Nepodmíněný základní příjem otestují i v Německu | E15.cz

Peníze bez práce. S nepodmíněným příjmem experimentují už i Němci

Budou se Němci s nepodmíněným příjmem věnovat jen nicnedělání? I to má ukázat studie.
Budou se Němci s nepodmíněným příjmem věnovat jen nicnedělání? I to má ukázat studie.
• 
ZDROJ: profimedia

Jan Vávra

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn

Dvanáct set eur měsíčně, 31 260 korun, po dobu tří let. Tolik peněz bude nepodmíněně dostávat 120 vybraných Němců v rámci experimentu tamního Institutu pro ekonomický výzkum, informuje Business Insider. Německo tak rozšiřuje okruh zemí, kde testování myšlenky zaručeného základního příjmu proběhlo či probíhá.

Zkušenosti 120 šťastlivců akademici porovnají s životem 1380 dalších účastníků studie, kteří „peníze za nic“ dostávat nemají. Příjem 1200 eur v Německu stačí na udržení těsně nad hranicí chudoby, doplňuje Business Insider s tím, že potřebné prostředky k uskutečnění experimentu dodali soukromí donátoři.

Všichni zapojení budou vyplňovat podrobné dotazníky o svých pracovních zkušenostech či duševním rozpoložení. Cílem bude mimo jiné zjistit, jaké dopady má vyplácení základního příjmu, a zkultivovat tím veřejnou debatu na dané téma. „Ta dosud místy připomínala intelektuální salon, anebo naopak válečnou vřavu,“ uvedl vedoucí výzkumu Jürgen Schupp pro Der Spiegel.

„Postoje názorových táborů jsou zatíženy klišé. Oponenti tvrdí, že po zavedení základního příjmu by se lidé místo práce jenom váleli na gauči s jídlem z fastfoodu a sledovali Netflix,“ vypočítává badatel. „Zastánci myšlenky naopak řikají, že příjemci dávek by kvůli pocitu sebenaplnění dál pracovali, a navíc se stali více tvůrčími. Základní příjem by podle optimistů také mohl přispět k záchraně demokracie,“ dodává.

Zájem o koncept nepodmíněného příjmu není nový, připomíná hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Obnovená vlna zájmu o základní příjem trvá od šedesátých let. Tehdy často spíše liberální, pravicoví ekonomové typu Miltona Friedmana hledali způsob, jak zjednodušit systém sociálních dávek. V Česku myšlenku popularizoval Vlastimil Tlustý, někdejší stínový ministr ODS, který počátkem milénia navrhoval rovnou sociální dávku. Ta měla postupně nahradit všechny ostatní sociální benefity,“ uvedl Kovanda s tím, že nepodmíněný příjem je myšlenka v praxi neuskutečnitelná. „O její uvedení do praxe se v různých koutech světa lidé pokoušejí už vlastně po staletí, vesměs neúspěšně,“ tvrdí ekonom.

V posledních letech se idea vrací do veřejného povědomí mimo jiné díky experimentům, které už proběhly ve Finsku či v USA. V severské zemi se v letech 2017 a 2018 konal pokus vyplácet 560 eur měsíčně dvěma tisícovkám náhodně vybraných nezaměstnaných Finů.

Ukázalo se, že vyplácená dávka motivaci k hledání zaměstnání příjemcům ani nesnižuje, ani jim nepomáhá k lepšímu uplatnění na trhu práce. Recipienti zároveň měli dlouhodobě lepší zdravotní stav než ti, kteří se museli bez tohoto dodatečného příjmu obejít. Finská vláda se nicméně rozhodla v experimentu nepokračovat a místo toho stávající sociální systém reformovat.

Příliš drahý nápad pro Česko

K argumentům proti garantovanému příjmu patří i jeho nákladnost. Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek loni varoval, že pokud by měli všichni čeští občané dostávat částku nad udržením úrovně chudoby, tedy přes 14 tisíc korun, rozpočet by to vyšlo na 1,7 bilionu korun ročně. Za předpokladu, že by takový příjem nahradil všechny ostatní státem vyplácené dávky a složená daňová kvóta v Česku by dosáhla 54 procent. Tedy by překonala i Dánsko, dodal Marek.

„Pokud před rokem platilo, že základní nepodmíněný příjem je příliš drahý, nyní to platí dvojnásob. Vzhledem k vysokým nákladům hospodářské politiky při zmírnění ekonomických dopadů pandemie bude nutné stále více zaměřovat pozornost na správně zacílené nástroje. Limity fiskální politiky nejsou nevyčerpatelné a je lepší použít prostředky spíše tam, kde jsou skutečně potřeba, než plošně,“ uvedl v dubnu pro deník E15 Marek.

Před několika týdny navíc skončil zhruba dva roky běžící pokus vyplácet 500 dolarů měsíčně obyvatelům kalifornského města Stockton. To vykazuje na americké poměry nadprůměrnou míru chudoby kolem 22,4 procenta.

Studie se 125 účastníky podle antropoložky Amy Bakerové ukázala svůj přínos. Rodiny jinak přežívající od výplaty k výplatě si mohly dovolit kvalitnější jídlo – a opravdu je prý nakupovaly – což se podobně jako snížení úrovně stresu projevilo na pevnějším zdraví jejich členů.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video