Vedle demokratů v čele s Hillary Clintonovou patří k hlavním poraženým amerických voleb autoři průzkumů, kteří před volbami vesměs předpovídali vítězství zkušené političky nad realitním magnátem. Experti z obou politických stran za tím vidí podcenění Trumpových voličů a přílišné zdůrazňování demografických výhod jeho soupeřky. Průzkumy podobně selhaly i v případě referend o odchodu Británie z EU nebo o mírové dohodě v Kolumbii.
Uznávané průzkumy zveřejňované velkými americkými televizemi dávaly Clintonové těsně před volbami náskok tří až pěti procentních bodů na celostátní úrovni a rovněž v klíčových státech, které rozhodly o Trumpově vítězství, měla mírně navrch. Selhaly i projekce nově založené společnosti VoteCastr, které vůbec poprvé v americké historii ukazovaly předpovědi úspěšnosti obou kandidátů v reálném čase voleb a v důležitých státech jednoznačně předpovídaly výhru Clintonové.
"Byla zde příliš velká důvěra v to, že demografické změny povedou k jistému výsledku," řekl listu Politico analytik veřejného mínění dlouhá léta pracující pro demokraty Geoff Garin. Narážel přitom na fakt, že předpovědi podle něho příliš počítaly s faktem, že rostoucí poměr zastoupení černošských a hispánských voličů v americké společnosti bude hrát ve prospěch Clintonové. Řada konzervativněji smýšlejících hispánců však zvláště v jednom z klíčových soubojů na Floridě podpořila Trumpa.
V řadě průzkumů byla navíc podle Garina málo zastoupena skupina bílých mužů s nižším vzděláním, kteří tvoří zásadní část Trumpovy voličské základny.
K selhání amerických průzkumů, které je srovnáváno s nepřesnými odhady před posledními britskými volbami či červnovým referendem o brexitu, mohli podle dalších názorů přispět takzvaní skrytí Trumpovi voliči. "Základním předpokladem průzkumů je důvěra v to, že voliči budou naprosto upřímní ke zcela cizím lidem," naznačil republikánský analytik Ned Ryun možnost o které hovoří řada lidí - že se mnoho Trumpových voličů ani v anonymních průzkumech nepřiznalo ke svému rozhodnutí volit muže, jehož většina médií portrétovala jako hrozbu pro budoucnost země.
Vedoucí projektů Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Naděžda Čadová si nemyslí, že by důvodem, proč se veřejné průzkumy lišily od konečného výsledku voleb, byly metody těchto průzkumů. Podle ní výzkumy dělaly v USA renomované agentury a metody výzkumů jsou takové, aby se do nich dostaly všechny skupiny populace. "Nelze ale přinutit lidi, kteří se odmítají průzkumu zúčastnit, aby na otázky odpovídali, a je možné, že mezi nimi byli právě příznivci Donalda Trumpa," uvedla Čadová.
Současně nevyloučila možnost, že se lidé nechtěli k Trumpovi v průzkumech hlásit, protože se styděli nebo měli pocit, že je to veřejně nepřijatelné. Měli pocit, že většinový názor je volit Hillary Clintonovou, ke které se obecně přihlásila i většina médií. "Jako by se styděli říct to nahlas. Tím pádem v průzkumech lhali nebo odmítli úplně odpovídat, takže se tam dostalo více příznivců Clintonové," řekla ČTK Čadová.
KDO JSOU DĚTI DONALDA TRUMPA - PODÍVEJTE SE
Podotkla, že podobný efekt byl u brexitu, kde průzkumy také vycházely opačně, než byl výsledek referenda. "Většina hlavních britských deníků se přikláněla spíše k tomu zůstat v EU a dopadlo to naopak. Možná i kvůli tomu, že média propagovala nějaký názor, a byl to truc," doplnila.
Podle analytičky agentury STEM Jitky Uhrové se podpora Donalda Trumpa tvořila do značné míry z pocitu frustrace a nespokojenosti, což jsou právě jevy, které se často v průzkumech nedostatečně projevují. "Lidé je skrývají nebo se vůbec odmítají vyjádřit," poznamenala. Dodala, že významnou roli v konečném výsledku hraje také většinový systém amerických prezidentských voleb.
Jedním z faktorů, proč americké volby dopadly odlišně od průzkumů, je podle Daniela Prokopa ze společnosti Median také špatná definice takzvaných "likely voters", tedy těch, kteří uvedli, že pravděpodobně půjdou volit. Americké modely prý s takovým člověkem už v podstatě napevno počítají jako s voličem, přestože on své rozhodnutí ještě může za několik dní přehodnotit a k volbám nakonec nejít. "Byla by vhodná nějaká detailnější práce s účastí, například zjistit, na kolik procent je dotyčný rozhodnutý, a to pak do výsledných modelů promítnout," řekl ČTK.
Také Prokop míní, že někteří se stydí svou volbu přiznat, ačkoliv to žádná data neprokazují. Trump by v takovém případě měl podle Prokopa zřejmě znatelně vyšší podporu v internetových průzkumech, které jsou anonymní, což se ale nedělo. Podotkl, že společnosti Median se to stalo například u slovenských voleb v případě krajně pravicového Mariána Kotleby, jehož formace Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) se stala největším překvapením parlamentních voleb na Slovensku, když získala osm procent hlasů. "Jeho voliči se v telefonickém dotazování styděli volbu přiznat, ale na internetu Kotleba podporu měl," dodal Prokop.
