Německé volby online: Vláda pod vedením unie CDU/CSU je to nejlepší pro Německo, uvedl Laschet
Německé parlamentní volby vyhráli sociální demokraté (SPD), kteří v nedělním hlasování získali podle předběžných výsledků 25,7 procenta hlasů. Na druhé příčce skončila konzervativní unie CDU/CSU se ziskem 24,1 procenta hlasů, což představuje po 16 letech vlád kancléřky Angely Merkelové rekordní minimum, napsala agentura DPA. Zelení se 14,8 procenty na třetí příčce naopak dosáhli historického maxima. Následují s liberální svobodní demokraté (FDP) s 11,5 procenty. Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) s 10,3 procenty klesla z třetího místa, na kterém byla před čtyřmi lety, na páté místo. Postkomunistická Levice obdržela 4,9 procenta hlasů.
Akcie v Evropě oslabily, ty německé ale v reakci na výsledek parlamentních voleb zamířily vzhůru a jejich hlavní index vystoupil na desetidenní maximum. Hlavní index frankfurtské burzy DAX vystoupil až na 15.704,05 bodu. Později ale o většinu zisků přišel a obchodování uzavřel růstem o 0,27 procenta na 15.573,88 bodu. Euro na výsledek voleb v největší evropské ekonomice příliš nereagovalo.
Němečtí liberálové z FDP chtějí o koalici jednat nejprve se Zelenými. Ti uvedli, že budou nejdříve hovořit se sociální demokracií a FDP.
Vláda pod vedením unie CDU/CSU je podle Armina Lascheta to nejlepší pro Německo. Je připraven jednat o vládní koalici se Zelenými a liberály.
Unie CDU/CSU nebude podle bavorského premiéra Markuse Södera trvat na vládě se Zelenými a liberály za každou cenu, trvá na bezpečnosti a nezvyšování daní.
„Očekávám, že vyjednávání mezi stranami potrvají měsíce a budou komplikovanější než dříve. Vládu totiž poprvé budou skládat tři politické subjekty a nikoli dva, jak tomu bývalo v minulosti,“ říká ředitel Institutu pro evropskou politiku Europeum Vladimír Bartovic.
Německý Spolkový sněm bude mít po nedělních volbách rekordní počet poslanců. Mandát jich získalo 735, dosud jich bylo 709. V ideálním případě by přitom měl mít sněm 598 zákonodárců. Za bobtnání, které přináší řadu problémů, může poměrně složitý německý volební systém, ve kterém má každý volič dva hlasy.
Němci podle kancléřského kandidáta sociální demokracie Scholze jasně chtějí, aby vedl vládu se Zelenými a liberály. Dohodu chce před Vánocemi.
Výsledky německých voleb výrazněji neovlivní vývoj české ekonomiky, shodli se na tom analytici. Úspěch Zelených může sice podle nich znamenat rozpory ohledně využití jaderných elektráren a může také zvýšit tlak na automobilky ohledně opuštění spalovacích motorů. Německo však zůstane stabilním a spolehlivým partnerem, což je zásadní pro český zahraniční obchod, dodali.
Německo zůstane po nedělních volbách stabilní demokracií bez ohledu na to, zda odcházející kancléřku Angelu Merkelovou vystřídá její kolega z konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet, nebo kancléřský kandidát vítězných sociálních demokratů (SPD) Olaf Scholz, napsal dnes slovenský list Sme. Podle Denníku N bude novým šéfem spolkového kabinetu zřejmě Scholz, kterého list označil na muže, jenž v kampani vsadil na jistotu a zkušenosti. Šéf slovenské diplomacie Ivan Korčok si přeje, aby němečtí politici rychle dospěli k dohodě na vytvoření stabilní vlády.
Ministr zahraničí Kulhánek věří po vítězství německé sociální demokracie v další posilování spolupráce v obchodu, vědě, dopravě, bezpečnosti a v EU.
