Polsko má před sebou napínavé volby, ve kterých se strana Právo a spravedlnost (PiS) pokusí udržet u moci. Ve snaze zajistit si hlasy slibuje další štědré sociální programy a je v podezření, že před hlasováním udržuje nízké ceny pohonných hmot. Pozadu nezůstává ani opoziční Občanská platforma (PO), která láká voliče na zvýšení platů úředníků a učitelů. Drahé sliby dávají politici v době, kdy státní rozpočet zatěžují také obří výdaje na zbrojení či energetickou transformaci.
Volby v půlce října budou pro Právo a spravedlnost těžkou zkouškou. Průzkumy naznačují, že patrně i potřetí v řadě zvítězí, ale strana by mohla mít potíže získat většinu. Část Poláků vidí v dosavadní vládě ohrožení demokracie a lidských práv. Na další dopadá inflace, meziroční růst cen v září poprvé od února 2022 klesl pod deset procent. Vicepremiér a lídr strany Jaroslaw Kaczyński v minulosti dokázal získat hlasy chudších lidí z venkova štědrými příspěvky a nyní slibuje ještě víc.
Další růst přídavků na děti a opravy starých bytových domů
Vláda mimo jiné oznámila, že se od ledna zvedne minimální mzda o osmnáct procent na 4242 zlotých a v červenci pak na 4300 zlotých (přibližně 22 600 korun). Pro srovnání, v Česku je to nyní 17 300 korun. Přídavky na děti se mají od příštího roku zvýšit z 500 zlotých na 800 (zhruba 4200 korun). Celkově má jt na sociální programy a zvýšení mezd pracovníků ve veřejném sektoru 137 miliard zlotých.
Vládnoucí konzervativci rovněž oznámili dotování modernizace bytových domů postavených před rokem 1989, v nichž žije až osm milionů Poláků. Renovace mají zahrnovat zateplení, výstavbu výtahů i úpravy okolních parků a hřišť. „Právo a Spravedlnost se snaží efektivně řešit skutečné problémy našich občanů,“ uvedl k záměru mluvčí strany Rafał Bochenek.
„PiS rozhazuje peníze jako hasičská stříkačka, v podstatě se snaží koupit si příští volby,“ komentoval však vládní plány pro Deutsche Welle odborník na Polsko Anthony Levitas z americké Brown University. Opozice navíc podezírá kabinet ve Varšavě z umělého snižování cen pohonných hmot před volbami. Státem částečně vlastněná společnost Orlen je srazila v době, kdy ropa výrazně zdražila. Energetický gigant to však popírá, podle něj jsou nízké ceny paliv důsledkem fúzí a optimalizace nákupů.
List Gazeta Wyborcza dokonce napsal, že z předvolebního dárku vládnoucí strany těží i Češi, kteří přijíždějí k sousedům tankovat. Orlen poté zřejmě ve snaze zabránit náporu v Polsku zlevnil palivo i na některých čerpacích stanicích na českém území u hranic.
Jen na obranu mají jít příští rok čtyři procenta HDP
Předvolebními sliby ovšem nešetří ani Občanská platforma expremiéra Donalda Tuska. Její program zahrnuje výrazné zvýšení platů učitelů a státních zaměstnanců o 1500 zlotých. Plánuje také zvýšení nezdanitelného příjmu i státní financování umělého oplodnění.
Odborníci proto tvrdí, že se záměry stran týkající se státní kasy příliš neliší. „Bez ohledu na volební výsledek se budou zvyšovat sociální výdaje a také rizika pro státní rozpočet,“ řekl zmíněné německé stanici prognostik Maciej Gazda z polské konzultační společnosti PMR.
Hon na voliče se odehrává v době, kdy PiS zároveň plánuje bezprecedentní výdaje na zbrojení, které by měly příští rok dosáhnout čtyř procent HDP. Zemi také čekají velké náklady v sektoru energetiky, současná vláda chce postavit šest jaderných bloků a podporuje rozvoj zelených zdrojů. Ten si však žádá modernizaci přenosové soustavy, jejíž provozovatel tvrdí, že do roku 2040 je potřeba do ní investovat kolem 500 miliard zlotých.
Vládní strana také chtěla před volbami vyřešit budoucnost uhelných elektráren a s nimi spojeného těžebního sektoru. Za tímto účelem má vzniknout Národní agentura pro energetickou bezpečnost (NABE), která od čtyř firem odkoupí za miliardy zlotých uhelná zařízení, aby jim pomohla přitáhnout investory. V září se však plán zadrhl a jeho další osud je nejasný.
Opozice viní centrální banku z účasti ve volební kampani
Zůstává však otázka, jestli Polsko bude na všechny nákladné politiky mít dost zdrojů. Rozpočtový deficit se stále prohlubuje, příští rok by měl dosáhnout 4,5 procenta HDP. „Musíme mít na paměti, že v roce 2024 Evropská unie obnoví fiskální pravidla, takže deficit nad tři procenta HDP bude jasně nadlimitní,“ varoval podle Reuters Piotr Bielsk, analytik Santander Bank Polska.
Kritici navíc tvrdí, že návrh rozpočtu na příští rok počítá s příliš optimistickými podmínkami, mimo jiné s tříprocentním ekonomickým růstem a s oživením exportu. Zatímco v předchozích volbách se PiS mohla opřít o zhruba čtyřprocentní hospodářský růst země, aktuálně polská ekonomika není v nejlepší kondici. Kupříkladu ING Bank snížila svou prognózu letošního růstu z jednoho procenta na 0,4 procenta. Pro příští rok však zatím předpokládá zvýšení HDP o 2,5 procenta.
Polská centrální banka počátkem září poprvé po třech letech snížila svou hlavní úrokovou sazbu, a to překvapivě o 0,75 procentního bodu na šest procent. U opozice i některých odborníků vyvolala podezření, že se účastní politického boje a snaží se pomoci PiS nastartováním ekonomiky a úlevou pro lidi s hypotékami.
Občanská koalice dokonce uvedla, že v případě vítězství svolá zvláštní tribunál a guvernér Adam Glapiński se před ním bude zpovídat z údajného porušování nezávislosti banky a ze selhání potírání inflace. Také někteří experti předvídají, že se trend poklesu cen zvrátí a banka po volbách opět přikročí ke zvýšení sazby. Zpomalit boj s inflací mohou podle nich i štědré předvolební sliby.
