Polské parlamentní volby 2023: Termín, průzkumy, kandidáti a volební témata
Jen dva týdny po parlamentních volbách na Slovensku budou o své budoucnosti rozhodovat také voliči v Polsku. Průzkumy favorizují vládnoucí stranu Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského. Šanci na vítězství má i opoziční Občanská koalice vedená Donaldem Tuskem. Kdy se polské parlamentní volby uskuteční a jaká témata v nich hrají hlavní roli?
- Termín voleb 2023 v Polsku
- Volební systém
- Volební průzkumy v Polsku
- Aktuální složení polského parlamentu
- Kandidáti na premiéra a politické strany v Polsku
- Volební témata polských voleb
- Volební účast v Polsku
- Voličský průkaz pro polské volby a jak volit z Česka
- Výsledky voleb v Polsku 2023: Kdy budou oznámeny?
Termín: Kdy se konají polské parlamentní volby 2023?
Polské parlamentní volby se uskuteční v neděli 15. října 2023. Volby se na rozdíl od Česka konají v jeden den. Výsledky by měly být oznámeny 16. října v ranních hodinách. Termín voleb v průběhu srpna stanovil polský prezident Andrzej Duda.
Volební systém v Polsku
Voliči v polských parlamentních volbách 2023 vyberou své zástupce do Sejmu (dolní komora parlamentu) a Senátu (horní komora parlamentu). Volby do obou komor se ve společném termínu konají každé čtyři roky. Systém voleb se u Sejmu a Senátu liší.
- Sejm: Dolní komora parlamentu je tvořena 460 poslanci, kteří jsou voleni poměrným volebním systémem ve 41 volebních obvodech. Pro získání mandátů musejí politické strany obdržet alespoň pět procent hlasů. V případě koalic jde o osm procent.
- Senát: Při volbách do Senátu Poláci využívají většinový volební systém. Země je rozdělena na 100 jednomandátových obvodů. Z každého vzejde jeden senátor, a to rovnou v prvním kole.
Aktuální volební průzkumy pro polské volby 2023
Poslední průzkumy favorizují vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS), kterou vede Jaroslaw Kaczyński. Průzkumy PiS přisuzují i přes 35 procent hlasů. Následuje Občanská koalice, jejímž lídrem je Donald Tusk. Hlavní opoziční strana se v průzkumech pohybuje okolo 30 procent.
Další strany reálnou šanci na vítězství v polských parlamentních volbách nemají. V aktuálních průzkumech většinou ani nepřesahují hranici deseti procent. Přesto mohou hrát v povolebním vyjednávání zásadní roli. Ani první místo ve volbách totiž vítězi nemusí zaručit většinu v parlamentu. Menší strany by pak byly klíčové při skládání případných koalic.
Do polského parlamentu by se měla dostat ještě:
- Třetí cesta (koalice lidovců a Polska 2050),
- Levice,
- Konfederace.
Právě krajně pravicová Konfederace je považována za jediného potenciálního partnera pro PiS. Třetí cesta i Levice mají politicky blíže k Občanské koalici. Aktuální průzkumy přisuzují všem třem uskupením zisk zhruba devíti procent hlasů. Jejich podpora se v posledních týdnech spíše snižuje na úkor dvou hlavních stran. Šance dalších subjektů na zisk mandátů jsou podle průzkumů minimální.
Senátní pakt opozicePřestože si to řada politiků i voličů přála, velká koalice zahrnující všechny opoziční strany pro parlamentní volby nevznikla. K hlavním odpůrcům tohoto scénáře patřili především lidovci a Szymon Holownia, předseda Polska 2050. Tyto dvě strany nakonec vytvořily ve volbách do Sejmu společnou kandidátku. V rámci senátních voleb se ale opozice po dlouhých jednáních dohodla na společném paktu. Strany v každém obvodu postaví jen jednoho společného kandidáta. Zástupci opozice se shodli na:
Podobnou strategii polské opoziční strany úspěšně aplikovaly již v posledních senátních volbách. V horní komoře parlamentu díky ní získaly těsnou většinu. |
Aktuální složení parlamentu 2023
Parlamentní volby se v Polsku naposledy konaly v roce 2019. Se ziskem 43,59 procenta v nich zvítězila strana Právo a spravedlnost, která vládne již od roku 2015. Letos tedy útočí na své druhé znovuzvolení. Na druhém místě skončila Občanská koalice s 27,4 procenta hlasů. Třetí se s 12,56 procenta umístila Levice.
Do parlamentu se dostali ještě lidovci (PSL) ve spojenectví s hnutím Kukiz’15, Konfederace a jeden poslanec za stranu Německá menšina. Subjekty národnostních menšin v Polsku nemusejí překročit pětiprocentní hranici. Německé menšině na zisk mandátu stačilo 0,17 procenta hlasů.