Nadcházející složitá koaliční jednání jsou hlavním tématem dnešních komentářů německých novin, podle kterých Německo takovou situaci ještě nezažilo. Z nedělních parlamentních voleb totiž nevzešel žádný dominantní vítěz, který by po 16 letech nahradil kancléřku Angelu Merkelovou. Hlasování sice vyhrála sociální demokracie (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze, lídr těsně druhé konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet chce ale o křeslo šéfa příští německé vlády usilovat také.
Německé akcie zahájily obchodování růstem na desetidenní maximum. Výsledek tamních voleb vyloučil možnost, že se zformuje ryze levicová koalice.
Poprvé po téměř sedmdesáti letech bude mít svého zástupce v německém Spolkovém sněmu dánská menšina. V nedělních parlamentních volbách získal jedno křeslo zástupce Jihošlesvického svazu voličů (SSW), který v celoněmeckých volbách uspěl naposledy v roce 1949. Menšinové strany mají v Německu zvláštní podmínky pro úspěch ve volbách. V příštím Spolkovém sněmu tak nebude zastoupeno sedm politických stran jako dosud, ale osm.
Nárok na funkci kancléře vznesl jak lídr SPD Olaf Scholz, tak předseda CDU Armin Laschet. Oba chtějí jednat o koalici se Zelenými a FDP.
Německé parlamentní volby vyhráli sociální demokraté (SPD), kteří v nedělním hlasování získali podle předběžných výsledků 25,7 procenta hlasů. Na druhé příčce skončila konzervativní unie CDU/CSU se ziskem 24,1 procenta hlasů, což představuje po 16 letech vlád kancléřky Angely Merkelové rekordní minimum, napsala agentura DPA.
Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která je označována za populistickou až krajně pravicovou, se v nedělních parlamentních volbách stala ve spolkové zemi Durynsko nejsilnější politickou stranou. Podle předběžných konečných výsledků získala 24 procent hlasů. Na druhém místě skončila sociální demokracie (SPD) s 23,4 procenta hlasů a třetí je Křesťanskodemokratická unie (CDU) s 16,9 procenta hlasů.
Regionální volby v Berlíně, které se dnes konaly spolu se spolkovými volbami, skončily těsným výsledkem. Odhady veřejnoprávní televize ZDF za vítěze voleb do berlínské Poslanecké sněmovny považují sociální demokracii (SPD), veřejnoprávní televize ARD první místo připsala Zeleným. V obou případech ale obě strany od sebe dělí jen desetiny procentního bodu, o vítězi tak stále není rozhodnuto.
Zemské volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku vyhrála podle prvních odhadů přesvědčivě sociální demokracie dosavadní premiérky Schwesigové.
Regionální volby v Berlíně, které se konaly spolu se spolkovými, skončily podle odhadů těsně. O první místo svádí boj Zelení a sociální demokraté.
Sestavování vládní koalice v roce 2017 trvalo rekordních šest měsíců. Zapříčinila to liberální FDP, která po mnoha týdnech rozhovorů opustila jednání s CDU a Zelenými.
Olaf Scholz (SPD) je přesvědčen, že sestaví vládu do Vánoc, čímž by připravil Angelu Merkelovou o její 17. novoroční projev v řadě...
Olaf Scholz predicts he can form a government by Christmas - saving Merkel her 17th new year's address.
— Richard Walker (@rbsw) September 26, 2021
Let's see... pic.twitter.com/OvuahCTt2B
Lídři hlavních partají se v debatě shodli, že příští německou vládní koalici budou nejpravděpodobněji tvořit tři strany.
Jak pokračuje sčítání hlasů, zdá se, že rozdíl mezi výsledky SPD a CDU/CSU bude velmi těsný. Ačkoli předběžné odhady označují za vítěze voleb sociální demokraty, nelze v tuto chvíli vyloučit, že se pořadí ještě změní.
Konečné výsledky budou známé až v noci na pondělí. Ani ty, ale nezaručí vítězné straně kancléřské křeslo. O sestavení vládní koalice se bude jednat v příštích týdnech, možná i měsících. Nejpesimističtější prognózy hovoří o tom, že Merkelová zůstane v čele Německa až do prosince.
