Liberální vládu před více než dvěma lety svrhl zejména venkov. Zatímco zbytek Evropské unie Polsku tleskal, že si i v době krize dokázalo udržet hospodářský růst, Polákům v rurálních oblastech to nikterak neimponovalo. Na jejich životní úrovni se ekonomická prosperita příliš neodrážela.
Mnozí venkované mají i proto malé pochopení pro protivládní demonstrace za obranu demokracie pořádané ve velkých městech. Poukazují na to, že jim strana Právo a spravedlnost pomohla zvýšením penzí, bezplatnými léky pro seniory, navýšením minimální mzdy, a především poměrně štědrými příspěvky na děti. Málokteří přitom slyší na kritiku, podle které je sociální program vlády těžko udržitelný.
Dlouhodobé strádání venkova každopádně napáchalo velké škody. Do měst i za hranice z něj odešlo mnoho mladých, nad jejichž návratem se vznáší otazník. Zatímco v roce 2005 žilo v cizině 1,5 milionu Poláků, v roce 2010 už to byly dva miliony a v roce 2016 o dalších 500 tisíc víc. Odcházejí i lidé z města, typickým adeptem na emigraci byl však v poslední době obyvatel vsi nebo malého města na východě země ve věku 24–35 let.
Hromadné odchody dopadají na celé Polsko, kde je nyní nízká nezaměstnanost a na trhu práce chybějí lidé. Nestačí ani to, že v zemi podle odhadů pracuje na milion Ukrajinců. „Klesající nezaměstnanost je důsledkem klesající nabídky pracovní síly a snižujícího se počtu Poláků v produktivním věku,“ uvedla už loni centrální banka země.
Světem dnes hýbe také bitcoin a další kryptoměny. Vše o nich čtěte zde >>>
Kam se vydá cena bitcoinu a dalších kryptoměn? Napoví tento článek >>>
Demografické prognózy jsou přitom pro Polsko velmi nepříznivé a těžko soudit, zda je může výrazněji ovlivnit štědrá rodinná politika současné vlády. Zatímco v roce 2015 věkový medián v zemi činil 39 let, studie Evropské komise předpokládá, že v roce 2030 to už bude 45 a do půlky století padesát, tedy pátý nejvyšší v EU.
