Orbán: Maďarsko napadne u soudu EU migrační kvóty, šířily by terorismus

Migranti

Migranti Zdroj: ctk/AP

Maďarská vláda dnes napadne u Soudního dvora Evropské unie rozhodnutí přerozdělovat tisíce migrantů mezi členské státy. Oznámil to maďarský premiér Viktor Orbán.

„Maďarsko se obrátí na evropský soud kvůli rozhodnutí Evropské komise o povinném umísťování lidí, migrantů na maďarském území,“ řekl Orbán podle agentury Reuters. Orbán také zmínil, že migrační kvóty by rozšířily terorismus v Evropě.

Země visegrádské skupiny, do níž kromě Maďarska patří ještě Česko, Slovensko a Polsko, podle něho prokázaly, že se migrační vlna dá zastavit, když k tomu je vůle.

Maďarský premiér, podle kterého je „mnoho těch, kteří uvažují jinak a jsou nešťastní z této záležitosti“, také připomněl, že Slovensko svou vlastní žalobu podalo již ve středu.

Podání se týká letošního usnesení ministrů vnitra členských zemí EU, podle kterého na základě kvót má být přerozděleno 120 tisíc uprchlíků. Proti zavedení kvót se při hlasování postavily kromě Slovenska také Česko, Rumunsko a Maďarsko, zatímco Finsko se zdrželo.

V Evropě ale už jsou další statisíce běženců a uprchlická vlna táhnoucí se z Turecka přes Řecko dál po takzvané balkánské trase do zbytku Evropy polevuje jen velmi pozvolna. To vytváří tlak na další plány přerozdělovat migranty. Jak ale ve středu připustil předseda Evropské rady Donald Tusk, kvóty už nemají mezi zeměmi Evropské unie většinovou podporu.

EU podle šéfa Frontexu potřebuje funkční vnější hranice
Evropská unie potřebuje funkční vnější hranice, v opačném případě je v sázce budoucnost schengenského prostoru volného pohybu. V rozhovoru v dnešním vydání rakouského listu Kurier to prohlásil šéf evropské agentury pro koordinaci ochrany unijních hranic Frontex Fabrice Leggeri. Dodal také, že stavba hraničních plotů uvnitř unie řešením nynějším krize není.

„To, čemu nyní čelíme, je výjimečná situace,“ řekl Leggeri s tím, že počet lodí chránících unijní hranice byl ztrojnásoben a navýšeny byly také rozpočty námořních operací Triton a Poseidon u italských a řeckých břehů. V říjnu pak Frontex požádal o posilu v podobě 755 pohraničníků.

„Zatím jsme jich dostali jen 323, to je méně než polovina. V Řecku nyní pracuje 260 pohraničníků. Ve skutečnosti jich tam potřebujeme 600,“ řekl.

Podle Leggeriho může selhání v ochraně vnějších hranic ohrozit existenci schengenského prostoru. „Abychom mohli mít fungující schengenský prostor, potřebujeme funkční vnější hranice. K tomu byl Frontex založen,“ prohlásil s tím, že agentura nebuduje žádnou evropskou pevnost, neboť je evropskou povinností umožnit azylová řízení. „Naším mandátem ale je navracet nelegální migranty,“ dodal.

Leggeri také řekl, že ho jako ředitele Frontexu i evropského občana rmoutí fakt, že některé unijní státy budují na vnitřních hranicích ploty. „Proto musíme naše úsilí zaměřit na vnější hranice,“ řekl.

Pohraniční plot na hranicích se Srbskem a také unijním Chorvatskem již vybudovalo Maďarsko. Bariéry na pomezí s Chorvatskem buduje také Slovinsko. Plot může vyrůst i na některých úsecích rakousko-slovinské hranice, jak naznačila Vídeň.