Obyvatelé Berlína si stěžují na chaos, který dnes panoval před tamními volebními místnostmi. Velké fronty k nim se tvořili kvůli hygienickým opatřením proti šíření koronaviru. Dalším důvodem byla skutečnost, že v hlavním městě Německa se dnes konaly troje různé volby. Členové volebních komisí ubezpečili voliče, že stále ještě mohou hlasovat, stačí když se postavili do fronty před 18:00.
Lídr krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Tino Chrupalla označil výkon své strany v dnešních volbách jako „solidní výsledek“. Zároveň se vysmál Křesťanskodemokratické unii (CDU). Její propad ve volbách je prý „trestem od voličů za 16 let s Angelou Merkelovou.“
Šéf liberální FDP Christian Lindner řekl, že jeho strana je ochotná jednat o sestavení vládní koalice se všemi demokratickými stranami. Nejraději by však spolupracoval s CDU a Zelenými, protože s nimi má FDP nejpodobnější program.
Alternativa pro Německo ztratila pár procentních bodů, Die Linke ztratili 4 procentní body, Němci uřezávají extrémy....
— petr fischer (@petrfischer3) September 26, 2021
S výsledkem naopak není spokojená kancléřská kandidátka Zelených Annalena Baerbocková, která se přihlásila k vlastním chybám na počátku kampaně. „Chtěli jsme více. Nedosáhli jsme toho kvůli vlastním chybám, kvůli mým vlastním chybám,“ řekla. Kampaň Baerbockové doprovázelo několik skandálů týkajících se zkrášlení životopisu či obvinění z plagiátorství při psaní knihy.
Scholz v projevu k příznivcům ocenil výkon SPD ve volbách, neboť si oproti volbám před čtyřmi lety o několik procentních bodů polepší. „A to je velký úspěch SPD,“ řekl. V projevu slíbil, že chce společnosti vrátit důstojnost, věnovat se modernizaci a bojovat proti klimatickým změnám přechodem na bezuhlíkové energetické zdroje.
Šéf křesťanských demokratů (CDU) Laschet prohlásil, že bylo od samého počátku jasné, že volby nebudou snadné, neboť unie nevstupovala do voleb s kancléřem, který by funkci obhajoval. Podle Lascheta bude nutné sestavit koalici třech stran, což je pro ostatní politické subjekty velká výzva. „Potřebujeme koalici, která bude pro budoucnost Evropy,“ dodal.
Velikost příštího Spolkového sněmu se liší kvůli poměrně složitému systému převislých a vyrovnávacích mandátů. Podle odhadu ARD bude v příštím německém parlamentu 730 poslanců, podle ZDF jich bude 756.
Šéf CDU, Armin Laschet, děkuje Angele Merkelove...standing ovation. Laschet: "Hlas pro CDU je hlasem proti levicové vládě, proto se budeme snažit sestavit vládu, aby Německo mělo dobrou budoucnost."@tydenikeuropic.twitter.com/aXej4oIoQK
— petr fischer (@petrfischer3) September 26, 2021
Die Linke na hraně 5% pic.twitter.com/NJohE9DVKH
— Jiri Dolejs (@DolejsJiri) September 26, 2021
Lídr CDU Armin Laschet řekl, že jeho strana „nemůže být spokojena s tímto výsledkem voleb,“ zároveň ovšem připomněl, že hlasy ještě nejsou sečteny a křesťanští demokraté budou usilovat o to, aby i příští německou vládu vedli oni.
Volební účast v německých parlamentních volbách se podle prognóz stanic ARD a ZDF pohybuje mezi 76 a 78 procenty. V roce 2017 činila 76,2 procenta.
Pokud by se novým kancléřem stal Armin Laschet z CDZ, mohl by podle ARD i ZDF sestavit koalici se Zelenými a liberální FDP. Možné by v případě ZDF i ARD bylo pokračování stávající velké koalice CDU/CSU a SPD, ačkoli se taková možnost nyní jeví jako nepravděpodobná.
Zástupci strany Zelených vyjádřili své zklamání nad odhadovanými výsledky voleb. Ještě letos na jaře jim průzkumy přisuzovaly téměř dvojnásobný počet hlasů než Zelení pravděpodobně získali dnes. I tak si ovšem výrazně polepší oproti předchozím volbám z roku 2017.
