Polsko sní o tom, že bude Kuvajtem Evropy. Z Baltu se stává vysoce zranitelný energetický uzel
Polsko je zase o krok blíž k energetické autonomii. Tento týden ohlásilo velký objev ropy a plynu v Baltském moři. Očekává přitom, že celkové rezervy v nalezišti budou ještě významnější. Region se tak v posledních letech stává obřím energetickým uzlem, který protínají důležitá potrubí a nacházejí se tam i LNG terminály a větrné farmy. Čím hustší energetická infastruktura v oblasti ale je, tím těžší je chránit ji před množícími se sabotážemi.
Kanadská společnost Central European Petroleum (CEP) v pondělí oznámila, že u polského pobřeží nedaleko Svinoústí našla zřejmě největší polské zásoby ropy a plynu. Odhaduje, že ložisko Wolin East 1 obsahuje pět miliard metrů krychlových plynu a 22 milionů tun ropy.
Odpovídá to přibližně roční zpracovatelské kapacitě polských rafinerií. Jde však pouze o první krok. Celá oblast, pro kterou má firma koncesi, by mohla obsahovat 27 miliard metrů krychlových plynu a 33 milionů tun ropy.
Těžba v Baltu by mohla být výhodná
„Je to největší objev konvenční ropy v historii Polska a jeden z největších v Evropě. Toto je historický okamžik jak pro Central European Petroleum, tak pro polský energetický sektor,“ uvedla společnost s norským kapitálem. Náměstek ministryně životního prostředí a hlavní polský geolog Krzysztof Galos už opatrně hovoří o tom, že naleziště může přispět k polské energetické bezpečnosti a snížení závislosti na dovozu. Objev by podle něj zároveň mohl znamenat průlom v průzkumu a těžbě ropy a plynu v zemi.
V Polsku už se rozhořela diskuse o tom, jestli se baltský stát stane Kuvajtem Evropy. „To jsou velmi slibné zprávy. Nikdo předtím nehlásil takové objemy. Potvrdili 62metrový ropný sloupec. Největší byl dosud navrtán v Dębnu ve Velkopolsku a měřil 33 metrů. To by znamenalo, že narazili na velmi velké ložisko,“ komentoval nález pro web Money.pl Piotr Woźniak, bývalý šéf energetické společnosti PGNiG a někdejší ministr hospodářství.
Mělké Baltské moře je navíc příznivé pro těžbu, a experti tak očekávají, že náklady na rozvoj nalezišť a komerční dobývání surovin budou nižší než například dovoz z Norska. „Pokud budete vrtat v Severním moři a ropu přepravovat ropovody do Polska, bude ložisko Wolin samozřejmě levnější, protože zaprvé je blíže trhu a zadruhé je hluboké pouze devět metrů,“ popsal pro agenturu PAP situaci šéf CEP Rolf Skaar. „Technologicky je těžba zde mnohem jednodušší a levnější než v Norsku, kde je hloubka sto až dvě stě metrů a podmínky jsou mnohem náročnější,“ konstatoval.
Němci nejsou z baltského objevu nadšení
Zdůraznil také, že na místě je z velké míry potřebná infrastruktura, což je jeden z důvodů, proč je lokalita pro firmu tak zajímavá. „Můžeme postavit velmi malou plošinu a těžit ropu na moři a poté ji lodí přepravovat do jakéhokoli terminálu, například do ropného terminálu v Gdaňsku. Polské úřady tak nemusí investovat do žádné infrastruktury,“ uvedl Skaar.
Navíc věří v další úspěšný průzkum. Připomněl, že i v Severním moři po prvním nálezu ropy přicházeli těžaři s novými a novými objevy. „Jedna věc je jistá, pokud najdete jedno ložisko, pravděpodobně existují i další. Polsko se nyní stane atraktivnějším pro další společnosti hledající nové příležitosti k objevování,“ dodal. Společnost Orlen Petrobaltic přitom z moře těží malé množství ropy a plynu už od devadesátých let.
CEP ale nezkoumá pouze pobřeží u Polska, ale také německé vody a oblast u německopolské hranice. Skaar tvrdí, že v Německu šest z osmi vrtů prokázalo přítomnost ropy či plynu. Je ale podle něj potřeba zjistit, kde jsou z geologického hlediska příznivé podmínky pro dolování a kde to ekonomicky nemá smysl.
Jenže Němci na jaře ze zpráv o možném potenciálu Baltu nebyli nadšení. Vláda Meklenburska-Předního Pomořanska vyjádřila silný odpor k pracím v moři. Před dopady na životní prostředí v Pomořanském zálivu varují i ekologové. Tvrdí, že havárie v mělkých a poměrně stojatých vodách by pro zdejší ekosystém byla katastrofou.
Kapacita LNG terminálů roste
Baltské moře ale není energeticky důležité pouze kvůli nálezům ropy a plynu. Ve Svinoústí se nachází LNG terminál, který Polsko nedávno rozšířilo. K tomu v Gdaňském zálivu vzniká plovoucí zařízení na regasifikaci plynu, které by mělo být v provozu v roce 2028. Zároveň se hovoří o možném vzniku dalšího. Polsko má totiž velké ambice dodávat plyn do sousedních zemí, včetně České republiky. Jenže spolupráci v tomto směru prozatím brzdí neexistence plynovodu Stork II.
Po dně Baltu navíc od roku 2022 vede z Dánska do Polska plynovod Baltic Pipe, který přivádí surovinu z Norska. Jeho zprovoznění, k němuž došlo pouhý den po explozi potrubí pro dodávky ruského plynu do Německa Nord Stream, bylo klíčové pro diverzifikaci polských zdrojů. Země k tomu v současnosti na moři rozvíjí větrné farmy, které by měly dodávat elektřinu pro miliony domácností. Polská asociace větrné energetiky dokonce tvrdí, že kdyby byl využitý veškerý potenciál Baltu, mohly by tam turbíny vyrobit přes polovinu polské poptávky po elektrickém proudu.
K tomu navíc Varšava prosazuje iniciativu Trojmoří, která by lépe integrovala oblast střední a východní Evropy mezi Baltem, Jadranem a Černým mořem. Ukazuje se zároveň, že i v Černém moři jsou významné zásoby plynu a Rumunsko má s nimi ambice, které by se mohly týkat i Česka.
Rozvoj energetiky v Baltském moři má však jednu podstatnou překážku. Strategická poloha vod, které omývají jak země NATO, tak Rusko, činí veškerou infrastrukturu na odlehlém moři vysoce zranitelnou. Od začátku války na Ukrajině se množí sabotáže namířené na podmořské roury a kabely. Členové aliance stupňují úsilí o jejich ochranu, jde však o náročný úkol. Švédsko dokonce kvůli bezpečnostním obavám loni na podzim zrušilo plány na výstavbu několika větrných elektráren v moři.
