Robotický průzkumník amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Perseverance úspěšně zvládl přistání na Marsu. Krátce před 22:00 SEČ dosedl na plánovaném místě v kráteru Jezero. Úspěch potvrdila NASA, která také vydala první fotografie pořízené roverem z místa dosednutí. Přistávací manévr dokumentovala na webu televize NASA. Přenos přistání roveru NASA Perseverance sledoval ve francouzském Národním centru kosmického výzkumu (CNES) i francouzský prezident Emmanuel Macron
"Jsem bezpečně na Marsu. Perseverance vás dostane kamkoli," potvrdil zdárný příchod na rudou planetu také vzkaz vystavený krátce po přistání na twitterovém účtu Perseverance.
Trvalo 11 a půl minuty, než z rudé planety dorazil na Zemi napjatě očekávaný signál. "Dosednutí potvrzeno! Perseverance je bezpečně na povrchu Marsu, připravený zahájit hledání známek někdejšího života," oznámila Swati Mohanová kolegům ve středisku Laboratoře tryskového pohonu (JPL) NASA v Pasadeně, odkud se mise Perseverance řídí.
Touchdown confirmed. The #CountdownToMars is complete, but the mission is just beginning. pic.twitter.com/UvOyXQhhN9
— NASA (@NASA) February 18, 2021
Během devíti dnů je to třetí vědecký aparát vyslaný lidmi, který k Marsu dorazil. Nejdříve se v úterý podařilo navést na oběžnou dráhu kolem Marsu sondu Amal Spojených arabských emirátů. Den nato to dokázala čínská sonda Tchien-wen, která v květnu spustí na povrch průzkumné vozítko. Všechny tři mise odstartovaly v červenci, aby využily přiblížení Země k Marsu.
Poslední, technicky velice náročná fáze letu od vstupu do horních vrstev atmosféry přes sestup po přistání představovala podle vyjádření týmu v řídícím středisku "sedm hororových minut" čekání. Šlo o sérii na sebe navazujících automatických akcí, z nichž selhání jediné mohlo znamenat zkázu. Jen 40 procent dosavadních misí s přistáním na Marsu bylo úspěšných.
Tepelný štít ochranného pouzdra, ukrývajícího Perseverance, musel při sestupu zvládnout rozpálení až na 1300 stupňů Celsia. Ve správnou chvíli, když se počáteční sestupová rychlost snížila z 20.000 kilometrů za hodinu na 1600 kilometrů, se musel rozevřít padák a poté oddělit tepelný štít. Nakonec ve výšce několika metrů sestupná sekce spustila rover pomocí lan na povrch planety a poté odletěla do bezpečné vzdálenosti.
👏👏👏 congrats to @NASAPersevere to succesfull landing! #Mars#NASA#LandingOnMars#jezero !!! 👏👏👏
— Marek Schwarzmann (@MarkSchwarzmann) February 18, 2021
Kromě toho bylo nutné, aby správně fungovaly malé motory a zaměřovací přístroje a kamery k navedení na konkrétní bezpečné místo přistání ve zvolené oblasti.
Pro NASA dnešní událost znamená už deváté úspěšné přistání na Marsu; v případě Perseverance jde o páté automatické výzkumné vozítko. Dvě americká zařízení stále fungují - od roku 2012 rover Curiosity a od roku 2018 stacionární sonda InSight. Vůbec prvním pohyblivým zařízením, které na Marsu pracovalo, se stal v roce 1997 Mars Pathfinder.
Mise nazvaná Mars 2020 začala loni 30. července, když raketa Atlas V vynesla z floridského Mysu Canaveral Perseverance (Vytrvalost) do vesmíru. Let k sousední planetě podle NASA rychlostí 2,5 kilometru za vteřinu dlouhý přibližně 470 milionů kilometrů trval přes šest a půl měsíce.
Perseverance, jehož plánovaná provozuschopnost je jeden marsovský rok, tedy 687 pozemských dnů, má čtyři vědecké cíle. Prvním je identifikovat prostředí, jež mohla v minulosti podporovat mikrobiální život, a druhým hledat známky někdejšího možného života v takových prostředích; zejména v horninách, o nichž se ví, že mohou zachovávat stopy života.
K naplnění těchto cílů byl zvolen jako vhodné místo přistání kráter Jezero. Podle přesvědčení vědců se tam před 3,5 miliardy let nacházela voda, a právě proto by se tam mohly uchovat stopy případného někdejšího života.
Dalším důležitým úkolem dosud největšího a nejsofistikovanějšího vozítka pro průzkum Marsu je vyvrtávat vzorky hornin a "půdy". Ty se pak uloží do zapečetěných kovových trubic, jež by měly příští mise přepravit k podrobné analýze na Zemi.
Čtvrtým cílem projektu je příprava výprav lidí na rudou planetu. Jde o testování techniky využitelné při těchto misích. Například o vyzkoušení metod výroby kyslíku z marsovské atmosféry a identifikaci jiných možných zdrojů, jako je podzemní voda. Patří sem i zlepšování techniky přistávání, získávání informací o počasí, prachu a dalších potenciálních podmínkách prostředí, jež mohou mít vliv na astronauty žijící a pracující na Marsu.
Pro splnění uvedených cílů je šestikolový robotický rover vybaven sedmi vědeckými zařízeními, 23 kamerami a dvěma mikrofony. Bude tedy na Zemi posílat nejen obrazové, ale i zvukové záznamy. Do výbavy patří krom jiného rentgenový a ultrafialový spektrometr, hloubkový radar, zařízení MOXIE k výrobě kyslíku z marsovského oxidu uhličitého a meteorologická stanice MEDA. Novinkou je i malý průzkumný vrtulník, který bude vůbec prvním řiditelným létajícím přístrojem použitým na jiném tělese, než je Země.
Spolu s Perseverance se na Mars dostalo také téměř 11 milionů pozemšťanů, včetně 25.000 z České republiky. Samozřejmě jen obrazně, ve skutečnosti jde o jména lidí, kteří projevili zájem poslat na Mars své jméno vypálené na jednom ze tří čipů. Ty se nacházejí na speciální vrstvou chráněné desce, která je připevněná ke středu zadního příčného nosníku roveru. Na tomto místě budou čipy viditelné pro kamery Perseverance.