„Dosáhli jsme významných zisků. Je však pro mě těžké, abych z nich měl skutečnou radost,“ nechal se slyšet Michael Kellner ze strany Zelených. Strana prý stále preferuje vytvořit koalici s SPD.
Tajemník SPD Lars Klingbeil po zveřejnění televizních prognóz uvedl, že jeho strana získala „jasný mandát k vytvoření vládní koalice“ a „Olaf Scholz by se měl stát spolkovým kancléřem“. Zároveň označil výsledek voleb za „šílený úspěch pro sociální demokraty“.
Tak to bude opravdu hodně napínavé sčítání. pic.twitter.com/ALvNWL76oc
— Pavla Palaščáková (@PavlaPalas) September 26, 2021
Prognózy německých veřejnoprávních stanic ARD i ZDF také neumožňují sociálním demokratům sestavit vládu se Zelenými a postkomunistickou Levicí.
Odlišnou prognózu přináší stanice ARD. Podle ní dosáhli sociální demokraté (SPD) a Křesťanskodemokratická unie (CDU/CSU) shodně po 25 procentech hlasů. ARD souhlasí s tím, že do Spolkového sněmu se dostaly ještě čtyři další strany.
ARD přisoudila na základě dotazování lidí před volebními místnostmi Zeleným 15 procent hlasů, svobodným demokratům (FDP) 11 procent, protiimigrační Alternativě pro Německo 11 procent a postkomunistické Levici pět procent hlasů.
Do Spolkového sněmu se podle projekcí dostali také Zelení se 14,5 procenty hlasů, liberální svobodní demokraté (FDP) s 12 procenty, protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) s 10 procenty a postkomunistická Levice s pěti procenty.
Prognózy televize ZDF sestavuje na základě dotazování voličů při odchodu z volebních místností, nejsou do nich ještě zahrnuty korespondenční hlasy. Ty by podle analytiků mohly činit až polovinu všech odevzdaných hlasů.
Německé parlamentní volby podle prognóz veřejnoprávní stanice ZDF vyhrála sociální demokracie (SPD) Olafa Scholze s 26 procenty hlasů, na druhém místě skončili s 24 procenty konzervativci CDU/CSU Armina Lascheta.
Vítězství Scholzovi nezaručuje kancléřský úřad, záležet bude na povolebních jednáních, která mohou trvat týdny i několik měsíců. Pro CDU/CSU je to nejhorší volební výsledek v poválečných dějinách Německa.
A takto v CDU...
Just an hour to go at Merkel‘s CDU Party HQ…. Notably empty of the top brass so far. pic.twitter.com/NPDJr3DAUN
— Michaela Kuefner (@MKuefner) September 26, 2021
Takto očekávají konec voleb v táboře sociálních demokratů...
SPD members and journalists are gathering at the Willy-Brandt-Haus, the headquarter of the Social Democrats. Exit poll expected in 45 minutes. @dwnewspic.twitter.com/oJ3HqDRkVU
— Anja Koch (@anjk) September 26, 2021
Tábor strany Zelených očekává výsledky voleb.
The playlists at election events are always a good source of entertainment while we wait for polls to close.
— Kate Brady (@kbrady90) September 26, 2021
Currently playing at the Greens' event: Oasis, Don't look back in anger.
Too soon? 😅 pic.twitter.com/nFy9tSSdQv
Do uzavření volebních místností zbývá necelá půlhodina...
Termín volen se letos sešel s tradičním berlínským maratonem. Právě kvůli uzavřené části města, se do volebních místností komplikovaně dovážely chybějící volební lístky. @iROZHLAScz@Radiozurnal1@CRoPluspic.twitter.com/GX4vxLj1rK
— Pavlína Nečásková (@PavlnaNeskov) September 26, 2021
Německé firmy mají největší obavy ze vzniku levicové koalice, kterou by tvořili sociální demokraté (SPD), postkomunistická Levice a strana Zelených. Taková vláda by nejspíš tlačila na růst daní a mezd. Velmi nepředvídatelná by mohla být i její zahraniční politika. Řekl to agentuře Bloomberg renomovaný německý ekonom a šéf výzkumného institutu Ifo Clemens Fuest.
