Propad měny uvrhnul do chudoby asi tři čtvrtiny Libanonců. Ti nosí po kapsách haldy bankovek

Konec hospodářské krize v Libanonu je v nedohlednu. S chudobou bojují asi tři čtvrtiny tamní populace.

Konec hospodářské krize v Libanonu je v nedohlednu. S chudobou bojují asi tři čtvrtiny tamní populace. Zdroj: Reuters

Konec hospodářské krize v Libanonu je v nedohlednu. S chudobou bojují asi tři čtvrtiny tamní populace.
Bejrút si letos v létě připomněl první výročí od tragického výbuchu , který k současné finanční krizi výrazně přispěl.
3
Fotogalerie

Libanonská libra v uplynulých dvou letech ztratila zhruba devadesát procent ze své hodnoty, což uvrhlo do chudoby asi tři čtvrtiny libanonské populace, píše agentura Reuters. Libanonci kvůli padajícímu kurzu musí v těchto dnech nosit po kapsách haldy bankovek jen aby si nakoupili ty nejzákladnější věci každodenní potřeby.

Majitel restaurace Antoine Haddád podniká již 35 let. Nyní mu ale dochází naděje, jelikož se Libanon potýká s jednou z nehlubších finančních krizí v novodobých dějinách. Rozdíl mezi stávající krizí a těmi minulými, jako byla například libanonská občanská válka z let 1975-1990, podle Haddáda spočívá v tom, že nyní je konec v nedohlednu. 

„Dříve jste měli naději, že zítra válka skončí, že uděláme to a ono a vrátíme se k tomu, kde jsme byli. Nyní ale není naděje,“ poznamenal restauratér. „Ti u moci nám slíbili, že budeme mít hodně peněz, skutečně jich na hraní máme hodně,“ poznamenal sarkasticky s odkazem na to, že kvůli propadu měny je k základnímu nákupu nyní v Libanonu zapotřebí stále větší štos bankovek.

Haddád, jehož malá restaurace přijímá zákazníky od roku 1984, poznamenal, že za stejné peníze si nyní může koupit jen desetinu olivového oleje co kdysi.

Příští rok v březnu Libanon čekají všeobecné volby. Vláda se snaží zajistit pomoc od Mezinárodního měnového fondu a ztrojnásobila příspěvek na dopravu pro zaměstnance, aby zmírnila finanční zátěž, s níž se Libanonci potýkají. Výše minimální mzdy a většiny platů ale upraveny nebyly.

Majitel hospody Músa Jaakúb je také zaskočen množstvím peněz, které jej nyní stojí provoz podniku. „Nikdy jsem nedržel tolik peněz,“ poznamenal, když přepočítával zhruba deset milionů libanonských liber, což mělo před krizí hodnotu zhruba 145 tisíc korun, ale nyní je to méně než 11 tisíc korun při tržním kurzu. Takový obnos dříve stačil na několikaměsíční provoz hospody. V současnosti ale vystačí pouze na pár složenek, poznamenal Jaakúb.

Majitel obchodu s potravinami Runí Bú Rášid změnil způsob ukládání hotovosti do pokladny, jelikož bankovek je nyní výrazně více a mince už skoro nejsou k vidění. „Váhám, kolik peněz mám nosit v kapse, když odcházím. Někdy nosím milion nebo 1,5 milionu... ale tím chci říct, že jsou bezcenné,“ poznamenal. Jediný účet v restauraci může přijít na víc než výdělek některých Libanonců.

„Bůh pomáhej těm, kteří nemají příjem nebo nejsou schopni věci řešit,“ řekl Alí Džábir, který pracuje v soukromém sektoru.