Výsledky voleb do polského Sejmu 2019
Strana | Podíl hlasů (%) | Počet křesel |
---|---|---|
Právo a spravedlnost | 43,59 | 235 |
Občanská koalice | 27,40 | 134 |
Levice | 12,56 | 49 |
PSL-Kukiz’15 | 8,55 | 30 |
Konfederace | 6,81 | 11 |
Německá menšina | 0,17 | 1 |
Výsledky voleb do polského Senátu 2019
Zatímco v Sejmu si strana Právo a spravedlnost s 235 poslanci zajistila pohodlnou většinu, v Senátu se jí to nepodařilo. Dosáhla na 48 ze 100 mandátů. Při hlasování se mohla opřít ještě o hlas jedné nezávislé kandidátky, kterou ve volbách podpořila. Zbylá křesla si rozdělila opozice – Občanská koalice získala 43 mandátů, tři křesla připadla koalici PSL-Kukiz’15, dva senátoři zastupovali Levici. Opozici podporovali také tři nezávislí senátoři.
Strana | Počet senátorů |
---|---|
Právo a spravedlnost | 48 |
Občanská koalice | 43 |
Nezávislí kandidáti | 4 |
PSL-Kukiz’15 | 3 |
Levice | 2 |
Kandidáti na premiéra a politické strany
V polských parlamentních volbách se utkají dva dlouholetí rivalové – Jaroslaw Kaczyński z vládnoucí strany Právo a spravedlnost a Donald Tusk, lídr opoziční Občanské koalice. Jejich soupeření trvá téměř dvě dekády a do značné míry symbolizuje boj mezi PiS a Občanskou koalicí. Jedna z těchto stran se téměř s jistotou stane vítězem voleb.
Právo a spravedlnost
- Předseda: Jaroslaw Kaczyński
- Aktuální počet poslanců: 235
- Aktuální počet senátorů: 48
V posledních letech nejsilnější politická strana v Polsku. Vládne již od roku 2015. Stranu v roce 2001 založil Jaroslaw Kaczyński spolu se svým bratrem Lechem, který v roce 2010 tragicky zahynul při letecké havárii u Smolenska. Přestože je Kaczyński předsedou strany, pozici premiéra zastává Mateusz Morawiecki. Kaczyński vykonává funkci vicepremiéra.
Právo a spravedlnost je pravicové uskupení prosazující konzervativní hodnoty s ochranou národních zájmů. Klade důraz na tradice a podporuje silnou roli katolické církve. Strana za své vlády zpřísnila pravidla pro potraty. Vystupuje proti registrovanému partnerství a eutanazii. Během své vlády PiS provedla soudní reformu, která zvýšila vliv politiků na justiční systém. Podle kritiků tím ohrožuje nezávislost soudnictví. Kvůli reformě je Polsko ve sporu s Evropskou komisí. Stát proto nemůže čerpat peníze z fondu obnovy Evropské unie.
Strana je tradičně silná na východě a jihovýchodě země. V posledních parlamentních volbách se jí ale podařilo získat silný mandát napříč celým Polskem. Velké podpoře se PiS těší především v menších městech a na venkově.
Občanská koalice
- Předseda: Donald Tusk
- Aktuální počet poslanců: 134
- Aktuální počet senátorů: 43
Občanská koalice představuje hlavní opoziční sílu v Polsku. Tvoří ji Občanská platforma, Nowoczesna, Zelení a Iniciativa Polsko. Nejsilnějším subjektem je Občanská platforma Donalda Tuska, který vede i celou koalici. Tusk není v polské politice žádným nováčkem. V Sejmu poprvé zasedl již v roce 1991. Mezi lety 2007–2014 vykonával funkci premiéra. Později se stal předsedou Evropské rady. Od roku 2021 opět stojí v čele Občanské platformy. Šestašedesátiletý Tusk má za sebou také neúspěšnou kandidaturu na prezidenta – v roce 2005 sice ovládl první kolo, ale ve druhém ho porazil Lech Kaczyński.
Občanská koalice zastává liberální, proevropské názory. Podporuje užší spolupráci v rámci EU včetně přijetí eura. K hlavním tématům strany patří rovnoprávnost, lidská práva či zmírnění interrupčního zákona. Koalice kritizuje vládu za reformu soudnictví nebo ovlivňování veřejnoprávních médií. Právo a spravedlnost podle nich porušuje principy demokratického státu. Občanská koalice má silnou podporu zejména na severu a západě Polska. Oslovuje spíše voliče ve větších městech.
Třetí cesta
- Předsedové: Wladyslaw Kosiniak-Kamysz a Szymon Holownia
- Aktuální počet poslanců a senátorů: 0 (koalice v roce 2019 neexistovala)
Alternativu ke dvěma dominantním politickým uskupením se pokouší vytvořit Polská lidová strana vedená Wladyslawem Kosiniak-Kamyszem a strana Polsko 2050, kterou po své kandidatuře v prezidentských volbách v roce 2020 založil novinář Szymon Holownia. Obě strany letos v dubnu vytvořily alianci Třetí cesta a ve volbách kandidují společně.
Třetí cestu lze zařadit do středu politického spektra. V koalici se sdružují křesťansko-demokratické postoje lidovců a centristická politika Polska 2050. Ta klade důraz také na ekologická témata. K hlavním cílům Třetí cesty patří reforma polského školství, zjednodušení daňového systému nebo podpora obnovitelných zdrojů energie.