Průběžná účast v dnešních německých volbách do Spolkového sněmu ve 14:00 činila 36,5 procenta, v roce 2017 do tohoto termínu hlasovalo 41,1 procenta oprávněných voličů. Oznámil to předseda ústřední volební komise Georg Thiel, který upozornil, že tato bilance nezohledňuje korespondenční hlasy. Podíl hlasů odeslaných poštou přitom podle některých analytiků může být letos s těmi prezenčními vyrovnaný.
Kancléřský kandidát sociální demokracie (SPD) Olaf Scholz a jeho konkurentka za Zelené Annalena Baerbocková nesoupeří jen o vedení budoucí německé vlády, ale uchází se proti sobě také o přímý poslanecký mandát ve stejném obvodě v Postupimi.
Ač průzkumy slibují získání mandátu Scholzovi, Baerbocková se i tak do Spolkového sněmu jako poslankyně dostane, protože je stejně jako Scholz jedničkou na zemské kandidátce své strany.
Při hlasování v dnešních parlamentních volbách v Německu je nutné mít kvůli opatřením proti šíření koronaviru nasazený ve volební místnosti respirátor či roušku. Některá města v nejlidnatější německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko se ale rozhodla vyjít vstříc i těm, kteří si odmítají zakrývat nos a ústa. Volební lístky mohou házet do mobilních uren, které komisaři vynesou před volební místnosti.
Kancléřský kandidát německé konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet se dnes ve volební místnosti dopustil faux pas. Tak německá média označují situaci, kdy si Laschet u volební urny nedával pozor na hlasovací lístek, ze kterého bylo patrné, že podle očekávání oběma svými hlasy podpořil svou Křesťanskodemokratickou unii (CDU). Předpisy volební komise přitom vyžadují, aby voliči při cestě od plenty k volební urně striktně dodržovali volební tajemství.
Zatím se zdá, že volební účast je letos o něco vyšší než při posledních volbách v roce 2017. Například v Severním Porýní-Vestfálsku již stihlo odvolit 45 procent voličů. Před čtyřmi lety se hlasování v této spolkové zemi zúčastnilo jen 40 procent lidí.
„Demokracie je živá, když se do ní lidé zapojí a účastní se. Kdo se účastní, toho hlas je slyšet. Kdo nevolí, nechává za sebe rozhodovat jiné,“ uvedl dnes německý prezident Steinmeier. „Každý hlas se počítá - váš hlas se počítá,“ dodal. Zdůraznil přitom, že Německo bude v nadcházejících letech čelit velkým výzvám: Bude se muset potýkat s následky pandemie covidu-19, bojovat s klimatickými změnami, nastartovat digitalizaci země a věnovat pozornost bude třeba i vnitřní a vnější bezpečnosti a evropské spolupráci.
Jděte k volbám a rozhodněte, jakým směrem se má v příštích čtyřech letech Německo ubírat. Více než 60 milionů oprávněných voličů k tomu dnes vyzval německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Sám šel příkladem už dopoledne a odevzdal svůj hlas ve volební místnosti v poklidné vilové čtvrti Dahlem na jihozápadě Berlína.
Ve volebním obvodě Nürtingen ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko kandiduje za liberální svobodné demokraty (FDP) Renata Altová, která ve stávajícím Spolkovém sněmu vede parlamentní skupinu Slovensko-Česko-Maďarsko. Altová pochází ze západoslovenské Skalice u hranic s Českem a před trvalým usazením v Německu působila v československých a slovenských diplomatických službách. Na zemské kandidátce je Altová na sedmém místě, které ji znovuzvolení prakticky zaručuje. V Bádensku-Württembersku by FDP mohla získat přes deset procent, na spolkové úrovni pak možná až 13 procent.
