Šéf Kremlu zopakoval v textu středeční stanovisko, podle něhož bude Moskva vyžadovat platby za plyn předem. Pokud tyto platby nebudou realizovány včas, ruská společnost Gazprom „úplně nebo částečně dodávky zastaví“, uvedl Putin.
Ruský prezident dopis adresoval osmnácti státníkům východní a západní Evropy a také centrále EU v Bruselu. Mezi adresáty je i český prezident Miloš Zeman.
Zastavení dodávek zasáhne i Evropu
Zastavení dodávek na Ukrajinu podle Putina zvýší riziko, že Kyjev začne spotřebovávat plyn určený Evropě. Zkomplikuje se také nutné navýšení zásob plynu v podzemních zásobnících pro zimní období.
Rusko opakovaně Ukrajinu varovalo, že zásoby na zimu nutné pro dodávky do Evropy nejsou dostatečné. Jejich doplnění by Kyjev podle ruských médií přišlo na čtyři až pět miliard dolarů, které Ukrajina nemá. Ruský prezident v této souvislosti zmínil, že za neschopností Kyjeva platit za ruský plyn stojí i nevyvážená obchodní bilance Ukrajiny s Evropou.
| Ukrajina dluží už 43 miliard korun |
|---|
| Gazprom v tomto týdnu uvedl, že dluh Ukrajiny za dodávky plynu se vyšplhal na 2,2 miliardy dolarů (43,8 miliardy korun). Ruská monopolní firma zvýšila ceny plynu pro Ukrajinu o 81 procent na 485,50 dolaru (9700 korun) za 1000 metrů krychlových z předchozích 268,5 dolaru. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk označil tak prudký nárůst cen za nesmysl a projev ekonomické agrese. Pro srovnání, evropští zákazníci Gazpromu platí za ruský plyn v průměru 370 až 380 dolarů za 1000 metrů krychlových. |
Putin proto vyzval k bezodkladné diskusi, která by přispěla k vyřešení problémů kolem ukrajinského dluhu. Dřívější zprávy z Moskvy přitom hovořily o tom, že Gazprom chce nové platební podmínky s Kyjevem nejprve projednat.
Rusko tak zesílilo tlak na Kyjev a jeho západní spojence v naději, že uspíší jednání o řešení ukrajinské krize v duchu ruských návrhů. Ruská „plynová karta“ má zároveň Západu připomenout klíčové vazby ukrajinské ekonomiky s Ruskem, jejich přerušení by zkomplikovalo Putinovu vizi „euroasijské hospodářské unie“. Ruský plyn přes ukrajinské plynovody pokrývá asi třetinu evropských potřeb.
| Česko by krizi zvládlo, tvrdí Český plynárenský svaz |
|---|
| Česká plynárenská soustava byla a je dobře připravena na případnou krizi spojenou s vývojem na Ukrajině, tvrdí Český plynárenský svaz. V současné době jsou zásobníky v Česku naplněny na 37 procent z celkové kapacity, což je přibližně 11 TWh, respektive více jak miliarda metru krychlových zemního plynu. Toto množství odpovídá celé spotřebě plynu v Česku v jarních měsících. Zemní plyn se dokonce od dubna do zásobníků již vtláčí, jak uvedl svaz. |
| Ostrou zkouškou prošla tuzemská plynárenská síť naposledy v roce 2009, kdy došlo ke konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, což vyústilo v zastavení dodávek plynu. Krize tehdy ukázala připravenost Česka, které dokonce ze svých zásobníků posílalo plyn sousednímu Slovensku. |
Reakce Západu? Zatím je symbolická
Před zveřejněním zprávy o Putinově dopisu prohlásil ruský vicepremiér Igor Šuvalov na konferenci v Berlíně, že Rusko je připraveno plyn nabídnout jiným zemím, pokud se Západ rozhodne odběr kvůli ukrajinské krizi ukončit. EU kvůli ukrajinské energetické bezpečnosti připravuje zpětné dodávky plynu, slovenská vláda pro takový případ žádá garance, že dostane za strategickou surovinu po dodání na Ukrajinu zaplaceno.
Západ ale zatím hospodářský bojkot Ruska za jeho vpád na Krym neplánuje a omezuje se symbolickými politickými akty. Parlamentní shromáždění Rady Evropy dnes pozastavilo Rusku hlasovací právo a Severoatlantická aliance žádá, aby Moskva stáhla od ukrajinských hranic vojáky a s Kyjevem zahájila dialog.
| Z ukrajinských zásobníků se prý ztratila většina plynu |
|---|
| Většina plynu dovezeného z Ruska z ukrajinských podzemních zásobníků zmizela. Na nesrovnalost upozornil předseda vlády Arsenij Jaceňuk. Kam se plyn poděl, premiér neví. Podle výkazů má mít Ukrajina uloženo 20 miliard krychlových metrů plynu, v zásobnících je ale jen 7,2 miliardy krychlových metrů. |
USA: Putin zneužívá plyn jako "nástroj nátlaku"
Spojené státy, které adresátem Putinova dopisu nebyly, na jeho text reagovaly odmítavě. Mluvčí ministerstva zahraničí Jennifer Psakiová kritizovala Moskvu za to, že se ve sporu s Ukrajinou snaží zneužít energetiku jako „nástroj nátlaku“. Upozornila, že Moskva zrušila smlouvu s Ukrajinou, která obsahovala závazek slevy na plyn výměnou za prodloužení pronájmu sevastopolského přístavu pro ruskou Černomořskou flotilu.
„Odsuzujeme snahu Ruska využít energii jako nástroj nátlaku na Ukrajinu. Tato země nyní platí 485 dolarů (za tisíc krychlových metrů), což zjevně není tržní cena. Je to o mnoho víc, než je průměrná cena vyměřená členům Evropské unie,“ prohlásila mluvčí.
Konstatovala dále, že Washington podniká na pomoc Ukrajině okamžité kroky, zejména poskytnutím rychlé finanční podpory a technickou pomocí v oblasti energetické bezpečnosti a reformy energetického sektoru.
Šéf NATO: Ruské operace jsou nelegální a nelegitimní agrese
Situace na východě Ukrajiny zůstává napjatá nejen kvůli možnému ruskému zásahu. Kyjev pohrozil tamním proruským radikálům, kteří okupují úřední budovy, policejním zásahem. Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov ale přislíbil, že demonstranti nebudou stíháni, pokud složí zbraně a opustí zabrané úřady.
Šéf NATO Anders Fogh Rasmussen, který navštívil v Praze, vyzval Rusko, aby přispělo ke stabilizaci Ukrajiny stažením vojáků od hranic. Ruské operace Rasmussen označil za nelegální a nelegitimní agresi. Premiér Bohuslav Sobotka řekl, že NATO by nemělo vyslat vojáky na Ukrajinu, a to ani v případě další ruské agrese. Vojenský zásah si dovede představit jen v případě ohrožení členské země aliance. Naopak prezident Miloš Zeman by byl pro vojenskou intervenci, pokud Moskva bude s vojenskými operacemi na Ukrajině pokračovat.
Dopis Vladimira Putina evropským státníkům