Levice
- Předsedové: Wlodzimierz Czarzasty a Robert Biedroń
- Aktuální počet poslanců: 49
- Aktuální počet senátorů: 2
Levice sdružuje levicová politická uskupení v čele s Novou levicí, která vznikla sloučením Svazu demokratické levice (SLD) a strany Jaro. Do Svazu demokratické levice přešla po jejím založení řada členů komunistické PZPR, která v Polsku vládla před rokem 1989. Proto je SLD někdy označovaná za nástupnickou stranu komunistické partaje. Představitelé strany se ale od komunistické minulosti distancují.
Ve svém programu Levice zdůrazňuje sociální témata – plánuje zvýšení minimální mzdy, nemocenské či urychlení výstavby bytů. Strana prosazuje genderové kvóty v Radě ministrů, liberalizaci zákona o potratech, zavedení manželství osob stejného pohlaví či zlepšení práv zvířat. Levice podporuje členství Polska v EU a užší evropskou integraci.
Konfederace
- Předsedové: Slawomir Mentzen a Krzysztof Bosak
- Aktuální počet poslanců: 11
- Aktuální počet senátorů: 0
Sdružení krajně pravicových a nacionalistických politických stran. V čele stojí Slawomir Mentzen z Nové naděje a Krzysztof Bosak zastupující Národní hnutí. Konfederace zahrnuje další subjekty a proudy, například polské monarchisty.
Konfederace ostře vystupuje proti EU a sociálnímu státu. Navrhuje zrušení daně z příjmu a snížení dalších daní. V těchto otázkách strana vychází z libertariánského myšlení. Programem prostupují další konzervativní hodnoty, například zákaz potratů a obnovení trestu smrti. Prohlášení představitelů jsou často nacionalistická a nenávistná vůči vybraným národům či menšinám – sám Mentzen má na kontě několik kontroverzních výroků o Židech nebo homosexuálech. Díky aktivitě na sociálních sítích se Mentzenovi daří oslovit zejména mladší voliče.
Volební témata
Polsko se potýká s podobnými problémy a výzvami jako Česká republika. Hlavní předvolební témata tedy nepřekvapí. Kvůli válce na Ukrajině se v debatách řeší především bezpečnost. Strany ve svých programech samozřejmě reagují na vysokou inflaci a rostoucí životní náklady. Důležitým tématem je také vleklý spor Polska a EU. Do popředí se proto dostávají témata jako vláda zákona a zachování demokratických principů.
Další témata jsou daná přidruženými referendy. Poláci totiž spolu s volbami mají odpovědět na čtyři otázky, které se týkají:
- migrace a přijetí uprchlických kvót EU,
- privatizace státních podniků,
- zvýšení důchodového věku,
- odstranění bariéry na hranicích s Běloruskem.
Za otázky v referendu je vládnoucí PiS z více stran kritizovaná. Formulace otázek se mnohým zdá návodná a údajně vybízí k záporné odpovědi. Někteří Poláci proto avizují bojkot referenda. Pro platnost referenda je zapotřebí účast nadpoloviční většiny hlasujících voličů.
Volební účast v polských parlamentních volbách
Posledních parlamentních voleb v Polsku se v roce 2019 zúčastnilo 61,74 procenta voličů. Šlo o nejvyšší volební účast od roku 1989. Vzhledem k náladě v polské společnosti a mnoha výrazným tématům se dá vysoká volební účast očekávat i letos. Zájem o politické dění se naposledy projevil například největší demonstrací v historii Varšavy. Na akci pořádanou opozičním lídrem Donaldem Tuskem se podle odhadů dostavil až jeden milion lidí.
Voličský průkaz a volba z Česka
Parlamentních voleb se mohou zúčastnit i Poláci pobývající v zahraničí. Stát pro ně za hranicemi Polska zřídil celkem 402 volebních okrsků – o 94 více než v roce 2019. Jen v ČR mohou polští voliči odevzdat svůj hlas na čtyřech různých místech. Jedná se o:
- Velvyslanectví Polské republiky v Praze: Valdštejnská 8, 118 01 Praha 1
- Konzulární oddělení Velvyslanectví Polské republiky v Praze: Truhlářská 13–15, 110 00 Praha 1
- Honorární konzulát Polské republiky v Brně: Jánská 12, 602 00 Brno
- Generální konzulát Polské republiky v Ostravě: Blahoslavova 4, 702 00 Ostrava
Voliči se v daných volebních okrscích musí zaregistrovat nejpozději do 10. října, například online přes systém e-Election. Více informací o volbách ze zahraničí je k dispozici na webu gov.pl.
Výsledky voleb v Polsku 2023
Výsledky polských voleb by měly být oznámeny v pondělí 16. října v ranních hodinách.
Volby v ČeskuKdy čekají volby Česko? Jaký mají termíny volby v roce 2024, kam se bude volit, jak vypadá aktuální rozložení sil a jaký volební systém se při volbách uplatňuje? Deník e15 připravil následující speciály: |