Podobně jisté má znovuzvolení i Petr Bystroň, který se stejně jako před čtyřmi lety uchází o post spolkového zákonodárce ze čtvrtého místa bavorské kandidátky protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Ve spolkových volbách v roce 2017 získala AfD v Bavorsku 12,4 procenta hlasů, nyní jí průzkumy slibují deset procent. V celoněmeckých sondážích se pak tato strana, která je označována za populistickou až krajně pravicovou, pohybuje v rozmezí deseti až 13 procent.
O poslanecké křeslo ve Spolkovém sněmu se dnes v Německu uchází řada osobností, které mají blízké vazby na Česko a Slovensko. Znovu kandidují nejen poslanci, kteří žijí na pomezí s Českem, takže je pro ně přeshraniční propojení regionů osobně důležité, ale také ti, kteří z někdejšího Československa pocházejí.
Sociálnědemokratický kandidát na příštího spolkového kancléře Olaf Scholz právě hlasuje v Postupimi. V 10:30 bude volit také německý prezident Frank-Walter Steinmeier na základní škole Ericha Kästnera v berlínské části Dahlem.
Německé volby jsou v plném proudu. Reportér Jared Reed se vyptával voličů v centru Berlína, jaké volební téma je pro ně nejzásadnější. Nejčastější odpovědí bylo prý klima.
Voting is underway in Germany’s nail-biter election.
— Jared Reed (@jared_reed) September 26, 2021
I’ve been asking people here at this polling station in central Berlin what’s been most on their minds as they vote today.
The most common answer by far has been the climate. #btw21pic.twitter.com/5eDrvGW2wE
Klimatický aktivista Henning Jeschke, který od 30. srpna držel v Berlíně hladovku a v sobotu přestal přijímat tekutiny, ukončil svůj protest. Jeschke na Twitteru oznámil, že mu v sobotu zavolal sociálnědemokratický (SPD) kandidát na kancléře Olaf Scholz a přislíbil mu v nadcházejících čtyřech týdnech veřejnou debatu o stavu klimatické nouze. Spolu s Jeschkem ukončila protest i Lea Bonaseraová, která začala držet hladovku tento týden.
Už jste někdy slyšeli o Evropské straně lásky, nebo straně pro Hip-hop? Ano, i taková bizarní uskupení kandidují v dnešních volbách do Spolkového sněmu. Jejich šance na úspěch je ale mizivá. Více ve videu níže...
Here's all you need to know about fringe parties and the German election. pic.twitter.com/Q8ivi7REqH
— DW News (@dwnews) September 26, 2021
Zatímco prognózy budou známé hned po uzavření volebních místností a předběžné konečné výsledky volební komise oznámí v noci na pondělí, vznik vlády může trvat dlouhé týdny až několik měsíců. To může znamenat, že Merkelová bude Německu vládnout možná až do Vánoc.
Pokud tomu tak bude a vládu povede nejméně do 17. prosince, stane se nejdéle sloužící německou kancléřkou v poválečných dějinách země. Tento primát zatím drží kancléř-sjednotitel Helmut Kohl, který stál v čele spolkové vlády v letech 1982 až 1998.
Předvolební průzkumy mírně favorizují SPD před unií CDU/CSU, které sondáže předpovídají nejhorší volební výsledek v dějinách poválečného Německa. Ani vítězství ale SPD, nebo CDU/CSU nezaručí kancléřské křeslo. Záležet bude na vyjednávací obratnosti stran, které zřejmě budou potřebovat k sestavení vlády další dva koaliční partnery.
Jedním z nich patrně budou Zelení, které by mohli doplnit liberální svobodní demokraté (FDP) nebo postkomunistická Levice. V úvahu přichází také pokračování stávající velké koalice SPD a CDU/CSU, která se ale podle expertů jeví jako nepravděpodobná.
Volby do Spolkového sněmu začínají právě teď.
V minulých volbách, které se konaly v roce 2017, drtivě zvítězila Křesťanskodemokratická unie (CDU/CSU) s 32,9 procenty hlasů. Na druhém místě skončili sociální demokraté (SPD) s 20,5 procenty hlasů. Třetí příčku obsadila antisystémová Alternativa pro Německo (AfD) s 12,6 procenty. Následovala liberální FDP s 10,7 procenta hlasů a Levice s 9,2 procenty. Zelení tehdy dostali pouze 8,9 procenta hlasů. Letošní výsledky by měly být výrazně odlišné s daleko menšími rozdíly mezi stranami.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier dnes vyzval všechny občany, aby k volbám dorazili. „Každý hlas se počítá - váš hlas se počítá. Takže vás žádám, přijďte dnes volit,“ uvedl státník.
