzovala tezi o změně klimatu, která je roky agendou německých Zelených, a tak i ministr vnitra z konkurenční konzervativní unie CDU/CSU, bývalý šéf bavorské vlády Horst Seehofer, přispěchal s podobným vysvětlením, snad aby dal najevo, že ani vláda, ve které sedí, změny klimatu nepodceňuje.
Pro Zelené, shodnou se pozorovatelé, jsou povodně potvrzující klimatické změny šancí, jak otočit nepříznivý vývoj kampaně, v níž se víc probírá míra plagiátorství v knize jejich lídryně Annaleny Baerbockové než to, jak otočit klimatické trendy. Zelení spadli v průzkumech z 28 až na 17 procent, nyní se vracejí na stálých 20 procent. Zásadní debata o příčině povodní a jejich možném předcházení dává šanci, že se do hry o vládu naplno vrátí. Ať už za povodně a jejich sílu může pánbůh, příroda, nebo člověk.
