Rychlostní silnice končící v poli na polské hranici u Žacléře či dálniční spojnice Bratislavy a Košic, ale přes Maďarsko. V zemích středoevropského regionu se naplno projevuje nestejné tempo výstavby nejkvalitnějších silnic, což vytváří nečekané trasy a komplikuje propojování regionů. Jasnými premianty jsou Poláci, kteří v tomto miléniu dokázali postavit už tisíce kilometrů dálnic a rychlostních silnic.
Symbolem rozdělení střední Evropy je v současnosti úsek polské rychlostní silnice S3 Bolków-Lubawka, na kterou se už pokládá asfalt, zatímco na ni navazující část české dálnice D11 se ani nezačala stavět. Projekt je teprve ve fázi výkupu pozemků a předpokládá se, že výstavba začne v roce 2023.
Na riziko, že se silnice na hranici časově nesejdou, upozorňoval přitom už loni ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). „Poláci ale stavějí rychle a vypadá to, že se k hranicím dostanou v roce 2024, nám to vychází nejdříve na rok 2026. Nechtěl bych být ministrem dopravy v roce 2024 v případě, že tam Polák dorazí a skončí ve slunečnicích. To by byla evropská ostuda, fiasko,“ řekl tehdy v rozhovoru pro Lidovky.cz.
Rychlá výstavba silnice S3 zapadá do svižného zlepšování polské silniční infrastruktury v uplynulých dvou dekádách. Jen mezi lety 2003–2018 bylo postaveno zhruba tři tisíce kilometrů dálnic a rychlostních silnic. Letos by mělo být zprovozněno 140 kilometrů silnic dálničního typu a v příštím roce 380. Celkově má síť nejkvalitnějších silnic v zemi do roku 2025 překročit šest tisíc kilometrů.
K tomu slouží Národní plán výstavby silnic, na který Varšava pro roky 2014–2023 vyčlenila 107 miliard zlotých (téměř 600 miliard korun). Na něj naváže další, v létě oznámený program. „Víme, že nová infrastruktura je důležitým prvkem hospodářského rozvoje a přispívá ke zlepšení životní úrovně občanů. Na novou etapu výstavby silnic do roku 2030 s perspektivou do roku 2033 vyčleníme přes 291 miliard zlotých,“ uvádí se ve vládním dokumentu.
Premiér Mateusz Morawiecki tvrdí, že Polsko se stane jednou z nejlépe propojených zemí Evropy, což nejenže přivede investory i do středně velkých měst, ale také sjednotí stát s velkými regionálními rozdíly. V plném proudu je v současnosti mimo jiné dokončování dálnice A1, která propojuje sever země s jihem.
Zatímco tato komunikace Čechům usnadní případnou prázdninovou cestu k Baltskému moři, Maďaři minulý týden zjednodušili život Slovákům, kteří musejí pravidelně cestovat mezi Bratislavou a Košicemi. Nyní se mezi dvěma slovenskými městy mohou přes sousední území přesunout po dálnici.
„Nemáme sice rok 2010, jak to bylo v původních plánech našich politiků, ale děkuji našim jižním sousedům, že se jim podařilo Košice s Bratislavou propojit přes Miškolc,“ připomněl stále nesplněné sliby domácích politiků primátor východoslovenské metropole Jaroslav Polaček.
Slovenští novináři už ověřili, že spojení přes Maďarsko lidem ušetří zhruba půl hodiny času, přestože je o šedesát kilometrů delší než cesta přes Zvolen.
Ani Budapešť v tomto tisíciletí při výstavbě dálnic nezahálela. Zatímco v roce 2002 disponovala 638 kilometry dálnic, nyní je to přes 1600 kilometrů. Vláda Viktora Orbána v roce 2019 předložila pětiletý plán rozvoje silnic za 3,2 bilionu forintů (zhruba 228 miliard korun). Teď se chce soustředit především na výstavbu další kvalitní silnice do rumunského Sedmihradska, tedy svého historického území. Ještě v roce 2010 nemělo Maďarsko s Rumunskem žádné dálniční spojení, nyní má vzniknout už třetí trasa.
Orbán se přitom nijak netají ambicí co nejvíce propojit region střední Evropy, což považuje i za politickou záležitost. „Dnes jsme dosáhli důležitého kroku k dosažení dvou cílů: rozvoji maďarského venkova a posílení střední Evropy,“ prohlásil při zmíněném otvírání úseku dálnice z Miškolce na slovenskou hranici.
Maďaři při propojování Bratislavy a Košic předstihli Slováky, protože ti dlouhé roky válčí především s komplikovanými úseky dálnice D1 u Žiliny. Letos byl dokončen úsek Hričovské Podhradie – Lietavská Lúčka. Řidičům ušetří deset minut, stále se ale nevyhnou problematické cestě kolem Strečna, jelikož úsek Lietavská Lúčka – Dubná Skala má být hotov až v roce 2023. Kompletní by měla tato cesta být v roce 2026. V nedohlednu zatím zůstává plánované prodloužení dálnice na Ukrajinu.
Rozšířování sítě silnic dálničního typu v zemích V4 (v kilometrech)
| 2001 | 2021 | roční průměr | |
| Polsko | 630 | 4368 | 187 |
| Maďarsko | 571 | 1740 | 58 |
| Česko | 518 | 1306 | 39 |
| Slovensko | 291 | 780 | 24 |
Zdroj: Wikipedia