Ihned po skončení dnešního hlasování v 18:00 vydají své prognózy televize ARD a ZDF. Předběžné konečné výsledky voleb budou známé po půlnoci na pondělí.
Německo odhalilo za posledních 24 hodin 7774 nově nakažených koronavirem. To je více než před týdnem, kdy jich bylo 7337. Takzvaná sedmidenní incidence, která udává, kolik lidí se v průměru nakazilo na 100 tisíc obyvatel, se snížila, a to na 61,4 ze 70,5 před týdnem. O den dříve činila 60,6.
Nově v Německu zemřelo s koronavirem 28 lidí, před týdnem bylo zaznamenáno 38 mrtvých. Celkem země eviduje 93 393 úmrtí v souvislosti s nemocí covid-19.
Od začátku pandemie se v Německu, které má 83 milionů obyvatel, prokázala nákaza u téměř 4,19 milionu lidí. Z toho více než 3,95 milionu lidí se z nemoci uzdravilo.
Vedle spolkových voleb se v Meklenbursku-Předním Pomořansku a Berlíně konají také zemské volby, v Dolním Sasku je druhé kolo komunálních voleb a v plánu jsou i místní referenda. Například obyvatelé Berlína v poradním referendu hlasují o tom, zda by metropole měla vyvlastnit nájemní byty velkých realitních společností.
Už jen hodina zbývá do otevření volebních místností. Němci dnes vybírají nástupce konzervativní kancléřky Angely Merkelové, která po téměř šestnácti letech v čele země odchází z politiky. V 83milionovém Německu může hlasovat 60,4 milionu lidí. Očekává se, že až polovina zúčastněných voličů odevzdala hlas poštou.
Vedle SPD a CDU/CSU, které bojují nejen o první místo, ale především o kancléřský úřad, se do Spolkového sněmu podle průzkumů dostanou také Zelení, liberální svobodní demokraté (FDP), protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) a zřejmě rovněž postkomunistická Levice. Tato strana je podle některých sondáží těsně nad pětiprocentní hranicí, jejíž překonání je podmínkou pro vstup do parlamentu.
Hlasovací místnosti, ve kterých se budou volit poslanci německého Bundestagu, se otevřou v něděli v osm ráno a uzavřou se úderem šesté hodiny večerní. Narozdíl například od České republiky, Němci volí pouze jeden den.
Favorité na post kancléře jsou v tři - Olaf Scholz ze sociálních demokratů, křesťanský demokrat a tedy i nástupce Merkelové Armin Laschet a Annalena Baerbocková ze Zelených, která ještě před pár měsíci byla považována za největší favoritku. Nyní je nejpravděpodobnější variantou Olaf Scholz.
Pokud si chcete zkrátit čas při čekání na výsledky voleb, můžete si přečíst některý z článků, který k německým volbám připravil redaktor deníku E15 Lukáš Vojáček.
ANALÝZA: Merkelová bude českému byznysu chybět, dosavadní jistoty končí
Český autoprůmysl nemůže jít proti globálnímu trendu, říká nový německý velvyslanec
Merkelové bychom měli při její návštěvě vydláždit Evropskou ulici zlatem, říká podnikatel Kratina
Vítejte u online přenosu k německým volbám! Během neděle bude 60 milionů oprávněných německých voličů vybírat nástupce či nástupkyni kancléřky Angely Merkelové, která na postu působí od roku 2005. Z letošníhch voleb vzejde teprve devátý kancléř v poválečné historii Německa - pro srovnání, jen v samostatné historii České republiky se na pozici předsedy vlády vystřídalo třináct mužů. Půjde tak o volbu, která možná rozhodne o vedení Německa a jeho budoucnosti v širším horizontu, než je jen jedno volební období.
VIDEO: Česko čekají volby do poslanecké sněmovny