Další čipový veleúspěch z Brna. Tamní firma vytvořila nejcitlivější multimetr na světě, používá ho Nvidia
- Česko je klíčovým hráčem v čipových dodavatelských řetězcích.
- Nový modul firmy NenoVision LiteScope umožňuje měřit elektrické vlastnosti čipů přímo v elektronovém mikroskopu.
- Technologii už využívá i Nvidia, která díky ní analyzuje defekty v 5nm čipech.
Česká republika má dlouhodobě důležitou pozici v komplexních dodavatelských řetězcích do výroby čipů. Například přerovská Meopta prodává optiku hlavním tvůrcům strojů pro produkci čipů, včetně ASML. Hlavní roli ale hrají brněnští tvůrci elektronových mikroskopů Thermo Fisher Scientific, Tescan a Delong Instruments, díky nimž OECD začlenila Česko mezi hlavní polovodičové dodavatele. Vedle těchto stálic se nyní rozjíždí další firma z Brna, jejíž velmi vyspělou technologii už si pořídila Nvidia, největší dodavatel čipů pro umělou inteligenci nebo grafických karet.
Elektronové mikroskopy jsou v čipovém průmyslu důležitou součástí výzkumu, vývoje a výroby. Na začátku je díky nim možné vyvíjet nové čipy, zkoumat vlastnosti polovodičů a tak dále. A na konci se tyto hi-tech přístroje používají pro zkoumání možných defektů na již vyrobených čipech. Mikroskopy z Brna tak odebírají firmy jako Apple, Intel, Samsung a řada dalších.
Do tohoto základu přichází brněnská společnost NenoVision, která vyvíjí LiteScope, speciální modul pro elektronové mikroskopy. Ten se dodává v podobě takzvaného nástavce AFM (atomární silová mikroskopie), jenž se dá integrovat do skenovacích elektronových mikroskopů. NenoVision spolupracuje například s firmami Thermo Fisher Scientific nebo Tescan.
Vylepšili jsme nejcitlivější multimetr na světě
Tento modul mikroskopům přidává důležitou funkci. Skenovací elektronový mikroskop umí pomocí elektronového paprsku „fotit“ povrch materiálů, díky čemuž je možné ve vysokém rozlišení zobrazit strukturu čipu, jako jsou jednotlivé drátky, kontakty nebo vrstvy. Tyto mikroskopy ovšem neříkají nic o tom, jak se tyto zobrazené elektrické struktury chovají. K této přidané hodnotě se používá právě AFM, jenž používá extrémně ostrý hrot „osahávající“ povrch, díky čemuž je možné měřit vodivost, úniky proudu, lokální změny materiálu nebo koncentraci dopantů (příměsí upravujících vodivost, pozn. red.). Jde v podstatě o nejcitlivější multimetr na planetě.
NenoVision dokázala AFM posunout na vyšší úroveň. Jako první na světě vytvořila verzi, která pracuje přímo v elektronovém mikroskopu a ve stejném vakuu, stejném místě a bez přemisťování zkoumaného vzorku.
„V elektronovém mikroskopu si najdete oblast čipu a LiteScope na stejném místě změří proud nebo jiné elektrické vlastnosti na úrovni několika nanometrů,“ vysvětlil e15 Jan Neuman, výkonný ředitel NenoVision. Brněnská technologie má i další výhody, třeba neexistující oxidaci povrchu čipu. „Moderní materiály jako měď nebo kobalt začnou oxidovat během minut. LiteScope měří v jednom vakuovém prostředí, takže se povrch neznehodnotí,“ doplnil Neuman. Lze také kombinovat různé techniky a rychleji hledat vady, protože vzorek čipu není nutné přenášet mezi dvěma nástroji.
Průlomový český vynález
Řeč je o skutečně vysoce sofistikované technologii. Jeden čip může mít na velmi malé ploše klidně stovky miliard tranzistorů a spletitých propojů mezi nimi, s čímž by bez podobných vynálezů, jako jsou ty z Česka, nešlo pracovat.
I proto se mezi odběratele NenoVision zařadila Nvidia, v současné době nejhodnotnější soukromá firma na světě, která vyvíjí jedny z nejpokročilejších a nejrychlejších čipů na světě. NenoVision kvůli smlouvám nemůže být ohledně zákazníků příliš konkrétní, sama Nvidia nicméně na konferenci ISTFA 2025 prezentovala úspěšné výsledky, kterých díky českému produktu ve tvorbě čipů dosáhla. Pracovala s pokročilými pětinanometrovými strukturami, kde se hledaly úniky proudů nebo identifikovaly defektní tranzistory. Nvidii to umožňuje vidět, kde je problém, a současně změřit, jak se elektricky projevuje.
Neuman odhaduje, že jeho firmu čeká slibná budoucnost. Vylepšit schopnost analyzovat vady a optimalizovat výrobu totiž v polovodičovém průmyslu znamená ušetřit miliardy až stovky miliard dolarů. „Naše technologie používají týmy v Evropě, USA i Asii, zejména v polovodičovém průmyslu a výzkumu moderních materiálů,“ nastínil šéf NenoVision.
NenoVision vznikla jako spin-off VUT a přidruženého vědeckého centra CEITEC, které například provozuje pokročilé polovodičové laboratoře. Důležitou roli sehrálo i inovační centrum JIC. Jde o další z výsledků strategických investic Brna a Jihomoravského kraje do vědy a výzkumu a propojeného ekosystému kolem.
S tím souvisí i rizikový kapitál. Pohodlnou majoritu ve firmě drží sám Neuman, finanční prostředky nicméně přitekly od fondů Y Soft Ventures a JIC Ventures, které jsou na komunitu v Brně silně napojeny. Podíly v NenoVision dále drží také byznysmeni Michal Pavera a David Novák.
