Pokus o jihoevropský restart. Itálie a Řecko si chtějí napůjčovat další miliardy
Nejproblematičtější členové eurozóny, Itálie a Řecko, spřádají ambiciózní plány na rekonstrukci ekonomiky poničené koronakrizí. Italský premiér Mario Draghi si podle agentury Bloomberg hodlá půjčit dalších 45 miliard eur, téměř 1,2 bilionu korun. Šéf řecké vlády Kyriakos Mitsotakis zase ve čtvrtek představil program dlouhodobých reforem Řecko 2.0. „Řecký plán je jeden z nejlepších, jaký jsme prozatím viděli,“ řekl deníku Financial Times člen Evropské komise.
Oba silně zadlužené jihoevropské státy tvrdě zasáhla už minulá finanční krize z let 2008 až 2012. Navíc jsou silně závislé na sektoru služeb a cestovního ruchu, takže s jejich financemi výrazně zahýbala i nynější pandemie. Řecký HDP se za loňský rok propadl o deset procent, italský bezmála o devět. Pokud se Bruselu nepodaří urychleně schválit projekt cestovních koronapasů, nebude ani letos příliš velká naděje, že se situace zlepší.
Tržby z turismu se loni v Itálii propadly o 61 procent a tamní centrální banka zatím nepředpokládá, že by rok 2021 měl vypadat jinak. Jenom v lednu byl počet zahraničních návštěvníků meziročně o 79 procent nižší. Premiér Draghi proto chystá další masivní finanční injekci.
Penězi chce podpořit hlavně malé podnikatele, kteří museli kvůli antikoronavirovým opatřením uzavřít své podnikání. Italská vláda už od začátku pandemie utratila za různé podpůrné programy 130 miliard eur. Pokud tedy přidá dalších 45 miliard, italský veřejný dluh vyroste na 156 procent HDP.
Využít evropské finance k restartu ekonomiky chce také Řecko, jehož veřejný dluh už přesáhl 200 procent HDP. Ministerský předseda Mitsotakis zaslal do Bruselu plán Řecko 2.0, v jehož rámci během šesti let investuje 31 miliard eur z evropských fondů a 27 miliard ze soukromých zdrojů. Evropská komise by měla dokument schválit na začátku příštího týdne.
Atény chtějí vložit peníze především do digitalizace, výstavby infrastruktury pro 5G sítě, lepšího elektrického propojení řeckých ostrovů s pevninou nebo zvýšení kvalifikace zaměstnanců. Řecký HDP má do roku 2026 vyrůst o sedm procent a vláda rovněž počítá s vytvořením 180 tisíc pracovních míst.
Odborníci vesměs považují italský a řecký postup za správný. K většímu utrácení a investicím do ekonomiky ve středu vyzval státy eurozóny i Mezinárodní měnový fond. Čeští experti oslovení redakcí E15 však vyjádřili pochybnosti, zda jihoevropské země zvládnou peníze efektivně využít.
„Osobně považuji za klíčovou nikoli výši letošního schodku, ale kredibilní cestu ke stabilizaci veřejných financí pro následující roky,“ říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
„Ve světle dlouholetých zkušeností s italskou státní správou se domnívám, že realizace sebelépe namířených investic bude chabá, o čemž svědčí minulé vládní výdaje a zejména nepoměr mezi výší dluhu a například vývojem HDP na hlavu,“ myslí si Michal Skořepa z České spořitelny. „Dříve, než si bude Itálie půjčovat další desítky miliard, by měla spíše zefektivnit veřejnou správu, tedy snížit míru korupce, nepotismu a podobně,“ dodává Skořepa.
