Za půl roku čekají Maďarsko klíčové parlamentní volby. Ty mohou odstartovat zásadní proměnu tamního politického režimu, ale také přivést zemi do ústavní krize. Naznačuje to nedávný rozhovor s kandidátem opozice na nového maďarského premiéra Péterem Márki-Zayem pro britský deník The Financial Times (FT). „Je směšné hrát podle Orbánových pravidel,“ uvedl Márki-Zay, jenž v případě vítězství hodlá svého soka zbavit veškerého vlivu.
Lídr maďarské opozice slíbil, že pokud příští rok na jaře usedne do křesla premiéra, vyhlásí během následujících šedesáti dnů celostátní referendum, jehož smyslem bude zásadně reformovat zemi a především obnovit v tamní politice demokratický systém brzd a protivah. „Bavíme se tu o změně režimu,“ řekl Márki-Zay listu FT.
Odborníci jsou nicméně přesvědčeni, že takové počínání je v rozporu se současnou maďarskou ústavou, a v případě, že opozice nezíská v parlamentu dvoutřetinovou většinu, což je velmi reálné, může v Maďarsku vypuknout právní a politická krize.
„Porušení kontinuity právního řádu je nebezpečná hra,“ varuje například András Jakab, profesor ústavního práva na Salcburské univerzitě. „Je tu riziko, že organizace státu uvízne na mrtvém bodě, což může vést k násilným činům a závažným občanským nepokojům v ulicích. Řešení navrhované opozicí je pošetilé,“ míní Jakab.
Márki-Zay si přesto za svým záměrem stojí. „Orbán provedl státní převrat. Vytvořil systém, jenž mu dává výhradní moc a činí ho v podstatě neporazitelným a nenahraditelným,“ tvrdí opoziční vůdce. Změnit ústavu na základě referenda je podle něj legitimní, neboť samotný Orbán původní ústavu porušil, když ovládl většinu státních institucí včetně soudů, veřejnoprávních médií a centrální banky.
Odchod současného ministerského předsedy Viktora Orbána, který vládne zemi nepřetržitě od roku 2010, si na základě posledních průzkumů přeje zhruba 47 procent voličů. Šestice opozičních stran se navíc poprvé dokázala sjednotit a v dubnu 2022 postaví proti Orbánovi jediného kandidáta, kterým je právě Márki-Zay.
Šance, že Orbána v nadcházejících volbách postihne stejný osud jako jeho přítele - českého premiéra Andreje Babiše, je tak vysoká. Orbánova konzervativní strana Fidesz si nicméně nadále drží kontrolu třeba nad maďarským ústavním soudem. Za jejího spojence je považován i prezident země János Áder. Pokud tedy Márki-Zay nedosáhne v hlasování na drtivé vítězství, odstavit staré struktury od moci nebude snadné.
Maďarsko dlouhodobě čelí kritice mnohých evropských politiků kvůli tomu, že podle nich nedodržuje společné demokratické hodnoty, a premiér Orbán je svými oponenty označován za populistu s diktátorskými sklony. Část europoslanců dokonce tlačí na to, aby Brusel zmrazil Maďarům čerpání miliard eur z unijních fondů na obnovení ekonomiky po pandemii koronaviru.
„Orbánův politický pád by jistě řada evropských vlád uvítala. Avšak v případě, že by jeho nástupci v zemi způsobili ústavní krizi, uvrhlo by to Evropskou unii do velmi nepříjemné pozice vzhledem k jejímu trvání na tom, aby členské země dodržovaly principy právního státu,“ píše FT.
Devětačtyřicetiletý Márki-Zay je starostou relativně malého maďarského města Hódmezővásárhely a do politiky vstoupil teprve před čtyřmi lety. Dříve pracoval v soukromém sektoru a žil několik let v zahraničí. Hovoří plynně anglicky, francouzsky a německy. Jinak ale svým osobním profilem připomíná spíše voliče strany Fidesz než typického opozičního liberála. Zastává konzervativní hodnoty, má sedm dětí a chodí pravidelně do kostela.
V říjnových primárkách sjednocené opozice dokázal porazit daleko známější a zkušenější politiky, jako je místopředsedkyně Evropského parlamentu Klára Dobrevová nebo primátor Budapešti Gergely Karácsony. „Teď ho však čeká obtížný úkol udržet pohromadě obří koalici, která zahrnuje konzervativce, socialisty i zelené,“ podotýká FT.
Maďarsko patří i díky geografické blízkosti mezi deset největších obchodních partnerů České republiky. Působí tam řada tuzemských firem, které v zemi mají i vlastní výrobní kapacity. Jenom loni si Česko s Maďarskem navzdory omezením způsobeným pandemií vyměnily zboží za 248,3 miliardy korun. Významná je především spolupráce v automobilovém průmyslu. Pojí je také společné členství v Evropské unii a visegrádské čtyřce.
