Nová éra čínských mrakodrapů. Budou nižší, neokopírované a s prvky kulturního dědictví

Pohled na nejvyšší budovy Šanhgaje, včetně nejvyšší Shanghai Tower

Pohled na nejvyšší budovy Šanhgaje, včetně nejvyšší Shanghai Tower Zdroj: Reuters

Pohled na nejvyšší budovy Šanhgaje, včetně nejvyšší Shanghai Tower
Pohled na nejvyšší budovy Šanhgaje, včetně nejvyšší Shanghai Tower
Shanghai Tower (632 metrů)
Pohled na Ping An Finance Center v Šen-čenu. Budova i s anténou měří 599 metrů
Pohled na Ping An Finance Center v Šen-čenu. Budova i s anténou měří 599 metrů
17
Fotogalerie

Konec přehnaně megalomanských budov v Číně? Minimálně u mrakodrapů nejspíše ano. Tamní architekti a developeři dostali již začátkem roku pokyny pro stavbu nových výškových budov. Ty už nemohou prokročit výšku 500 metrů a musejí obsahovat prvky čínské kultury. Rovněž také nesmí čerpat inspiraci z jiných podobných staveb. Nové předpisy dále přísně zakazují ničení historických budov a dokonce i kácení velmi starých stromů. Informoval o tom server CNN

Oběžník, který zkraje letošního roku představily čínské autority, má prý nastolit novou éru pro čínská města a zásadně změnit jejich tvář. Podle CNN je to jen potvrzení toho, co v asijské zemi postupně probíhá již od roku 2016. Tehdy vládní směnice poprvé nařídila, aby nové stavby v Pekingu nepřekročily výšku 500 metrů. Pokyny se nově vztahují na celou zemi. 

Hlavními důvody jsou podle expertů především ochrana kulturního dědictví či bezpečnostní opatření pro vzdušný prostor. Nová opatření prý mohou znamenat i „jemnější“ cíle a nároky při budování nových čínských měst. 

„Tato nová opatření se však netýkají jen toho, aby byla určitým způsobem změněna tvář měst. Značnou část hraje také čínská kultura, celkový „duch města“ a „modernost“, doplnil profesor asijské kultury Li Š'-čchiao z Univerzity ve Virginii. 

Nová opatření čínské vlády komentoval i profesor Fej Čchen z univerzity v Liverpoolu. „Pokyny ukazují mimo jiné i na krizi identity. Velmi vysoké budovy jsou často využívány pro reklamy, či názvy globálních společností, které v nich sídlí,“ uvedl. Dodal, že svou roli hrají také náklady. „Cena za stavbu se s každým dalším patrem exponenciálně zvyšuje,“ řekl profesor Fej Čchen pro CNN.

Pověřené osoby

Jednou z hlavních novinek pro čínská města má být i post hlavního architekta pro každé město. Podobný systém už mají například některá města v Evropě, jako třeba Barcelona či Moskva.

Podle odborníků by tento krok mohl být právě tím, co čínská města nyní potřebují a zároveň by si každé z nich mohlo budovat svou vlastní, osobitou tvář. 

Restrikce přicházejí

Zlatá éra čínských mrakodrapů již v podstatě skončila minulý rok. Podle CNN v roce 2019 klesl počet nových výškových budov v Číně měřících 200 a více metrů o 40 procent. V centrální obchodní čtvrti Pekingu už od roku 2018 platí nařízení, že místní budovy nesmí přesáhnout 180 metrů. 

Na pět nejvyšších čínských budov se můžete podívat zde:

Snižují se i další budovy. Například v čínském městě Wu-chan. Zde již od roku 2012 stojí nedokončený mrakodrap s plánovaným názvem Wuhan Greenland Center. Původní výška budovy měla být 636 metrů, ale nová nařízení ji snížily na nyní planovaných 476. Stejný osud potkal i Suzhou Hungham Center v čínském městě Su-čou. Mrakodrap, jenž měl původně měřit 729 metrů, bude nakonec měřit „jen“ 499 metrů. Nutno podotknout, že stavba od roku 2015 stojí. 

Mrakodrapová velmoc

Čínští architekti se v poslední dekádě velmi činili. Například mezi lety 2013 až 2018 Čína postavila více mrakodrapů vyšších než 200 metrů, než jakákoliv jiná země světa. A za poslední dekádu asijská země výrazně promluvila do první desítky nejvyšších mrakodrapů světa. V ní má aktuálně hned pět zástupců, tedy polovinu. 

V tuto chvíli druhá nejvyšší stavba světa se nachází v Šanghaji a to Shanghai Tower s výškou 632 metrů. Nejnižší z pětice gigantů je pak dva roky stará CITIC Tower v čínském Pekingu s výškou 528 metrů.

Zákaz imitací a kopírování 

Kromě snižování výšek budov má čínská vláda také spadeno na jakékoliv pokus o kopírování. Jako příklad CNN uvádí město Chang-čou, kde se nachází 108 metrů vysoká kopie Eiffelovy věže. 

Odborníci však soudí, že ne všechny developerské firmy a města v Číně mají finance na to povolat na stavbu špičkové architekty, kteří by dané lokalitě přinesli zela nový koncept. Podle nich tak budou zejména v chudších oblastech stále k vidění prvky zahraniční architektury.