Španělsko je hned po Itálii druhou koronavirem nejvíce zasaženou zemí v Evropě. Pandemie těžce dopadá na jeho zdravotnický systém a bude zřejmě mít pro stát vážné hospodářské důsledky. Jeho obyvatelé se obávají ztráty zaměstnání více než nemoci.
Španělsko v současnosti eviduje přes 94 tisíc případů nákazy, více než osm tisíc lidí už nemoci podlehlo. V posledních dnech jich přibývá podobným tempem jako v Itálii, tedy kolem osmi set denně. Země k zastavení šíření nákazy přijala drastická opatření, otevřené jsou jen obchody s nezbytným zbožím.
Obavy z nové krize sílí
V sobotu socialistický premiér Pedro Sánchez rozhodl, že doma mají dva týdny zůstat všichni lidé, kteří nepracují v kriticky potřebných odvětvích. Chce tím oslabit nápor na nemocnice, zejména na jednotky intenzivní péče.
Panují tak obavy, že Španělsko, které se dlouhá léta potýkalo s důsledky finanční krize a vysokou nezaměstnaností, opět čekají vážné hospodářské starosti. Sánchez už varoval, že hrubý domácí produkt země letos zřejmě poklesne.
„O závažnosti šoku, který na počátku března radikálně zvrátil dynamiku španělské ekonomiky, nemůže být pochyb,“ uvedla před pár dny podle Reuters centrální banka země s poukazem na slibný růst v prvních dvou měsících roku. Konkrétně dopady ale zatím nevyčíslila. Podle některých expertů se jen škody za měsíční „hibernaci“ byznysu mohou vyšplhat na téměř padesát miliard eur.
Dopady na zaměstnanost budou značné
Podle průzkumu, který si zadal list El País, se polovina Španělů obává ztráty zaměstnání. Většina tázaných se domnívá, že jejich firma v důsledku současných událostí zavře. Lidé se dle výsledků šetření bojí hospodářských dopadů více než o své zdraví, 53 procent respondentů nepokládá za pravděpodobné, že se nakazí. A pokud ano, více než dvě třetiny počítají s uzdravením.
Centrální banka tvrdí, že dopad pandemie na zaměstnanost bude značný, může však podle ní dojít k rychlé obnově míst, pokud bude pouze krátkodobá. Míra nezaměstnanosti před vypuknutím nákazy činila téměř čtrnáct procent.
Hodně bude záležet na tom, zda nejen Španělsko zkrotí virus do léta a nakolik jím bude zasažen cestovní ruch, který se na HDP země podílí z patnácti procent. Poslední hotely musely zavřít minulou středu a mnoho jejich provozovatelů se obává, že hned tak neotevřou.
„Dopadl na nás meteorit a my se musíme porozhlédnout, jak přežít,“ citoval The Guardian Ramóna Estalellu z konfederace španělských hotelů CEHAT. Uvedl, že turistika už byla poznamenána řadou krizí, tato je však největší od druhé světové války.
Restauratéři volají o pomoc
Velmi znepokojeni jsou také provozovatelé restaurací, kteří se bojí nedostatku turistů i ztráty kupní síly Španělů. „Na pokrytí nákladů už jsme si museli půjčit 400 tisíc eur, ale nikdo neví, jak dlouho bude trvat zotavení. Potřebujeme více vládních zásahů, zejména snížení daní,“ řekla britskému deníku nejmenovaná majitelka několika podniků v Barceloně. Zdůraznila přitom, že uzavírkou netrpí bezprostředně jen majitelé a personál. „Pochybuji, že tento měsíc dostane zaplaceno mnoho dodavatelů,“ poznamenala.
Vláda v reakci na prosby o kroky k záchraně oznámila, že zvažuje odklad splátek hypoték na byznysové prostory a úlevu od sociálních odvodů pro živnostníky a malé či střední firmy. Připravuje také další opatření, která by měla pomoci lidem ve finanční tísni platit nájmy.
Sánchez už dříve oznámil balíček na boj s dopady koronaviru v hodnotě 200 miliard eur ve formě půjček, státních záruk, úlev i přímé pomoci. Stát, jehož veřejný dluh činí 96 procent HDP a kterému se v poslední době dařilo zadlužení z doby finanční krize mírně snižovat, však musí své kroky dobře vážit.
