Příchod koronaviru zvrátil dlouhodobý trend celosvětového růstu střední třídy. Analýza Pew Research Center uvádí, že kvůli němu bylo na konci roku 2020 o devadesát milionů osob se středním příjmem méně, než se před pandemií čekalo. Nejhorší dopady měla na socioekonomické žebříčky jižní a východní Asie. Podepsala se však i na životním standardu desítek milionů lidí v nejbohatších zemích světa.
Po celé dekády ekonomové počítali se stabilním bohatnutím obyvatel planety, a především s růstem počtu příslušníků skupin se středním a vyšším středním příjmem. Ze zmíněné studie však vyplývá, že loni se projekce globálního zvyšování životního standardu vůbec nenaplnily. Dokonce v porovnání s rokem 2019 výrazně přibylo chudých a ubylo bohatých.
„Globální střední třídu tvořilo loni o 54 milionů lidí méně, než předpokládaly projekce před vypuknutím pandemie. Odhad počtu chudých je naopak z důvodu recese nakonec o 131 milionů vyšší,“ uvádí na svém webu Pew Research Center. Ke zmíněným 54 milionům je třeba připočítat ještě chybějících 36 milionů lidí z kategorie vyšších středních příjmů.
Trend posledních let tak koronavirus narušil skutečně významně. Zatímco v období 2011 až 2019 se podařilo celosvětově snížit počet nejchudších ze zhruba 1,1 miliardy na 691 milionů, po loňském roce jich je dle odhadů 803 milionů.
Na druhém pólu stoupl za zmíněnou necelou dekádu počet nejbohatších o 117 milionů na 576 milionů. Nákaza ovšem jejich počet opět umazala o 45 milionů. Původní projekce přitom počítaly s tím, že na sklonku roku 2020 bude na světě žít 593 milionů lidí s nejvyššími příjmy.
Nenaplněné projekce v nejvyšší kategorii se týkají především nejbohatších zemí světa. Geograficky ale pandemie tvrdě dopadla především na jižní a východní Asii, kde významně zmařila šance lidí vymanit se z chudoby. „Eroze střední třídy mohla být ještě hlubší nebýt skutečnosti, že Čína, která je domovem více než třetiny jejích příslušníků, se vyhnula ekonomickému poklesu,“ konstatoval americký think-tank.
A odborníci nejsou optimističtí ani do budoucna. Mezinárodní měnový fond aktuálně odhaduje, že světová ekonomika bude v roce 2024 o tři procenta menší, než by byla bez pandemie.
Dopady pocítí hlavně chudší země. Vakcinace v nich jde pomalejším tempem, spotřebitelé a malý byznys mohou mít problémy se splácením úvěrů z předchozích let a hrozí, že banky je odříznou od dalších půjček, domnívá se Carmen Reinhartová ze Světové banky.
Znepokojuje ji rovněž růst inflace a obává se i toho, že některé vlády sáhnou k drastickým úsporným opatřením. „Byl to velmi dlouhý rok a myslím si, že škody jsou podceňovány,“ citovala ji agentura Bloomberg.
| Co je střední třída |
Pew Research Center považuje za chudé lidi, kteří musejí vyjít s příjmy pod dva dolary na den. Do kategorie nízkých příjmů spadají ti, co mají k dispozici méně než deset dolarů. Střední a vyšší střední třídu tvoří podle metriky think-tanku osoby s denní příjmy mezi dvaceti a padesáti dolary. Vyššími výdělky se člověk kvalifikuje do nejvyšší příjmové kategorie. Pro srovnání, v USA se hodinová minimální mzda v různých státech pohybuje kolem deseti dolarů. Hranice chudoby tam loni byla stanovena na 12 760 dolarů ročních příjmů, tedy zhruba 35 dolarů na den. |
