Pád krutovlády islamistů v Sýrii a Iráku trval dva roky, svět ale mohou děsit i dál

Bojovníci proti IS a prchající civilisté

Bojovníci proti IS a prchající civilisté Zdroj: reuters

Bojovníci proti IS a prchající civilisté
Bojovníci proti IS a prchající civilisté
Povstalci
Povstalci
Aleppo
39
Fotogalerie

Sýrie a Irák porazily na svém území radikální islamisty, kteří neblaze prosluli krutovládou a kulturním barbarstvím. Svět si trochu oddechl, ale ne nadlouho.

Před třemi lety nezněl název pro nejnebezpečnější teroristickou organizaci posledních let nabubřele, ale poměrně realisticky. Islámský stát (IS) tehdy ovládal území s až osmimilionovou populací, ropná pole a rafinerie, pašerácké cesty, velké sýpky, zbrojní arzenály a významné irácké obchodní centrum Mosul.

Od té doby padly desítky tisíc jeho bojovníků a organizace přišla v uplynulých měsících o poslední bašty. Přesto není na místě považovat její likvidaci za úplnou. Počátkem prosince jí podle odhadů v Sýrii a Iráku zbývalo necelých tři tisíce bojovníků, kteří mohou představovat velké lokální i globální nebezpečí.

Experti předpokládají, že teroristé nyní přejdou k partyzánskému způsobu boje. Přeživší se patrně stáhli do nejodlehlejších částí obou zemí, tedy na východ Sýrie a severozápad Iráku, a budou sledovat další kroky, a především chyby vlád.

„A zatímco budou čekat, budou tito bojovníci pravděpodobně pravidelně útočit na vládní síly a na městská centra, aby poslali místnímu obyvatelstvu ne zrovna jemnou připomínku, že je Islámský stát stále životaschopný,“ napsal pro Foreign Policy někdejší úřadující šéf amerických tajných služeb Michael Dempsey.

V Evropě nyní panují obavy z návratu lidí, kteří v řadách IS bojovali a podařilo se jim uprchnout. Někteří odborníci se navíc domnívají, že IS bude provozovat „virtuální chalífát“ a s pomocí propagandy na Západě nadále verbovat své stoupence.

Podle jiných názorů ale organizace pro bojovníky z Evropy svým pádem v Sýrii a Iráku ztratila na atraktivitě, jelikož jim už toho tolik nemůže nabídnout.

„Islámský stát poskytoval vše, co pouliční gang – dobrodružství, status, dokonce finanční i sexuální příležitosti, ale s bonusem vykoupení z minulých hříchů a vyřešení krize identity,“ říká novinář britského listu The Guardian a expert na islámský extremismus Jason Burke. O tyto „bonusy“ nyní adepti na účast v jednotkách IS přicházejí.

Zároveň však připomíná, že za posledních padesát let zažil militantní islamismus čtyři velká vzedmutí. Poslední dvě vlny přitom nebyly omezeny jen na muslimský svět, ale projevily se i útoky na Západě. Varuje, že jejich počátek se nikdy nepodařilo včas zachytit, protože pozornost byla pokaždé soustředěna na doznívající hrozbu.

Poměrně dlouhé přežívání IS přitom ukázalo, že mezinárodní společenství na podobná rizika reaguje těžkopádně. Proti teroristům bojovalo mnoho aktérů, kteří byli schopni jen omezené koordinace. Spolupráci zásadně znesnadňovaly rozdílné zájmy jednotlivých hráčů v syrském konfliktu.

Pád této teroristické organizace a současné rozložení sil podle expertů každopádně nahrávají prezidentovi Bašáru Asadovi, za nímž stály Rusko a Írán. „Zánik Islámského státu jako konvenční síly v letošním roce poskytne loajalistům impulz a příležitost zkusit ukončit válku v příštím roce,“ domnívá se podle agentury Bloomberg Omar Lamrani z americké zpravodajské a poradenské společnosti Stratfor.

Další významná ohniska napětí

Ukrajina

Neklidným územím i letos zůstala východní Ukrajina, kde příměří ve skutečnosti znamená přiměřené vzájemné ostřelování. OSN v půlce prosince konstatovala, že se situace místních obyvatel s klesající teplotou a s větší intenzitou bojů zhoršila.

Celkově od dubna 2014 v Donbasu padlo už více než deset tisíc lidí, z toho téměř tři tisíce civilistů. Kromě toho pozorovatelé informují o zmizelých a mučených, sexuálních napadeních a o případech omezování osobní svobody, k čemuž dochází na obou stranách frontové linie.

„Nepřátelství nikdy skutečně neustalo, což tak či onak ovlivňuje každodenní život milionů lidí v konfliktní zóně i v celé zemi,“ uvedla k aktuální zprávě Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva šéfka ukrajinské mise organizace Fiona Frazerová.

Izrael

Na sklonku roku dal americký prezident Donald Trump nový impulz dekády trvajícímu blízkovýchodnímu konfliktu, když uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele. V zemi se v důsledku oznámení zhoršila bezpečnostní situace a mezi Gazou a židovskými městy létají rakety.

Arabský svět i další státy zareagovaly pouličními a diplomatickými protesty. Spor se dostal i na půdu OSN, kde se Palestinci pro sebe pokusí získat plnohodnotné členství.

Krokem Bílého domu končí éra snahy Spojených států zprostředkovat v zemi mír. Zatím ale není jasné, kdo je v roli mediátora nahradí. Evropská unie trvá na tom, že řešením sváru musí být vznik dvou států, přičemž Jeruzalém by měl být centrem obou.

Venezuela

Bouřlivý rok plný krvavých protivládních protestů, při kterých zemřelo přes sto dvacet lidí, má za sebou Venezuela. Politická krize přitom neskončila a dá se očekávat, že lidé strádající kvůli neschopnosti vedení ropné velmoci brzy opět dají svou nespokojenost najevo.

Zatěžkávací zkouškou se příští rok stanou prezidentské volby, ze kterých současná hlava státu Nicolás Maduro nedávno vyloučila opozici. Země je přitom jen krok od bankrotu a její ropná produkce je na nejnižší úrovni za tři desítky let.

Lidé umírají kvůli nedostatku léků, hladoví a půl milionu jich za poslední dva roky z Venezuely uprchlo. Není tak vyloučeno, že se stát, kde je už nyní vysoká kriminalita, v blízké budoucnosti zhroutí a zavládne naprostý chaos.